Režie:
Nikolaj ArcelKamera:
Rasmus VidebækHudba:
Dan RomerHrají:
Mads Mikkelsen, Amanda Collin, Simon Bennebjerg, Melina Hagberg, Kristine Kujath Thorp, Gustav Lindh, Morten Hee Andersen, Thomas W. Gabrielsson (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1755 se zchudlý kapitán Ludvig Kahlen vydává dobýt drsné, nehostinné dánské vřesoviště se zdánlivě nemožným cílem: vybudovat tu ve jménu krále kolonii. Výměnou za to pro sebe získá tolik vytoužený šlechtický titul. Jediný vlastník této oblasti, nemilosrdný Frederik de Schinkel, se však arogantně domnívá, že tato země patří jen jemu. Když se de Schinkel dozví, že jeho služebná Anna Barbara a její manžel se utekli ukrýt ke Kahlenovi, privilegovaný a zlomyslný majitel vřesoviště přísahá pomstu a dělá vše pro to, aby kapitána vyhnal. Kahlen se nenechá zastrašit a pustí se do nerovného boje – riskuje nejen svůj život, ale i život rodiny uprchlíků, která se kolem něj shromáždila. Šestý celovečerní film Nikolaje Arcela je vynikající historické drama s řadou předností, z nichž ta nejpřesvědčivější je možná nejméně překvapivá. Je jí charisma staré školy, které z plátna vyzařuje díky Madsi Mikkelsenovi v roli muže, jehož mlčenlivou povahu a drsnou statečnost prověřují snad všechny myslitelné útrapy, které ho v Dánsku 18. století mohly potkat. (Film Europe)
(více)Videa (4)
Recenze (268)
Strohý film o tvrdých lidech, kteří se perou s nepoddajnou krajinou a nepřejícností mocných. Natočené je to hezky, ale chyběl mi tu nějaký výrazný prvek. Ono je tu vlastně všechno, co má správné historické drama mít, ale něco intenzivního, co by vyvolalo hlubší emoci, jsem tu postrádal. A moc mi neseděl ani ústřední záporák, který byl tak zlý, až to občas zavánělo karikaturou. Co se naopak povedlo byla sychravá atmoféra a vykreslení Dánska, kde to v 18.století stále připomínalo středověk. A jen v superlativech se dá mluvi o Mikkelsenovi. Tenhle chlap si v řadě filmů drží kamenný výraz, ale o to víc vynikne každý záchvěv obličejových svalů nebo jen pouhé mrknutí. Ve finále jsem čekal trochu víc, ale i tak jsem spokojen. 75% ()
Dáni v čele s Mikkelsenem pravidelně dokazují, že jejich tvorba patří k tomu nejkvalitnějšímu, co je za poslední desetiletí v (evropském) filmovém průmyslu vyprodukováno. Opět je nám nabídnuto syrové drama, které nepotřebuje přehršel akce, ale stačí mu stará dobrá atmosféra, kvalitní dialog a funkční scénář. ()
Silný příběh, jak se jednotlivec s nezlomnou vůlí pere s osudem. Bojuje proti vrchnosti, ve jménu ještě vyšší vrchnosti, která ho neváhá při nejbližší příležitosti posrat. Bavilo mě to jako obraz doby. Sledovat jak si bohatá šlechta může dovolit defenestrovat komorný, ale na královského vyslance holt musí rafinovaněji. Hlavně to ale funguje emocionálně, kdy vidíme, jak se umanutý Mikkelsen, co musí mít všechno pintlich stává lidskou bytostí s city. Řemeslně a herecky bez výhrad. ()
Gritty low-budget historák. který si neudělá ostudu ani v porovnání s jeho západními kamarády. Ukázkový Mikkelsen v roli málomluvného kapitána ve výslužbě, skvělý záporák stupňující nasrání jak hlavního hrdiny, tak i přihlížejícího diváka a k tomu čarokrásná krajina vřesovišť dánské divočiny, velmi působivě snímána Rasmusem Videbaekem. Čekal bych tvrdší finále, které tak nějak zapadlo do romantické šablony, ale nebylo to nijak na sílu a Bastard si udržel tvrdost i důstojnost. ()
Galerie (56)
Zajímavosti (13)
- Podľa Arcela sa Simon Bennebjerg vo svojej úlohe Schinkela cítil veľmi dobre, pričom jeho postavu nechceli napísať len ako "čisté zlo": "Pre nás ako scenáristov to bola postava, ktorá hovorí pravdu. Ak Anders Thomas Jensen alebo ja mali niečo brutálne pravdivé, čo sme chceli povedať, vždy sme to mohli vložiť do úst tohto zlého chlapa. Pretože v podstate hovorí veľa vecí, ktoré sú pravdivé. Pravdy, ktoré náš hrdina (Mads Mikkelsen) ešte celkom neprijal, ani nepochopil, o čom život v skutočnosti je. Ale v podivnom zmysle ten zlý to už vie." (Arsenal83)
