Jako zabít ptáčka

Natáhnout, zamířit, vypálit. Je to tak snadné. Jako zabít ptáčka. Nejenom v tomto významu používá Harper Leeová titul svého slavného autobiografického románu. Jde rovněž o stěžejní poznání hlavní hrdinky, Čipery Finchové. Zabít sojku a zabít drozda není totéž. Filmové zpracování strhující knihy již tak strhující není. Vůči černochům (a komukoli, kdo táhne s nimi) nepřátelská jižanská atmosféra je přítomna předně zásluhou jedné postavy, vskutku ďábelského burana Boba Ewella (= evil). Z filmu ovšem není cítit, že „to“ je v lidech, v naprosté většině z nich. Téma rasismu je přitom ze všech témat v knize obsažených filmaři upřednostňováno, čemu odpovídá vystřižení poučné epizody s morfinistkou Duboseovou i naprostá nepřítomnost dalších postav (teta Alexandra), jež ovlivňují smýšlení dětí. Dlouhá scéna u soudu a následná rychlá dohra (knižní dění tří let bylo vměstnáno do cca jednoho roku) vytváří dojem, že by dokonce mělo jít o soudní drama. Pomohly by přidané minuty? Ne, dvě hodiny dostačují, akorát se dle mého mínění nezabývají tím podstatným. Chybí temná magie dospělého světa, jenž jsme jako děti toužili objevit, matně tušíc, jaká nebezpečenství s ním souvisejí. Přesně to vystihnuje název celovečerního dokumentu o filmu: „Fearful Symmetry“. Jiný, slabším příběhem vybavený film, zrovna svou „děsivou souměrností“ září do všech stran. Lovcova noc. Apendix: k alternativnímu pohledu na Jako zabít ptáčka a jemu podobné mainstreamové filmy vybízí Arnoldův zábavný experiment Passage á l'acte. 75% Zajímavé komentáře: mm13, agathon (19.12.2011)

To kill a mockingbird je klasický príbeh zo súdnej siene, ako napríklad Anatómia vraždy. Pridáva ale k nemu silný sociálny aspekt, predovšetkým rasovú neznášanlivosť. K tejto téme sa najlepšie hodí dusná letná južanská vidiecka atmosféra, kde máte pocit, že sa každú chvíľu musí stať nejaké nešťastie a kde pri scénach zo súdnej siene odkvapkáva z diváka pot rovnako, ako z hypersympatického Gregoryho Pecka. Podobný film z poslednej doby: Time to kill. (04.08.2012)

Knižku som nečítal, no tento film milujem a ak ho nemilujem, tak ho aspoň zbožňujem. Už len kvôli tej „kráse obrazu“. Kvôli akoby až mysterióznej atmosféry dávnej doby, kedy ľudia nezamykali na noc dvere. Silná atmosféra je taká dobrá i preto, že nás zaujímavým, pôsobivým a nezabudnuteľným (už kvôli začínajúcemu Robertovi Duvallovi), sprevádza precítený (dostal už niekto Oscara za hlas???) hlas staručkej rozprávačky, zahalený oparom nostalgických spomienok. Navyše, deti sa na temné udalosti (rasizmus, xenofóbia, trest smrti) pozerajú úplne inak, ako dospelí. Výborné herecké výkony (najmä Gregoryho Pecka, i deti sú však vynikajúce). (02.10.2006)

Brilantný film z prostredia americkej spoločnosti 30. rokov 20. storočia. Hlavne si treba uvedomiť, že film nie je súdna dráma, ale iba nostalgický pohľad rozprávačky na svoje detstvo. Famózny Gregory Peck stvárňuje kultovú rolu sympaťáka Atticusa Fincha, "obhájcu negrú!". Film na jednej strane hovorí o vtedajšej rasistickej dobe, ale zároveň aj o hospodárskej kríze, či detských zážitkov. Film vrcholí v dokonalom a silnom konci s hororovou atmosférou (keby bola hororovo nakrútená len ta jedna scéna ;)). Detský herci hrajú veľmi dobre, scenár je vynikajúci a počas filmu nám hraje čarokrásna hudba. Navyše réžia je originálna a často pracuje s tieňmi a osvetlením. Čiernobielosť filmu pridáva na sile. To Kill Mockingbird je filmový skvost, ktorý si zaslúži byť uctievaný - a to nielen za vynikajúceho Gregoryho Pecka. (13.07.2006)

Povedala by som, že najlepší herecký výkon odviedol Brock Peters v roli Toma Robinsona - jeho výpoveď v súdnej sieni má v sebe takú silu a prirodzenosť o akej oveľa väčšie hviezdy Hollywoodu v tých časoch ani nesnívali. Inak je to pre mňa priemerný film, snažiaci sa prudko vypočítavým scenárom pokryť viacero žánrov a dojať diváka na všetkých frontách. Rovnako ako Fanuccimu mi vadila Attikova (G.Peck) dokonalosť. Dojala ma spomínaná svedecká výpoveď, to ostatné boli extrémne vykalkulované finty, ktoré na mňa nefungujú. (13.07.2006)