Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Vittorio StoraroHrají:
Lou de Laâge, Niels Schneider, Melvil Poupaud, Valérie Lemercier, Yannick Choirat, William Nadylam, Elsa Zylberstein, Arnaud Viard, Jeanne Bournaud (více)Obsahy(2)
Fanny a Jean působní jako naprosto dokonalý pár. Mají vše, o čem ostatní sní. V profesním životě jsou spokojení, žijí v nádherném bytě v krásné pařížské čtvrti a zdá se, že jsou do sebe zamilovaní stejně, jako když se poprvé setkali. Vše ale změní jedno náhodné setkání. Když Fanny potká Alaina, svého bývalého kamaráda ze střední, bezděčně propadá jeho neodolatelnému šarmu. Její pocit štěstí a poklidu v idylickém manželství dostává trhliny. A s každou další schůzkou jsou si s Alainem bližší a bližší… (Bioscop)
(více)Recenze (81)
Scénář říká právě to, co je pro příběh podstatné, dialogy sedí jak prdel na hrnci, herci si hrají...a k tomu ten sladký bonbónek francouzštiny! Všechno je na svém místě. A přece tu něco nehraje... Není to nuda, ale vleče se to. Jako by divák byl pořád o krok napřed... ()
Není to vůbec špatné. Je tam stále Allenův typický vtip, ironie až cynismus a mnoho řečí o ničem, ale v porovnání s řadou předchozích filmů je to zkrátka slabší. Hlavní poselství: život je založen na štěstí a náhodě. ()
Oproti posledním Allenovým filmům výrazný kvalitativní rozdíl. Zpočátku vzrušující vztahové drama podané s neobyčejnou lehkostí se mění v absurdní černou komedii. ()
Jak to jen s tím štěstím je... Co je štěstí? A kde jsou ty náhody :-D Tak hlavně se nenechat zmást přeskoky ve scénáři ;-) ()
Vcelku příjemná jednohubka ()
Za mě příjemné překvapení. Jasně, je to už dědula, hoooodně toho natočil, je tedy těžké aby sám sebe někde nevybral. Nicméně, je až překvapující, jak svěže na mě snímek působil. Odvíjel se velmi křepce a musím, řící, že i když po přečtení synopse, jsem nějaká očekávání, jak to asi bude, měl, tak jsem se rozhodně nenudil. No a závěr byl , jak nějaký kolega píše, pro zřejmě také naivu, příjemně překvapující. Vyvolalo to ve mě chuť si pustit půlnos v Paříži a možná i Matchpoint. Celkově určitě doporučuji. ()
Zásah štěstím je nový film od Woodyho Allena, který se zabývá tématem štěstí a náhody prostřednictvím setkání dvou bývalých známých, Fanny a Alaina, v Paříži. Společně reflektují na minulost a zkoumají otázky štěstí a rozhodnutí. Film kombinuje romantiku s lehkým kriminálním prvkem, přičemž Allen tentokrát pracuje s francouzskými herci a film je kompletně ve francouzštině. Navzdory vitálním výkonům herců a absurdistickým momentům však "Zásah štěstím" naznačuje, že tvůrčí éra Woodyho Allena směřuje k závěru. ()
Film o nicom. Vyhodene peniaze za kino ()
Byl jsem na tom se svojí platonickou láskou, takže tím asi bude moje ,,recenze´´ dost ovlivněná. Jsem skalní fanoušek Woodyho Allena, platonická láska mé nadšení sdílí (nebo alespoň doufám). Tohle je film vybroušený k dokonalosti a, pokud jsou zvěsti pravdivé, důstojné zakončení filmařské kariéry, až k finální pointě. Film jsem si užil, kytici růží předal, tak snad na mne nezanevřela. Amen, howgh, summa locut. ()
K Allenovi som byval zhovievavy, mozno som len vyrastol, ale v poslednych rokoch to uz je len k zaplakaniu. Za cely cas sa nic zaujimave neudialo ani nepovedalo. Odtrhnute od reality, asi najvyssi cas zavesit remeslo na klinec. Dovi. odpad ()
Důstojné i dojemné rozloučení s kariérou. Tohle bych přál skutečně každému filmaři. Tenhle byl opravdu zasažen štěstím. Díky, W. Allene, za všechny ty krásné filmy. Bylo mi ctí vás vidět hrát na klarinet na pražském koncertě v kongresáku v roce 2008. Bylo mi tenkrát 40 let a už tenkrát jste se pomalu loučil s kariérou. Kdo by to byl tehdy řekl, že natočíte ještě 12 celovečerních filmů. ()
Allen zamrzl v osmdesátkách jak vizuálem, tak hudbou. Takový televizní film, který neurazí, ale ani nenadchne... ()
Vypadalo to na jednoduchý příběh a pak se to celé zvrtlo, prostě Woody se s tím nemaže. Napínavé až do překvapivého konce. ()
Vtipné, nápadité, veselé a příjemně vypointované. ()
Woody ďakujem! Piata * je za celoživotné dielo! ()
Údajne posledný film najslávnejšieho newyorského filmového neurotika tvorí spoločne s filmami ako Match Point či Kasandrin sen tú časť Allenovej filmografie, v ktorej nie je humor ťažiskovým prvkom. Typicky allenovská šablóna milostného trojuholníka a archetypálna postava zasneného intelektuála-romantika opäť zafungovala. Jedným z pozitív filmu je aj zaobchádzanie s naráciou, kedy je divák vedený v línií s na prvý pohľad očakáveteľným vyústením, no rozuzlenie je takmer vždy prekvapivé. Jednou z tematických rovín filmu je náhoda a jej vplyv pri určovaní smerovania ľudských životov. Séria prekvapivých vyústení rôznych situácií s týmto konceptom skvelo korešponduje. Allen sa tragikomickým spôsobom zamýšľa nad otázkou, ktorú si už asi položil každý: "Bolo mi to súdené, alebo mám len skrátka šťastie?" ()
Šíleně divno, nudný příběh, který je mi asi tak příjemný jako ten jazz v pozadí. Nebolí mě jen v uších, ale drásá i srdce. Žena podvádí svého manžela a chce ho opustit, když tu náhle milenec zmizí vinou manžela. Až sem se to dá snést, ale zavražděním milence, kterému fandíte, i přes jeho ošklivost, a završením, které není nijak zvlášť promyšlené ani zajímavé, na to se dá říct jen jedno ubohé. Viděla jsem docela dost filmů od Vodyho Alana a tak vím, že film bude trochu divný, ale tohle neni trochu divný. Tohle je prostě blbý. Rozesmálo mě jak hovořila Fanny se svou kamarádkou u bazénu, jelikož takto nemluví asi nikdo, natož při svěřování. ()
Krásně vybalancovaný film. Trochu mi bylo líto nešťastné lásky, ale couž. Byl jsem vtažen od začátku až do konce. Nádherný otevřený konec. Překrásný podzimní barvy a do toho ta Paříž. Prostě krása. Zatím jsem toho moc od Woodyho Alana neviděl, ale budu to muset napravit. ()