Milé laskavosti

5* – 3* – 1*: Milé laskavosti jsou dosti originální esencí Yorgose Lanthimose a jeho dosavadní tvorby včetně témat a stylů... a snad jako žádný jiný jeho film mi právě tenhle během necelých tří hodin – tří samostatných povídek připomněl, jak rozporuplný mám vztah k panu režisérovi, jenž mě někdy přímo nadchne (Favoritka, Chudáčci), jindy vyvolá hodně zvláštní směs dojmů i s menšími rozpaky, přesto mě pořád nadprůměrně zaujme a zasáhne (Humr, Špičák) a jindy s ním bojuji skrze čirý chlad se směšnou hrou na umění a totálním znechucením z filmu, jaký mám vůbec problém dosledovat (Zabití posvátného jelena)... a tady mě první povídka plně nadchla, měl jsem z ní dojem geniálně sehrané, černohumorně vypointované absurditky s luxusním hereckým sólem Jesse Plemonse (+ již naprosto skvělým začátkem celého filmu). Druhá povídka mě zpočátku ze stejných důvodů rovněž hodně chytla a byť postupně začala padat do šíleného kanibalského úletu, který byl ve více scénách na mě až příliš bizarní (a fantasy závěr teprve WTF), pořád jsem ji částečně bral, jelikož mě aspoň nenudila, byť v posledních minutách jsme se s režisérem již začali rozcházet na vzájemně odlišnou vlnovou délku. Se závěrečnou povídkou přišel do třetice i ten ultra chladný Lanthimos, který mě svými bizarními úlety ve stylu sektářských rituálů s oživovaním mrtvol již totálně míjel, zvláště s tak odtažitým pokusem o těžký art, pár scénami i mírně znechutil, aniž bych v tom znechucení vnímal hlubší smysl, kdežto od potenciálního odpadu zachránila tuto povídku hlavně rýsující se zajímavá zápletka se psem... Co dodat, s výjimkou první povídky se to nadšení, v jaké jsem po předchozích dvou režisérových počinech doufal, tentokrát u mě nekoná. [55%] (25.07.2024)

Lanthimosovu tvorbu sleduji od Humra, a tak jsem od něj bezmála deset let zvyklá na bizarní, ale hravé a originální podívané se skvělými herci a funkčním černým humorem. Jeho nejnovější dílo ale bohužel nezachrání ani herci, ani bizár. Ve třech zhruba 50minutových povídkách propojených jednou nevýznamnou vedlejší postavou nedává téměř nic smysl a dlouho jsem z nějaké projekce neodcházela tak otrávená a vyčerpaná. Velké zklamání. Jo, a díky mému hodnocení spadl film o procento dolů. Mám z toho škodolibou radost. (02.07.2024)

Milé laskavosti rozčleněné do tří povídek spojují jednak hlavní postavy (Emma Stone a Jesse Plemons), a druhak téma lidské manipulace, které je v jednotlivých příbězích kombinováno s negativními prvky, s nimiž se ve velkém potýká současná společnost - vydírání, sexuální zneužívání, kanibalismus, náboženský extremismus. To vše je do jednotlivých dějových linek implementováno velmi zdařile a sofistikovaně. Lanthimos nenechá divákovi mozkové závity ani na chvíli vydechnout. 👍 Čtyři hvězdy. (30.06.2024, KVIFF) (01.07.2024)

5* je trošku prepal ale fuck it, za tú prvú epizódu a tú krásne vystavanú bizarnú paranoidnú atmosféru s hereckým koncertom Jesseho, Williema a Emmy to sem hodím s radosťou. Herecký koncert pokračoval aj druhú a tretiu časť, ale bohužial druhá ma už bizarnosťou trošku minula (ale za scénu s home videom to aj tak stálo). Tretia epizóda opäť skvelá a asi najzábavnejšia. Post-credit scéna to celé krásne podtrhla a ukazuje, že tak ako život aj tento film je len taký bizarný joke. Yorgos si frajer. (09.07.2024)

Vražedná stopáž a ta hipísačka z Tenkrát v Hollywoodu. Věřim, že to rejža měl perfektně promyšlený (neměl jsem pocit, že na mě jen random cáká nějaký úchylárny), ale pro diváka už bude velká část týhle metafory asi často moc složitá. Třeba kámoš vůbec nepochopil, že ti herci hráli různý postavy *wink*. Já cenim, že se točí filmy o tradičních tématech netradičně. Necham se rád překvapit. Ale víc do hloubky studovat tenhle film se mi nechce. #mocdlouhý #kviff58 (65%) (06.07.2024)