Padlé ženy

Skvelo vystihnuté drsné prostredie magdalénskych "práčovní", ktoré slúžili ako kláštory pre "padlé ženy" - teda tie, ktoré boli kvôli rôznym prehreškom vykázané zo spoločnosti. Skôr ako kláštor to však pripomínalo väzenie, kde úlohu dozorcov zastávali kruté mníšky. Ľutujem každú jednu, ktorá sa sem dostala, pretože tá beznádej z budúcnosti tu bola dosť citeľná. Čo sa týka samotného príbehu, ktorý bol zameraný na trojicu "padlých žien" - čakal som od toho oveľa väčšiu drámu. Hlavne som dúfal, že psychológia postáv bude o dosť lepšie načrtnutá a aj emocionálnejšia. Takže týmto spôsobom to dosť uškodilo tomu dielu, ale inak dejová línia bola celkom schopná, hoci aj tam si viem predstaviť ešte lepšiu dramatizáciu. Najviac z celého filmu ma však zaujala odvážna Bernadette (Nora-Jane Noone) - ten jej pohľad bol miestami doslova hypnotický. (04.09.2013)

Zarážející na celém příběhu, který byl natočen podle skutečné události, je předevší skutečnost, že podobné "ústavy pro morálně zvrhlé ženy" fungovaly ještě v nedávné minulosti. Ani se člověku nechce věřit...Výmluvná kritika katolické církve, která se tváří svatě, ale uvnitř je prohnilá až běda...- Mrazilo mě především při scéně, kdy bláznivá Crispina v záchvatu křičí na pokryteckého faráře "You're not a man of God!" - A jeden herecký objev učiněn. Nora-Jane Noone v roli Bernadette je krásná. Dokonale krásná... (03.09.2008)

Padlé ženy jsou slabým příběhem se silným námětem. Je škoda, že autoři nám vypravují o tom, jak to bylo v Magdalénských domovech drsné, ale při tom drsnost a síla snímku schází. Vždyť vlastně sledujeme skupinu žen, které hřešily a proto musely být potrestány. Ostatně nejdrsnější na snímku je právě jejich hřích a následně odstrčení rodinou, dokáže však zapůsobit i atmosférou, kterou se sestry snaží lidem ukázat, že v Magdalénských domovech to nebylo tak drsné jak by mělo být. Když už jsme u jeptišek, dokonce se zdá, že ony nejsou zlé a rozhodně jim na padlých ženách záleží, chtějí jim pomoci odčinit jejich hříchy a připravit je zpět na běžný život. Přesto mě však snímek zaujal a to hlavně několika nezapomenutelnými scénami, jako příklad uvedu třeba tu, kde má jedna žena šanci k útěku, přesto jí však nevyužije. Pravá síla však leží na zobrazení vnějšího světa, který je mnohem barevnější a lákavější než ten svět, kde jsou hříšnice nuceny žít. A vrchní sestra byla opravdu skvělá... (19.01.2006)

Na jak dlouho? A jakým právem? Bezvýchodnost situace si na vlastní kůži vyzkouší trojice „nemravných“ duší. Jedna se provinila jen pouhým flirtováním s chlapci z úctyhodné vzdálenosti, další udělala chybu tím, že se probůh nechala znásilnit od vlastního bratrance (výborná sekvence sledující tváře lidí beze slov s postupně jasným resumé), poslední zase porodila nemanželské dítě. V ústavu sv. Magdaleny ze sebe mají díky četným modlitbám a tvrdé práci v prádelně smýt skvrny hříchů, které „spáchaly“. Pocity bezpráví, zoufalství, nejistota o délce pobytu, fyzické tresty i pohrdlivé prohlížení nahých chovankyň chlípnými jeptiškami. Filmu výborně slouží neznámé herecké tváře, režisér sympatie projevuje pochopitelně mnohdy odevzdaným dívkám, z jeptišek se ale nesnaží dělat za každou cenu monstra – víc kritizuje společnost, která klidně vydá své děti do neznáma – nicméně když je příležitost trochu se pomstít (znemožnění duchovního), rád toho využije. Šokující je potom situace, kdy pro jednu z hlavních chovankyň přijde sourozenec a ona nechápe, že opustit tyhle chladné stěny je tak snadné.. Samotná projekce pak pro někoho slabší povahy snadná být nemusí, ale rozhodně stojí za to!! (29.03.2012)

Ani se nechce věřit, že něco takového v Irsku existovalo až do r. 1996. Útulná zařízení pro děvčata, kam se dostaly třeba jen proto, že porodily nemanželské dítě, někdo je znásilnil, nebo se prostě jenom příliš líbily chlapcům. Pak už mohly jenom pracovat, modlit se a nechat se devastovat na duši i na těle fanatickými řádovými sestrami i chlípnými kněžími. Cesty zpátky už většinou nebylo, zato pak mohly odpočívat v pokoji pod dozorem Boha všemohoucího, na Zemi zastoupeného všemocnou katolickou církví. Pozdrav pánbůh. (09.04.2011)