Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, Josef Špaček, Bohumil Šimon) zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa. Filmové drama v hlavní roli s Tomášem Töpferem odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa. (Bio Illusion)

(více)

Videa (29)

Trailer

Recenze (77)

netahlo 

všechny recenze uživatele

Moc rad bych dal lepsi hodnoceni, protoze Kriegeruv pribeh je opravdu zajimavy, ale nemuzu si pomoci - slo to natocit lip. Zda se, ze nebylo penez na rozdavani. Vyprava zadna pecka, staticka kamera, sporne vykonu nekterych hercu. Chvalim zvolene tema, ale Petr Nikolaev uz natocil pusobivejsi pecky. Töpfer nicmene vynikajici. ()

Kakho-oto 

všechny recenze uživatele

Skutečné historické situace jsme měli možnost vidět už v příslušném dílu seriálu České století (samozřejmě epizoda k srpnu 1968), tady jsme si je "zopakovali" s jinými herci ve stejných rolích. K tomu přibyla postava Kriegelovy manželky a také některé situace z Fílovy předlohy, které byly vymyšleny, např. Sovět, který místo Kriegela zastřelil sebe, sex Kriegelovy ženy v nacistickém koncentráku zachycený na fotografii. I z toho důvodu, že mám raději filmy, které si takové "zajímavé detaily" nevymýšlí, se mi líbí více epizoda z Českého století než tento průměrný film s Töpferem v hlavní roli. Mimochodem, pokud vím, příslušnost Ludvíka Svobody k NKVD či KGB není doloženou záležitostí, ale čirou spekulací antikomunistů. Jsem rád, že jsem viděl kvalitní herečku Mauréry ve výrazně kladné roli. Film celkově glorifikuje postavu Františka Kriegela. Společně s jinými představiteli Charty 77 a sebeobětovanými Palachem a Zajícem patří k nemnoha postavám těsně přednormalizační a následné normalizační doby, které jsou líčeny jako hrdinové. Nejsem si jistý, zda je takový narativ nejšťastnější (rozuměj nekriticky adorovat několik osobností, zatímco zbytek národa označovat za zbabělce a bezpáteřníky). ()

Reklama

Johnny.ARN 

všechny recenze uživatele

Rozšírená verzia jedného dielu Českého století. Skvelo obsadené, skvelo zahraté, s dôrazom jak na politiku, tak na emócie. Jastrabana na jednej strane chápem, že nechcel stigmu jednej postavy, ale polku filmu som si ho mýlil s Dubčekom ( Heriban navždy v vašich srdciach). Veľmi dobrý politický film, ktorý si ale nedáte len tak s chlebíkom. Treba k tomu mať aspoň nejakú historickú vedomosť, aj keď, určite sa to dalo spraviť ešte viac faktografickejšie a náročnejšie na pochopenie, to by už ale bol dokument. Podľa mňa sa tu veľmi dobre trafil ten stred medzi tým, čo ešte divák znesie a čo potrebuje vedieť. 4 z 5 ()

kajas 

všechny recenze uživatele

Na základě marketingové kampaně (a jak můžete vidět na plakátu) by hlavním hrdinou dramatu měl být František Kriegel, uznávaný lékař a jeden z nejvyšších komunistických funkcionářů konce 60. let. Ve skutečnosti nemá Kriegelův příběh takový prostor, jedná se spíše o standardní převyprávění událostí ze srpna 1968 ve stylu „jak to asi tehdy bylo“. Tvůrci předpokládají alespoň základní orientaci v tehdejším dobovém kontextu, někdy pro mě tedy bylo náročnější orientovat se ve všech jménech. Chudší výprava připomíná spíše televizní projekt, hodně nepovedené jsou bohužel postsynchrony herců (film jsme neviděli v kině, ale na Voyu). O špatný film se nejedná, ale znovu připomínat si ho asi nebudu. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Od filmu jsem nečekala nic, hlavně proto, že o srpen 1968 se zajímám a na jednotlivé aktéry mám již hotový názor. První překvapení se dostavilo, když poprvé promluvil Brežněv. Došlo mi, že jsem ho nikdy neslyšela mluvit, takže vlastně nevím, zda i v reálu mluvil ukrajinskou ruštinou a používal hlásku H. S filmem sdílím názor na tři nejdůležitější muže československé skupiny zavlečené do Moskvy. Dubček byl uplakánek, Husák svině a Kriegel frajer. Druhým překvapením je pojetí Svobody jako skutečného státníka, který si svoje háchovské dilema vyřešil ještě před odletem z Prahy. Rozhodně zde není vylíčen jako senilnějící stařec vhodný pouze k tomu, aby kynul masám z tribuny. Odsuzovat Svobodu za to, jak se choval v Moskvě, mi přijde hodně zjednodušující. Opět byl po třech dekádách celý národ jako rukojmí a státník se opět rozhodl neprolévat krev i za cenu ponížení. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Moskevský protokol, tedy vazalský a poníženecký akt, byl utajován a pro veřejnost byl nahrazen takzvaným společným nic neříkajícím komuniké. Protokol obsahuje patnáct článků, které jsou pouze očíslovány a nemají žádný název. Stručně lze jejich obsah popsat takto: Vyhlášení podřízenosti, Zneplatnění Vysočanského sjezdu, Kádrové změny ve vedení, Umlčení svobodných médií, Schválení pobytu vojsk, Zamezení konfliktů, Ochrana kolaborantů, Upevnění hospodářské závislosti, Posílení Varšavského paktu, Podřízení zahraniční politiky Sovětskému svazu, Stažení stížnosti v OSN, Potrestání viníků, Instrukce k další politice, Utajení průběhu jednání, Přátelství na věčné časy. (sator)
  • V úvodu filmu je citát: „Potomstvo nepochopí, proč jsem znovu museli žít v tak hluboké tmě, když už jednou nastalo světlo.“ Autorem je Sebastian Castellio – francouzský humanistický učenec, filozof a protestantský teolog. (sator)
  • Scénář snímku napsal Ivan Fíla, který se měl původně ujmout i režie. Po neshodách s producentem se tak ale nestalo a scénář, který je v majetku produkční společnosti Bio Illusion, převedl na plátno Petr Nikolaev. (sator)

Reklama

Reklama