Starý, nový, půjčený a modrý

Tak tohle mi perfektně sedlo! Styl a celková atmosféra filmu, herci a jejich rozpoložení, a hlavně to, na čem ulítávám - přeměna hlavní hrdinky: přehodnocení dosavadního života, uvědomění si toho, že se život ubírá špatným směrem a následný překopání hodnot a uskutečnění šílených akcí..zároveň tu máme ale vážnou situaci: strach ze smrti, odcizení v rodině, zbabělost, zrazení citů...Navíc z vlastní zkušenosti vim, co to může s člověkem udělat - návrat milovaný osoby:-) Narušení svatby jsem si celou dobu přála, tudíž film běžel přesně tak, jak se dalo čekat, ale to vůbec nevadí, protože jsem si to tak i představovala:-D A nebylo to podáno klasickým romanticky kýčovitým způsobem, tudíž jsem si tenhle dánskej snímeček krásně užila..:-) (05.02.2009)

Mám rád hollywoodské filmy. Všechno v nich tak krásně do sebe zapadá, funguje, srší vtipem, je to hezké, umyvatelné, no prostě super. Pravda, poněkud snižují mé sebevědomí, protože jejich hrdinové jsou obvykle hezčí, chytřejší, líp se perou, mají při střelbě 100% mušku, svádění jim jde samo sebou a žádná žena jim neodolá, z každé rány se vykřešou, no zkrátka moje mindráky se po takovém bijáku obvykle znásobí. Jestli existuje protipól hollywoodštiny, pak jsou to filmy ve stylu manifestu Dogma 95. Jejich hrdinové jsou zjevně nedokonalí, mluví, jak jim zobák narost, všechno je takové obyčejné, plné drobných kazů a malých trapasů. Hrdinka filmu vejde do nemocnice a její první setkání se zdravotní sestrou končí monologem o chcankách pacientů. Farář v kostele svým ovečkám řekne, že už ho nebaví, ať jdou domů, protože je to jeho církev, snad každá postava má svou úchylku a přece ten film má své kouzlo a s každou další minutou jsem s jeho hrdiny pociťoval větší sounáležitost. Dokonalé ztělesnění pojmu tragikomedie, kde se nenásilný humor setkává s lidskou bolestí a zároveň dokonale neromanticky pojatý milostný vztah. Celkový dojem: 80 %. (03.11.2009)

Trochu absurdni, usmevne, romanticke a hodne danske! Dalsi z rady vybornych filmu z teto nevelke skandinavske zeme, jejichz filmovy humor a mysleni postav je mi velmi blizky a jsem jejim fanouskem. V hlavni roli potesi Sidse Babett Knudsen, ktera sice neni nejhezci hereckou, v kazdem filmu ale pusobi natolik sympatickym dojmem, kterym se u me dostala mezi mou Topku nejoblibenejsich herecek vubec. V nicem nezaostavaji ani ostatni herci. Skoda zaveru filmu, mozna se dal vyresit originalneji. (09.08.2014)

Myslím si, že až tolik informací by se nemuselo do obsahu nahoře psát, protože když si ho přečtu před filmem, tak tam nebude pro mě už téměř nic překvapujícího. Klasická dánská dramédie, kde je přimícháno spíš víc té tragédie a smutku, ale já byla opět nesmírně spokojená, protože přesně něco takového jsem potřebovala vidět. Že život je někdy pořádně zamotaný a vyváznout ze spletitých situací a neudělat si pár smutných zářezů na srdci je někdy sakra těžký. Katrinu hrála naprosto bezvadně Sidse Babett Knudsen a já chápala, jak těžko se někdy byť i velmi blízkému říkají ty krásné momenty z našeho života, ale vzápětí jak se strašně těžko oznamuje přímo tragická zpráva jako v tomhle případě Thomsenovi. Ta linie rozlučky kluků byla sice trochu slabší, ale jinak tenhle snímek každému ráda doporučím, díky za takové tipy. A za pejska :-) (23.07.2015)

To je těžké, první polovina se mi moc nelíbila, druhá byla podstatně lepší a tak to nakonec nechávám na lepší trojce. Je to taková směsice komedie, dramatu a romantiky, přičemž na tom posledním je sympatické to, že staví většinu žánrových klišé na hlavu, takže jsem si nebyla nikdy jistá, jak se to vlastně vyvine dál, ale v podstatě ten, kdo se už nějaký ten pátek pohybuje ve studených vodách severského filmu, bude tak nějak vědět o čem je řeč. Civilní herecké výkony, spousta psychologie a rozhovorů jak vystřižených ze života a sem tam nějaká úsměvná vylomenina. (03.11.2013)