Beethoven

Vždy se v nějakém období objeví rodinný film se psem. V devadesátých letech na scénu vletěl uslintaný bernardýn. Psí rasa, která je zřejmě od pohledu dobrácká a korpulentní, a to se do filmu hodí. Seškrábe se nějaký příběh, povolají se cvičitelé psů a početný zástup bernardýnů - dublů a zaplácne se to nějakým tím dobrým a očekávaným koncem navzdory počátečním peripetiím, které je rodina nucena s domácím mazlíčkem absolvovat, než se definitivně smíří, že se stane právoplatným členem jejich rodiny. Filmů na tohle a podobné téma je nepočítaně. Zesnulý producent a scenárista John Hughes byl na to expert a v devadesátých letech chrlil podobných fláků bez psů, se psi nebo dětičkami různých věkových kategorií, celkem úctyhodnou řadu. Ve svých prognózách se vyznal a věděl, co na diváka zabere. K této rodinné komedii napsal scénář pod pseudonymem. Beethoven, jak se jmenuje bernardýn z tohoto filmu, se dočkal několika dalších a stále méně povedenějších pokračování. Tohle je ještě poměrně snesitelné, ale kdo trochu zná produkty slavného producenta Johna Hughese, nebude ničím překvapený, ale mohl by být, při troše dobré vůle a lásce k němé tváři, i něco jako pobaven. 60% (26.05.2012)

Hlavním tahákem je samozřejmě extrémně roztomilý bernardýn, ale v mém případě ho zastiňuje Bonnie Hunt, která je podle mého názoru jednou z nejzajímavějších hereček pro role milých manželek. Já osobně si docela dobře dokáži představit, že bych s někým takovým strávil zbytek života. A to jsem tvrdý odpůrce stálých vztahů :)). Ale zpátky k filmu. Ve své podstatě standardní rodinná komedie, kterou ale nelze, přes několik chyb, odsoudit. (28.12.2005)

Tak tenhle film mám opravdu moc rád. A i když jsem ještě poměrně mladý, pamatuju si na jeho premiéru v české televizi. Mám ho rád pořád, protože mi připomíná, jak se mně změnil život s příchodem nového čtyřnohého člena rodiny. I když je někdy dost přehnaný, tak se po celou dobu sledování budu vždy aspoň usmívat, i když vím, jaká scéna zrovna přijde. Kouzelné, roztomilé a milé. (26.10.2008)

Pes Beethoven, který spustil jednu z nejnechutnějších sérií továrny na sny, tady ještě působí formou neškodné blbůstky. Opět Vás čekají ty známé scény, kde "dvounohý" úpí nad tím "čtyřnohým" v podání podstatně slabších herců a scénáře jen pro ty nejmenší. Párkrát by úsměv přijít měl a režie je standartní, ovšem stačí jednou. Další čtyři pokračování jsou krutý žert. (30.09.2005)

K rodinnému domu s velkou zahradou patří velký pes. Tohoto hesla jsem se jako malá držela zuby nehty. Přesto jsem nikdy neměla jak zahradu, tak psa. Takže jako dítě jsem povedené filmové rodince úžasného, slintavého Beethovena lehce záviděla. Ani po letech film neztrácí svou pohodu. Je to prostě ideální rodinný film, kde není nouze o vtipné a milé situace. Sice o hereckých výkonech se tady moc mluvit nedá, ale o tohle tu ani tak moc nejde, Beethoven je prostě fajn sám o sobě. Pořád to u nás jelo na videu, jak jednička tak dvojka. (05.01.2019)