Bullittův případ

Dobre, nedá sa ako prvé nespomenúť úžasná scéna automobilovej naháňačky centrom San Francisca. Je to jedna z mojich najobľúbenejších filmových scén. I keď je pravda, že obsahuje aj chyby, v podobe opakujúcich sa záberov a preto viac krát vidíme napríklad zeleného chrobáka a po opakovanom pozeraní to kazí dojem. Ale pri prvom zhliadnutí som bol naozaj unesený. Aj vďaka skvele vybranej hudbe. Čo však nemôžem veľmi pochváliť je dej a nudnejšie pasáže. Film je ukážkou starej filmovej školy so všetkými svojimi kladmi i zápormi. Bullittov prípad si na nič nehrá, a len nám ukazuje ako má vyzerať pravá a nefalšovaná kriminálka. Len čo ma veľmi mrzí na tomto snímku, je scenár. Je síce pravda že McQueen hral policajta ktorý toho veľa nenahovoril, ale keď niečo povedal tak to bola perla a nielen on ale všetci. Všetky dialógy a rozhovory boli nemastné neslané, vlastne by sa dalo povedať že veľmi suché a len vďaka tomu dávam menej než by som čakal. (15.09.2019)

Bullit, půl stroj, půl ohař - kyberpes. Zbystří, zavětří, chytne stopu a jde. Zakousne se. Nepustí. Ztratí-li stopu, vrátí se. Chytne ji zas a zas. Nezbytně nutný odpočinek mu dělí a měří čas. Dělá svoji práci, bez citů, bez tužeb, bez oddechu - jako stroj. Jako 7 minut na hranici svých možností řvoucí auto (ta honička je z nejlepších, co jsem viděl, to mi nikdo nevymluví). Jako letadla, která pojíždějí pravidelně na ranveji jak obří leviatani (dokonalá volba prostředí - ten hluk leteckých motorů bez hudby a beze slov - nádhera). Jako patolog, který chronometricky odříkává svůj nález , zpracovává svou mrtvolu na informace a počítač Bullitt následně zprácovává informace na činy. Jako kolegové, metodicky vytvářející seznam věcí jedné zavražděné. Nejdříve na to Subjektiv nemyslí, ale po té, co ke slovu výrazněji přijde Bullittova žena, prozře. Začne vnímat, jak je Bullitt i další policisté neosobní a tím se pro něj dění stává nepříjemně osobním. Jejich citová vyprahlost probudí city jeho. Žádný žert, minimum hudby, minimum slov, minimum odpočinku, minimum jídla, minimum něhy, minimum zábavy, maximum nasazení - tohle je minimalistický způsob života, Ajantisi! (23.12.2009)

Hluboce podprůměrné krimi s ubohou zápletkou, snadno zapomenutelnými postavami a naprosto nepopsatelně nudným průběhem. Jediným extrémně světlým momentem tak zůstává naprosto luxusní honička v automobilech. Nepatřím k divákům, kteří si ustříknou do textilu, když vidí, jak se prohání na plátně auta, ale co se podařilo v tomto filmu, to byl absolutní strop a nechce se věřit, že se psal rok 1968. I z pohledu dnešního moderního diváka to působí opravdu luxusně. Věčná škoda, že film jako takový je strašně nudná sračka. Věřím, že ve své době mohl film zaujmout, ale ve srovnání s dneškem, kdy je žánr krimi úplně ale úplně jinde působí skoro až směšně. [22 %] (30.09.2022)

Skvělá dobrodružná kriminálka s nezapomenutelným Stevem McQueenem v hlavní roli poldy, jemuž zabili údajného klíčového svědka v mafiánském procesu. Samozřejmě, že nic není tak jednoznačné, jak to na první pohled vypadá a Bullit to sám brzy zjistí. Do dějin vstoupila také jeho honička s Fordem Mustangem po ulicích San Francisca, během níž asi 4x minul jistý stále stejně vypadající VW Brouk. (23.07.2002)

Film o ktorom sa hovorí predovšetkým kvôli automobilovej naháňačke. Úprimne, mňa nejako neohúrila. Mňa skôr zaujalo pobehovanie medzi štartujúcimi lietadlami. Čo sa týka príbehu, tak na rok 1968 určite fajn, ale z dnešného pohľadu na úrovni epizódy priemerného krimi seriálu. Ešte v budúcnosti skúsim doplniť nejaké ďalšie chýbajúce kúsky do mozaiky s názvom Steve McQueen, ale Bullittův případ si svoju povesť rozhodne neobhájil. (07.03.2020)