Entergalactic

Má to nápad, duši, styl, netradiční animaci, která svou "netradičnost" využívá do puntíku, spád, tempo, přirozený postavy s normálními problémy, solidní scénář a nadpozemský soundtrack. A přitom je Entergalactic krátká romantická jednohubka. Jenže od prvního záběru vás to zaujme, zaháčkuje a čím dál tím víc donutí si to město, postavy a film zamilovat. (28.06.2023)

Čím jsem starší (ano, v mých 23 letech mi důchod prakticky klepe na dveře), tím více se dojímám a tenhle film se mi z tohoto hlediska naprosto přesně trefil do noty. Kvalitně napsaných vztahovek, které se na toto téma snaží nahlížet novou optikou, či co nejvíce postihnout autentičnost zobrazovaných situací se všemi strastmi i bolestmi vzniká hodně a mám je rád. O to víc se však rád nechám pohltit romantikou, v níž se využívají ta nejklasičtější schémata, která si s tímto žánrem dokážeme spojit, ale zároveň nespadnout pod pomyslnou hranici dobrého vkusu do propasti laciných červených knihoven. A právě takovou romantikou je i Entergalactic, animovaný film řadící se svou výtvarnou stránkou do fronty za Spider-Verse sérii ve vešekré své barevnosti a stylizovanosti, které si s tímto stylem jako diváci asociujeme. Tento film je ještě příhodnější označovat za audiovizuální zážitek, protože mimo jiné slouží jako transmediální projekt hudebníka Kida Cudiho, který složil originální skladby plníci funkci dalšího prvku vyprvávění, kdy svým obsahem dotahují nevyrčené emoce a pocity, které postavy ve filmu zrovna dané scéně prožívají. Jak jsem zmínil, příběhová kostra je vlastně strašně obyčejná, hází po divákovi jedno klišé za druhým, jenže to je přesně ten důvod, proč to tak skvěle funguje. Entergalactic je díky tomu velmi příjemně civilní, postavy jsou obyčejní lidé, kteří se chovají, prožívají emoce a jednají stejně, jako bychom to dělali my, tím získavají na opravdovosti a hlavně možnosti, jak se nám dostat pod kůži, což se jim v mém případě povadlo na všech frontách. Tento mix oku libující animace, citlivých písniček (zařaditelné více do žánru rnb než čistě rapu) a prostého, avšak chytlavého příběhu mi neskutečně sednul, vyhlašuje totiž do světa zprávu, že láska nemusí vždy bolet, že může i v této pesmistické době být tím majákem něčeho krásného, co by v životě měl mít ideálně každý. To jsou přesně ty hodnoty, které bych dříve cynicky zavrhoval, včera večer mě při sledování naopak chytly za srdíčko tak jak už dlouho nic, proto Entergalactic velmi doporučuji nejen těm, kdo má rád romantické filmy, ale i těm, kteří v ně tolik nevěří, jelikož to dokáže otevřít oči a aspoň na chvíli i srdce <3 (21.07.2024)

V jádru svym způsobem klišoidní romantickej biják. Jenže v tohle případě nejde o ohraný nudný žánrový klišé, ale o klišé ze života. A právě tahle klišoidní civilnost dělá z Entergalactic paradoxně originální podivanou, ve který všechny postavy jednaj naprosto uvěřitelně a všichni mluvěj bez jakejkoliv okolků tak, jak jim zobák narost. Neni teda nouze o primitivnější chlapský dialogy nebo "chytrý" poučky rádoby zkušenějších kámošů, dojde ale i na přisprostlý ženský konverzace. Animovaný postavy měly kolikrát "života" na rozdávání a fungovala i určitá chemie mezi hlavníma postavama. Na vyšší level pak Entergalactic táhne adiovizuální zpracování, kdy animace měla svoje kouzlo a soundtrack byl naprosto boží. Každej track totiž ke každý scéně svym naladěnim i textem seděl jako hrnec na prdel. Čtvrtá jistá hvězda za vizuál, soundtrack, civilnost a Rkový pojetí. (07.09.2023)

Nejlepší romanťárna všech dob? To těžko. Vizuálně z filmu rozhodně nejsem tak odvařený jak ostatní, jelikož to stejné, ale v mnohem kreativnějším a zábavnějším provedení jsme viděli u SpiderMana, příběhově je to hodně jednoduchá, šablonovitá a předvídatelná nuda a ani tu chemii mezi sebou postavy nemají nijak výraznou. Výsledkem je pak vlastně strašně nezábavný film, u kterého si pokládám otázku, čím tady všechny tak oslnil a za co by měl dostat více než milosrdné 2 hvězdičky…? Obrovské zklamání. (11.09.2023)

(7/10). Entergalactic disponuje neobvyklou animací, která si pohrává s vašima očima. Roztodivné animační nápady tady ční na každém kroku a pozorné oko si přijde na své. Podobný pocit jsem zažíval u Paralelních světů. Příběh je ve výsledku hrozně jednoduchý, ale není to úplně obvyklé téma u animovaných filmů. Dostáváme docela spicy scény, na které by malé děti koukaly s otevřenou pusou a rodiče by skákali po ovladači. Kid Cudiho cením, protože jde vidět, že tohoto filmu dal kus sebe. Ať už proto, že postavě Jabariho vdechl život, ale tady kvůli stylovému soundtracku, který je totálně dope. Kde jsou ty časy, kdy jsem ho slyšel poprvé v Memories. Chemie mezi hlavními postavami funguje na jedničku hlavně právě díky hudbě a dodává snímku tvář, která mu sluší a je to zatraceně sexy. (16.10.2022)