Kos

Ze začátku to zdánlivě směřuje k nějaké epické historické řežbě, ale poněkud překvapivě se to posune do jiných kolejí – film se po rozestavení figurek na hrací ploše stane doslova komorní záležitostí, ve které se nejzásadnější část stopáže odehraje během jednoho večera/noci v jedné chalupě a přilehlém okolí. Konverzační dynamikou to připomene vrcholnou hospodskou scénu z Inglourious Basterds, která se skvěle vyvíjí, několikrát příjemně překvapí a doputuje do silné tečky. Jakožto velký laik polské historie této doby jsem samozřejmě neznal dané historické postavy, takže mě samotný závěr ve výsledku dost překvapil, ale rozhodně má palec nahoru. Současná polská kinematografie drží prst na tepu doby a teď dokázala, že umí zplodit i moderně pojatou exkurzi do své historie a udělat z ní strhující film, který možná nebude historicky přesný, ale bezpochyby zaujme a dost možná i podnítí chuť si o daném období něco nastudovat. (26.07.2024)

Plejáda zdatných herců, vypořádávání se s problematickými kapitolami tamější historie a na poměry regionu bezesporu originální uchopení slibuje úplně odlišný zážitek, než jaký bychom od polské historické epiky čekali. Přesto se však nejde zbavit dojmu, že tady někdo opisoval až příliš důsledně. Více zde. (16.08.2024)

Fiktivní, místy až tarantinovská komorní večeře skutečného polského levičáckého odbojáře Tadeáše Kostíka s transwestitou, negrem a rusáckým velezmrdem na prdeli, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „na pozadí“ historických událostí na Rusko – Pruských hranicích koncem 18. století. Motorná a zcela japná historka, u níž je přítomnost deviantních či přepigmentovaných minorit docela opodstatněná, demonstrující především svévoli tehdejších zbuznělých a permanentně nalitých šlechtických degenerátů. Historka stejným dílem zábavná, hlavopatoidní, akční, výborně natočená a sqěle zahraná, kde za vypíchnutí stojí zejména jako vždy famózní Wieckiewiczova kreace nádherně oslizlého kapitána Dunina. Jen mě trochu překvapilo, že tu kinematografia państwowa nad svým národním hrdinou a fortifikátorem West Pointu nikterak nehoní jako obvykle, a ten je tu spíše vyobrazen jako takový fešácký neslaný, nemastný a víceméně zakřiknutý ňouma, co celý film jen tak tupě čumí. (26.08.2024)

Toto není životopis Kožušky, jen si to z něj bere náčrt prostoročasu a postav a dělá si to co chce. Konkrétně to umožňuje setkávání toho "amerického" a "polského", nejen ve chvíli kdy se tmavý veterán snaží vyslovit jméno Srbowiczky, ale i třeba v podobnosti nevolnictví a otroctví. Možná proto neni blbost Tarantinovat v Polsku, naopak to dává nějak smysl. (31.07.2024)

Výborné zpracování pravdivosti a nepravidvosti historických událostí. Krásně vystavené scény napětí a konfliktů mezi množstvím postav. Záblesky brutality v elektrizujících akčních scénách. Skoro se chce říct, že je to nejlepší vykrádačka Tarantina, která byla kdy natočena. V závěru se bohužel ukazují omezené možnosti polské produkce i schopnosti tvůrců. Stále však Poláci ukazují velké věci, které jim můžeme jen tiše závidět. 7,5/10 (27.07.2024)