Režie:
Nikolaj ArcelKamera:
Rasmus VidebækHudba:
Dan RomerHrají:
Mads Mikkelsen, Amanda Collin, Simon Bennebjerg, Melina Hagberg, Kristine Kujath Thorp, Gustav Lindh, Morten Hee Andersen, Thomas W. Gabrielsson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1755 se zchudlý kapitán Ludvig Kahlen vydává dobýt drsné, nehostinné dánské vřesoviště se zdánlivě nemožným cílem: vybudovat tu ve jménu krále kolonii. Výměnou za to pro sebe získá tolik vytoužený šlechtický titul. Jediný vlastník této oblasti, nemilosrdný Frederik de Schinkel, se však arogantně domnívá, že tato země patří jen jemu. Když se de Schinkel dozví, že jeho služebná Anna Barbara a její manžel se utekli ukrýt ke Kahlenovi, privilegovaný a zlomyslný majitel vřesoviště přísahá pomstu a dělá vše pro to, aby kapitána vyhnal. Kahlen se nenechá zastrašit a pustí se do nerovného boje – riskuje nejen svůj život, ale i život rodiny uprchlíků, která se kolem něj shromáždila. Šestý celovečerní film Nikolaje Arcela je vynikající historické drama s řadou předností, z nichž ta nejpřesvědčivější je možná nejméně překvapivá. Je jí charisma staré školy, které z plátna vyzařuje díky Madsi Mikkelsenovi v roli muže, jehož mlčenlivou povahu a drsnou statečnost prověřují snad všechny myslitelné útrapy, které ho v Dánsku 18. století mohly potkat. (Film Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (263)
O filmu jsem si dopředu vůbec nic nečetl, takže mě překvapilo už to že se jedná o historickou podívanou. Mads samozřejmě s přehledem dokáže zahrát jakéhokoliv umanutého jedince, protože je to prostě Mads. Ten je pouze jeden jediný a dostatečně zajímavý. Hlavně tedy pokud jde o severské produkce. Tam mě snad nikdy ještě nezklamal. Ve filmu je naznačena problematika Bastarda, ale proč tak nazvali celý film vskutku netuším. Nicméně jako ten správný revoltující příběh bez problému funguje. 75% ()
Je to sice klišé na klišé, jak z každé scény polopaticky čiší, co si v ní přesně o čem a o kom má divák myslet a co má ke komu kdy cítit, ale téma a děj celkově vůbec nejsou tak banální a odhadnutelné jako jednotlivé scény a film ze mě nakonec bezprostředně vytáhl čtyři hvězdy, i když z odstupu je to spíš na lepší tři. *** (V Libějovicích, 12. 4. 2024.) *~ ()
Nikkelsen se občas objevuje ve filmech jež ho nejsou hodny. Vždycky mně to fascinuje, proč si je vlastně vybírá a jak se rozhoduje pro účast v nich. Jestli je ale pro něco přímo stvořen, jsou to dramata a historická obzvlášťě. A tenhle film je prostě žánrově přesně pro něj. Byl zde naprosto skvostný. Příběh je až neuvěřitelně jednoduchý. Je to příběh o snaze pevnou vůlí a úsilím překonat zdánlivě nerealizovatelné, někdy bohužel i bez ohledu na blízké ztráty. Musíme si ale uvědomit, že příběh se odehrává v půlce osmnáctého století. Tedy v době, kdy lidé celkem běžně umírali hlady a nějaké opuštěné cikánské dítě opravdu nikoho nezajímalo. Krom toho už cikáni v té době byli bráni skutečně spíše jako škodná a to i na našem území. Jejich příchod do našich končin začal jejich lhaním. Tvrdili, že jsou uprchlíci ze Svaté země případně Egypta a náš lid je dle dobových záznamů i v těch raných dobách jako údajné křesťanské uprchlíky podporoval a krmil. Tmavší pleť byla brána jako důkaz, že jdou z Palestiny. Jenža pak se ukázalo, že to asi s tím Jeruzalémem nebude až tak pravda. Za Habsburků už cikáni v některých obdobích nesměli přes hranice říše. První výstraha při chycení bylo označení vypáleným cejchem, druhá pro ženy useknutí ruky, pro muže oprátka. V té době už v řadě měst měli řemeslníci cechy a tak nikdo neměl zájem přijímat nějaké nové řemeslníky co přivandrovali odjinud kvůli konkurenci. Cikánům tak toho ku obživě moc nezbylo. Dělali spíše drobnou kovařinu, drobnější práce jako opravy hrnců pomocí drátů, různé jednoduché manuální práce a provozovali bylinkářství. V tom měli kupodivu vysokou odbornost v rámci léčby různých poranění a nemocí bylinkami nejen zvířat, ale i lidí. Díky omezeným možnostem integrace a získávání pravidelných solidnějších výdělků legální cestou byla jejich živobytí často nuceně dotována krádežemi (zde někde vzniká ten archetyp cikána kradoucího slepici), čímž se roztáčel smrtící kruh vzájemné nevraživosti a nenávisti. Neměli to vůbec tehdy lehké! Podotýkám tehdy. Koho by téma zajímalo, doporučuji úžasnou těžko sehnatelnou knihu Cikáni v Čechách a na Moravě v 15. a 18. století od Jiřího Hanzala. Věřím, že v Dánsku či kdekoliv jinde v Evropě to bylo stejné. V totmto dobovém ohledu se mi naopak postava Ludviga Kahlena zdá až neuvěřitelně lidská. Mimochodem komu by jednání Ludviga či snad Frederika de Schinkel připadalo brutální či necitlivé, pak bych rád upozornil že to byla doba, kdy se ještě v Evropě sporadicky upalovali lidé na hranicích za čarodějnictví! Moc si tu druhou půlku osmnáctého neidalizujme! Šlechta měla skutečně veškerou moc a mohla si se služebnictvem a poddanými v podstatě dělat co chtěla. Shodou okolností jsem se včera opět rozhodl obývák po letech ozvučit prostorovým zvukem 5.1 a jsem moc rád, že první film, který přes systém jel bylo tohle :-). To kvílení meluzíny v Královském domě a na vřesovištích bylo fakt lezavé a rozléhalo se nepříjemně ze všech koutů obýváku. Musím říci, že po dlouhé době jsem měl díky Bastardovi zase vidět solidní historické drama. Syrové, drsné, perfektně natočené s vynikajícími hereckými výkony. Přesně jak to mám rád. Dávám za 5 brambor! * * * * * () (méně) (více)
