Bullittův případ

Zavolejte Bulitovi, ten všechno vyřeší. A pak v sobotu volejte Novu a poděkujte, že to jejich zrecyklovaný kanál Cinema odvysílal. Klady: Steve McQueen, dusná atmosféra ve stěžejní scéně vniknutí do hotelového pokoje. Zápory: postupně fádní zápletka, směšné akční scény, rutinní režie, nenapínavé, úmorná nuda, mnohem raději mám thrillery ze současnosti než retro srákory, mám trauma od doby, kdy se to za bolševika, jako jeden "drsný" film z mála, dostalo na obrazovky, dneska se už po opětovném zhlédnutí můžu umlátit smíchy nad tehdejší hloupou cenzurou. 20% (06.02.2013)

Ještě že máme v San Francisku starého dobrého Harryho Callahana, který by osazenstvo této nudné kriminálky s chutí vystřílel a ještě by použil nejednu ostřejší poznámku na účet pana řeziséra Yatese. Co tohle mělo znamenat? 78% je docela blbost, i když je možné že každý automaticky zvedná hodnocení filmu o 20% hodně slušnou automobilovou honičkou. Mimoto toho snímek zase tolik nenabízí a já se upřímně nemohl dočkat jeho konce. Měl jsem možná zbytečně velké oči, ale Bullitta si už znovu opravdu nepustím. 55% (30.07.2014)

Go Mustang Go:-)! Sanfranciský policista charismatický Steve McQueen (Frank Bullitt) se svým nadupaným mustangem Fastback má z pověření kariéristického politika (R.Vaughn) ochraňovat nebezpečného gangstera který je důležitým svědkem v procesu s mafií. Úspěšný průběh procesu má zajistit politikovi volební vítězství. Když je svědek přes všechno jeho úsilí zavražděn, policista to zatají aby mohl nerušeně pokračovat v pátrání po skutečných vinících a členech gangu. Tolik stručný spoiler.Více než jen dobrý akční thriller s ještě lepším a skvělým výkonem hlavního představitele, kdy zejména ta celá dvanáctiminutová honička bez žádného hudebního doprovodu, jen za zvuků nabroušených motorů ve strmých sanfranciských ulicích které se Steve účastní osobně, ta fakt na tu svou dobu nemá chybu. Ostatně bere dnes tak stejně dobře za dech jako tenkrát. Za zmínku ještě stojí připomenout krásnou J. Bisset která ve filmu vypadá neuvěřitelně sexy. Dnes už nestárnoucí klasika. Podle mě druhé nejlepší McQueenovo krimi hned po Útěku. (24.05.2006)

Vkusne natočená kriminálka, ktorá dnes neponúka prakticky žiadny príbeh či pointu, nad ktorou by som žasol. Atmosférické pomalé tempo, klasická krimi zápletka, občas prekvapivo veľmi slušná hláška, dôveryhodne drsný McGueen a zaujímavé záverečné rozuzlenie. Príbeh postrádal napätie a rýchlejšie tempo, postava Steveovho Bullitta zas charizmatickejšie vystupovanie a osobnostné črty. Postvu jeho priateľky Cathy by som úplne vyškrtol. No a vlastne jediné, čo mi naozaj poriadne rozlepilo oči bola (oprávnene) slávna autonaháňačka, nad ktorou si museli diváci v tej dobe určite oči vyočiť a aj mne takmer vypadli oči z jamiek. A tak aspoň viem, odkiaľ sa vzala inšpirácia na moju obľúbenú hru z detstva 'Driver'. 70%. (25.01.2009)

V podstatě tu jde jen o ty dvě dlouhé honičky (jedna svým neotřelým způsobem dost pěkná v autech, byť místy zpětně i nechtěně komická, druhá ještě trochu vydřenější po letišti) a o podezřele jednoduchý Bullitův morální kodex v tom ošklivém světě padouchů a naivních milenek a politických kompromisů a zároveň od počátku i o jeho zpochybnění: neboť i Bullitt je svolný za zprávy od informátorů přímluv nad tresty pro různé zlodějíčky – a kde je pak hranice jeho kompromisů, když je sám omlacuje o hlavu Chalmersovi? Slibné počáteční náznaky, že Bullitt odhalí, že tu svoje vlastní pikle kul sám politik Chalmers (jediný věděl o úkrytu, sám vybíral hotelový pokoj, který se ukázal být pastí, atd.), mizí do ztracena jak pára nad hrncem a film pro svou prostou zápletku postrádá kloudné vysvětlení: proč byl tedy nepravý Ross v tom hotelovém pokoji a proč byl srozuměný se svým hlídáním policisty a proč odemkl vrahům ten pojistný řetěz? – ne že by ho navíc nemohli střelci vykopnout, když už vykopli dveře – a co skutečně věděl Rossův bratr? Scénář taky jaksi zapomene na postřeleného Bullitova kolegu, kterého opouštíme s šancemi padesát na padesát, a už se nedozvíme, jak dopadl. Chm. Připadá mi, že si sice hodně lidí všimlo, že film má až neřestně či nudně jednoduchou zápletku, ale možná jen jedna z mála, kdo si dal práci zaznamenat, že ji vlastně ani nedovede k žádnému vysvětlení... diváci se spokojí s poznáním, že hlídaný muž byl zaměněn, ale jaksi se nepotřebují dozvědět jak, proč a kým a jakou roli v tom Chalmers hrál, a stačí jim, že pro politika významný svědek skončí tak jako tak zabitý, takže tady jaksi hodně varchlatě vítězí policistův (kompromitovaný) morální kodex nad nejasnými a možná dobrými úmysly politika Chalmerse. Chm. Nebo mi logika věci unikla, ale zdá se mi to být na začátku až příliš jednoduché – a na konci až příliš zamotané a nedotažené. Tři hvězdy jsou možná přehnaně moc, ale zase ty honičky, byť ta letištní byla trochu prkenná a přihlouplá (uvědomují všechna stanoviště, aby zkontrolovala pasy, pak mobilizují ostrahu, ale padouch stejně pokaždé proklouzne, aniž by byl kdovíjak rafinovaný, ale budiž, možná je to povzdech, že policejní realita je taková pitomoučká) byly relativně chytlavé. Dvě a tři čtvrtě z nostalgie. *** Ale Peter Yates je nevyvážený režisér s širokým záběrem, a i když tenhle film rozcupuju, kupříkladu na křehkou, vzácnou, intimní krásu procesu sbližování Johna a Mary v podání Dustina Hoffmana a Mii Farrow v jeho režii nedám dopustit ani po osmnáctém shlédnutí. *~ (11.09.2017)