- Film bol vybraný ako dánsky príspevok pre najlepší medzinárodný hraný film na 96. udeľovaní cien akadémie a bol jedným z 15 finalistov v decembrovom užšom výbere. (Arsenal83)
- Dom, ktorý postavil Ludvig von Kahlen, už neexistuje a jeho poloha nie je známa. Pamätný kameň s jeho menom bol osadený v parku Kongenshus Memorial Park. (Stillborn83)
Nikkelsen se občas objevuje ve filmech jež ho nejsou hodny. Vždycky mně to fascinuje, proč si je vlastně vybírá a jak se rozhoduje pro účast v nich. Jestli je ale pro něco přímo stvořen, jsou to dramata a historická obzvlášťě. A tenhle film je prostě žánrově přesně pro něj. Byl zde naprosto skvostný. Příběh je až neuvěřitelně jednoduchý. Je to příběh o snaze pevnou vůlí a úsilím překonat zdánlivě nerealizovatelné, někdy bohužel i bez ohledu na blízké ztráty. Musíme si ale uvědomit, že příběh se odehrává v půlce osmnáctého století. Tedy v době, kdy lidé celkem běžně umírali hlady a nějaké opuštěné cikánské dítě opravdu nikoho nezajímalo. Krom toho už cikáni v té době byli bráni skutečně spíše jako škodná a to i na našem území. Jejich příchod do našich končin začal jejich lhaním. Tvrdili, že jsou uprchlíci ze Svaté země případně Egypta a náš lid je dle dobových záznamů i v těch raných dobách jako údajné křesťanské uprchlíky podporoval a krmil. Tmavší pleť byla brána jako důkaz, že jdou z Palestiny. Jenža pak se ukázalo, že to asi s tím Jeruzalémem nebude až tak pravda. Za Habsburků už cikáni v některých obdobích nesměli přes hranice říše. První výstraha při chycení bylo označení vypáleným cejchem, druhá pro ženy useknutí ruky, pro muže oprátka. V té době už v řadě měst měli řemeslníci cechy a tak nikdo neměl zájem přijímat nějaké nové řemeslníky co přivandrovali odjinud kvůli konkurenci. Cikánům tak toho ku obživě moc nezbylo. Dělali spíše drobnou kovařinu, drobnější práce jako opravy hrnců pomocí drátů, různé jednoduché manuální práce a provozovali bylinkářství. V tom měli kupodivu vysokou odbornost v rámci léčby různých poranění a nemocí bylinkami nejen zvířat, ale i lidí. Díky omezeným možnostem integrace a získávání pravidelných solidnějších výdělků legální cestou byla jejich živobytí často nuceně dotována krádežemi (zde někde vzniká ten archetyp cikána kradoucího slepici), čímž se roztáčel smrtící kruh vzájemné nevraživosti a nenávisti. Neměli to vůbec tehdy lehké! Podotýkám tehdy. Koho by téma zajímalo, doporučuji úžasnou těžko sehnatelnou knihu Cikáni v Čechách a na Moravě v 15. a 18. století od Jiřího Hanzala. Věřím, že v Dánsku či kdekoliv jinde v Evropě to bylo stejné. V totmto dobovém ohledu se mi naopak postava Ludviga Kahlena zdá až neuvěřitelně lidská. Mimochodem komu by jednání Ludviga či snad Frederika de Schinkel připadalo brutální či necitlivé, pak bych rád upozornil že to byla doba, kdy se ještě v Evropě sporadicky upalovali lidé na hranicích za čarodějnictví! Moc si tu druhou půlku osmnáctého neidealizujme! Šlechta měla skutečně veškerou moc a mohla si se služebnictvem a poddanými v podstatě dělat co chtěla. Shodou okolností jsem se včera opět rozhodl obývák po letech ozvučit prostorovým zvukem 5.1 a jsem moc rád, že první film, který přes systém jel bylo tohle :-). To kvílení meluzíny v Královském domě a na vřesovištích bylo fakt lezavé a rozléhalo se nepříjemně ze všech koutů obýváku. Musím říci, že po dlouhé době jsem měl díky Bastardovi zase vidět solidní historické drama. Syrové, drsné, perfektně natočené s vynikajícími hereckými výkony. Přesně jak to mám rád. Dávám za 5 brambor! * * * * * () (méně) (více)