Padlé ženy

Hodně smutný film o tom, co se dělo v Irsku asi tak zhruba před 50 lety. Dívky, aniž by něco hrozného provedly byly mnohdy proti své vůli posílány na " převýchovu " do kláštera, kde však nacházely mnohdy jen tvrdou práci, hrubé zacházení a řeholi, která trvala mnohdy po řadu let. Pokud je tento příběh opravdu pravdivý, tak pobyt v tomto zařízení musel být naprosto zničující, hlavně na psychiku, tehdy úplně mladičkých dívek. A málem bych zapomněl na Geraldine Mcewan, ta totiž dokázala, že to není jen ta naprosto pohodová slečna Marplová, jak ji zná většiny lidí. Její matka představená byla naprostým ztělesněním zla, v zařízení, které mělo poskytovat úplný opak. (03.11.2014)

Dosti šokující a sirový snímek, který sice opakuje už dosti ohrané téma, ale velmi kvalitní zpracování, výborné herecké výkony a atmosféra naprosté beznaděje film dělají vysoce nadprůměrným. Akorát trochu skřípala psychická stránka hlavních představitelek, nepochopil jsem náhlé skoky ve vývoji jejich osobnosti. Postupem děje se mi hodně odcizily. Jinak nemám co jiného k namítnutí i když tento snímek nesrazí z trůnu pro mě vděčnější Requiem pro panenku. (26.05.2006)

Vezmeme-li to nejhorší z Dolores Umbridgové, septy Unelly a Montgomeryho Burnse dostaneme průměrnou jeptišku z Magdalenina kláštera. Sestry trýzní, ponižují a ubližují ve jménu boha, navíc dodávají místním kněžím čistý trencle, tudíž jsou více méně nedotknutelné. Všechno to podpírá fakt, že poslední Magdalenin klášter byl uzavřen až v roce 1993, kdy majitelky a provozovatelky prádelny prodělaly peníze při obchodování s akciemi na burze a aby pokryly ztráty, prodaly část pozemků kláštera developerovi. Developer pak objevil 155 neoznačených hrobů, což vedlo k obrovskému skandálu, k odhalení zvěrstev a následnému uzavření. Ještěže sestry podcenily akciové trhy, nedejbože by tam praly spodky ještě teď. Klášter vznikl jako nápravné zařízení pro prostitutky, z čeho se pak přešlo i k svobodným matkám, znásilněným ženám nebo k těm, co nevhodně mrkly na kluka od naproti. Téma mě, jak se říká, zvedlo ze židle. Pro bezpráví neexistuje ospravedlnění. Na filmu se mi nejvíc líbila kamera společně s obrazem. Jen mám trochu pocit, že mohl jít víc do hloubky, pouto s hlavními postavami se dalo během sledování těžko navázat. (04.05.2022)

K tomuto filmu jsem se dostal díky odkazu ve skvělé knize Richarda Dawkinse „Boží blud". Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství. Jak řekl nositel Nobelovy ceny, fyzik Steven Weiberg: Náboženství je urážka lidské důstojnosti. Když vás někdo přinutí věřit v nesmysly, dokáže vás také přinutit páchat zvěrstva. Voltaire. (30.12.2011)

Snímek o mučení, trýznění a ponižování nevinných, odvržených dívek a žen zfanatizovanými jeptiškami? Hm, rozhodně zajímavé, výborně natočené a skvěle zahrané. Jeden z těch filmů, které vás chytnou za srdce v podstatě už od začátku, postupně přidávají na intenzitě a ani na chvíli neuhnou z cesty, kterou se vydaly jít. Chvílemi vyloženě drastické a žaludek obracející. Trošku z toho čouhají teze a chybí i nějaká nosná hlubší myšlenka, která by z toho udělala něco víc než "jen" drásavou a emočně naléhavou přehlídku nespravedlivého a nesmyslného trestání a utrpení, ale pořád se jedná o špičkové drama, které nechá málokoho chladným. Ještě tak před pěti lety bych z toho byl totálně na větvi, teď už jen oceňuji bezchybnou filmařinu a působivé zpracování kontroverzního a divácky vděčného tématu. V každém případě však stojí za vidění, to je doufám jasné. 80 % (05.09.2008)