„MOHU SI PODMANIT PŮDU A VYBUDOVAT PRVNÍ KOLONII NA VŘESOVIŠTI“… Historický drama plný Mikkelsena, vojáka s vizí, se všemi aspekty, který ona doba přinášela. Syrová filmařina s trochou tý severský romantiky, fajn postavy, sympaticky nesympatickej darebák... tohle se nevokouká! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Předlohou pro scénář byla kniha „The Captain and Ann Barbara“, kterou v roce 2020 vydala Ida Jessen. 2.) Film se natáčel taká v ČR a to v lokalitách Jaroměřice v Pardubickém kraji, Ralsko u Liberce, Libochovice v Ústeckém kraji a Zvánovický potok ve středních Čechách. 3.) Thx za titule “anonymnímu uživateli“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()
Emocionálně silný film, který mi nejvíc připomněl Až na krev. Tenhle typ filmů mám asi čím dál radši. I tady je osamocený racionální a drsný chlap, který se vypracoval z úplné nuly a touží dosáhnout víc, jenže doba mu nepřeje. Snaží se vybudovat v historické pustině něco, pro co má málokdo pochopení. On tomu obětuje vše a skoro všichni mu hází klacky pod nohy. A oba filmy jsou obohaceny velice zábavným poměřováním si penisů. I když tady je možná ještě výraznější a zábavnější. Postava Madse Mikkelsena v sobě má asi i větší rejstřík emocí, ačkoliv to dává znát jen minimálně. Výkon Madse Mikkelsena mě hodně bavil, ačkoliv Daniel Day-Lewis je jen jeden. Zážitek si ale odnáším docela podobný a podobně silný z obou filmů. Bastard v sobě přeci jen má více zadostiučinění a pro diváckého přístupu, což se dá brát pozitivně i negativně. Má také výborného záporňáka v podání Simona Bennebjerga, který mi neskutečně připomínal Doctora Who v podání Matta Smithe, takže jsem chvíli hledal modrou telefonní budku. Místo toho jsem ale našel výtečné severské drama, na kterém dělalo tolik Čechů, že by se skoro slušelo uvést Česko mezi země původu. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (13)
- Režisér Nikolaj Arcel naplánoval film po prečítaní knihy, v ktorej videl kus samého seba: "Prečítal som knihu a naozaj som sa do nej zamiloval. Len som si pomyslel: 'Bože, nie je to ale skvelý príbeh?! Má úžasné postavy, veľmi živé, špecifické postavy, ktoré milujem.' Hlavná postava, kapitán Ludvig Kahlen [Mads Mikkelsen], mi prišla mne osobná. Bol som v dobe, kedy sa mi narodil narodilo prvé dieťa a teraz mám druhého syna. Som v tomto štádiu života, keď uvažujem, či som nestrávil príliš veľa času prácou alebo snahou o dosiahnutie určitého cieľa, pokiaľ ide o kariéru a prácu, a zrazu zisťujem: 'Ach, tam vonku je úplne iný život, je tu život otca, rodina a všetky tie veci okolo.' Takže v tomto zmysle bol tento príbeh pre mňa perfektným načasovaním, pretože postava kapitána Kahlena a jeho cesta je niečo, s čím som sa skutočne mohol stotožniť. To bolo pravdepodobne to, čo ma prinútilo ísť do tohto filmu." (Arsenal83)
- Mads Mikkelsen sám pomáhal formovať svoju postavu, režisér Arcel o tom povedal: "Dúfal som, že vytvorím zložitejšiu postavu, než Mads dostal v Kráľovskej afére, kde chce jeho postava v podstate zachrániť svet. Mads mi s tým naozaj pomohol. Mads je odvážny herec. A zakaždým, keď sme si on a Anders Thomas Jensen spolu sadli do miestnosti, bol to najmä Mads, ktorý bol veľmi neústupný, aby sme vytvorili postavu, ktorá bola veľmi reálna z hľadiska jeho vlastnej psychológie. Na začiatku sme si mysleli, že by sme mu mali ukázať, že je trochu starostlivejší. Ale Mads povedal: 'Nie, musí byť tvrdý, bezcitný.' Naozaj mi pomohol vyformovať postavu v scenári." (Arsenal83)
- Režisér Arcel povedal, že samotné natáčanie nebola až taká zábava. Išlo o na dánske pomery nákladný film, veľa ľudí bolo zapojených a: "Každý jeden človek na tomto projekte chcel urobiť niečo iné. Dochádzalo k neustálym sporom o to, aký druh filmu to má byť. A na to nie som zvyknutý. Nikdy predtým som to nezažil. Nebol to pre mňa príjemný zážitok. Práca v tomto konkrétnom systéme. Cítil som sa ako: Čo tu vôbec robím? Ak je môj hlas len jedným z 80 rôznych ľudí, ktorých názor má rovnakú váhu ako ten môj, tak čo tu robím ako režisér?" (Arsenal83)
Reklama