Kvílení vlkodlaků V

Je skoro až komické, ako sa toto piate a znovu spackané pokračovanie Howlingu berie vážne a ako sa diváka opakovane snaží presvedčiť, že príbeh so zabudnutým stredovekým hradom, ktorý si v Maďarsku 500 rokov nikto nevšimol, nevyraboval či neprivlastnil (u národa ziskuchtivcov ako sú Maďari, ktorí si pri turistických atrakciách účtujú 2 € za použitie mobilnej WC kabínky je to obzvlášť ťažko uveriteľné), hoci je dostupný trebárs aj autobusom po chvíľke jazdy po asfaltovej ceste nie je totálne hlúpy, rovnako ako prehľadná whodunit zápletka, ktorú tvorcovia zakomponovali do deja. Najväčším prúserom je však samotný vlkodlak resp. fakt, že sa tu v plnej paráde vôbec neobjaví a na nejaký priamočiary útok som čakal márne. Sekundové zábery na jeho oči, tesáky či siluetu na dobrý werewolf horror nestačia. (12.01.2018)

Hrabě pozve vybrané hosty na hrad, který byl pět set let uzavřen. Zatímco si hosté myslí, že půjde o zábavnou kratochvíli, hrabětův úmysl je vážný. Předpokládá, že jedním z pozvaných je vlkodlak. Dvě třetiny filmu jsou bohapustým žvaněním plným mizerných dialogů, které možná ještě hloupěji vyznívají v českém dabingu. Posledních dvacet minut se promění v detektivku podobnou snímku Měsíční krev (1974) a konečně se i dostaví nějaké to napětí. Kašírované kulisy hradu jsou mizerné a lacinou výpravu strčí do kapsy i béčkové horory 30. a 40. let. Z vlkodlaka toho moc vidět není, což je nakonec i dobře. Rozervaná hrdla a uťatá hlava skóre příliš nezvednou, byť potěší. Jedné z nejslabších částí série by slušel pořádný sestřih. Trestuhodné nevyužití gotických interiérů a sněhové bouře je na pováženou. Doporučit lze snad jen kompletářům. (25.04.2024)

Jediného vlkodlaka, ktorého som videl v celej svojej kráse, je len poster tohto filmu. Priamo vo filme, boli ukázane len zuby, drápy a nejaká mastná srsť. V štvrtom pokračovaní, tejto nevydarenej serie, boli aspoň na konci vlkodlaci, tu ani tak nie. Herci a ani dialógy nestáli za veľa, iritovali ma a to značne i chovania postav a ich chyby, ktoré im zabezpečili trvalí odpočinok. Jediným pozitívom je atmosféra hradu. Naozaj príbeh o skrytom vlkodlakovi sa do tohto prostredia náramne hodil. Samé skryte chodby, mučiarne, kosti a ine stredoveké rekvizity stali za povšimnutie, u mna určite, ale ako celok to bolo veľmi slabé. Ale pokračujem i tak ďalej. (19.11.2020)

Do závěrečných titulků jsem pořád čekal, kdy se ukáže vlkodlak v celé své kráse, bohužel marně! Chlupatá příšera se totiž ráda schovává v naprosté tmě a tmavých chodbách, takže stěží vidíte jeho držku, natož pak celou postavu. A byl jsem hodně naivní, když jsem nepřestal doufat alespoň v jednu jedinou proměnu člověka na lykantropa, jak se sluší a patří. Toho jsem se samozřejmě taky nedočkal. Pravá identita vlkodlaka se totiž objeví až pár vteřin před úplným koncem! Přesto udělalo prostředí starého hradu na mě docela dojem. Když si připočtu skryté chodby, sněhovou vánici, hudební vložku "Santos" znějící po každé vraždě, naproti tomu odečtu tuctovou režii a prkenné herce, dostanu slabší podprůměr. Přesto se pořád jedná o lepší dílko, než byla sračkoidní trojka. (06.08.2010)

Patý díl konečně přinesl alespoň průměrný nádech hororové atmosféry. Skupinka turistů sice nepatří postavy na které bych brzo nezapomněl, ale našlo se mezi nimi i pár světlých výjimek. Asi nejvíc mě zaujalo samotné prostředí hradu a zhruba prostředek filmu. Divák totiž z vlkodlaka moc nevidí, což je jen dobře a do jisté chvíle netuší, kdo by jím mohl být. Bohužel poté tvůrci udělají opět stupidní chyby a přímo nabízejí hlavního viníka na stříbrném podnose. Tím mě připravili o velké finále, které se bohužel stejně nekonalo. Přesto jde o druhý nejlepší díl celé série. 55% (14.02.2011)