Reklama

Reklama

Bitva o Alžír

  • Itálie La battaglia di Algeri (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Bitva o Alžír v časovém rozpětí 1954–1962 rovnoměrně zachycuje jak revoluční působení alžírské Fronty národního osvobození, tak postup francouzských ozbrojených sil. V boji na život a na smrt proti sobě vystupují dva nezlomní muži: partyzán Ali-La-Pointe a podplukovník Philippe Mathieu. Skrze formu deníkových záznamů sledujeme krok za krokem povstalecké průniky z Kasby až do evropských čtvrtí. Kýžená suverenita alžírských muslimů si však vyžádá nejednu oběť na každé ze znepřátelených stran.
Jedno z vrcholných děl zpodobňující choulostivé téma boje Alžírska o vlastní svrchovanost, jejíž důsledky rezonují v Evropě dodnes. Gillo Pontecorvo si za snímek vypravený v duchu neorealismu odnesl roku 1966 hned trojité ocenění z Benátského filmového festivalu, ve stejném počtu dosáhl na nominace Americké filmové akademie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (111)

major.warren 

všechny recenze uživatele

Fascinující náhled do chřtánu alžírské revoluce. Režisér Gillo Pontecorvo skvěle využívá metody dokumentárního vyprávění i Morriconeho hudby. Jak sám název napovídá, Bitva o Alžír musí být zákonitě válečný film, řekne si vcelku logicky každý divák, a je to tak, přesto se však tento film zcela vymyká všemu, co bylo dosud v žánru válečného filmu vytvořeno. Z každé sekvence je znát jak režisérovo ohromné úsilí zachytit vyobrazené události, co nejpravdivěji, tak dokonalá souhra mezi ním a Enniem Morriconem, s nímž se podílel na složení hudby. Celý film od začátku do konce neztrácí napětí ani tempo, a byť je vystavěn pomocí flashbackové struktury, orientačně se divák díky režisérově dokumentární popisnosti jen těžko ztratí. Z herců vynikají zejména výrazný Jean Martin, coby fiktivní plukovník Mathieu, a dále Brahim Hadjadj v roli ústředně sledovaného vůdce povstání Aliho. Je až s podivem, jak moc Pontecorvův (subjektivní) pohled na celou věc působí jako nestranný - jakoby nevyhraněný. Divák v podstatě neví, zda sympatizovat více s Alžířany, jež vedou revoluci, avšak nechávají za sebou ležet mrtvá těla nevinných, či s Francouzi, kteří se jejich snahu o zvrat a nezávislost snaží potlačit. V podstatě zde neexistují hodní a zlí. Jako ve skutečné válce si tu každý ušpiní ruce a jediné co mu zbyde je myšlenka… Přesto je neuvěřitelné, jak silné humánní poselství s sebou Bitva o Alžír nese a zároveň přináší i věčnou otázku, kam až jsme ochotni zajít v boji za svobodu a nezávislost. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Sloboda vykúpená krvou na oboch stranách. Film nie je jednostranný, ukazuje tú posadnutosť a teroristickú schopnosť Alžírčanov ubližovať nevinným, lebo ich nevinným ubližujú a vykorisťujú, ale aj tú schopnosť ubližovať a vraždiť tiež tých nevinných, čo páchali Francúzi. Je to realistické a bez príkras, bez idealizmu, tak ako to bolo. Obhajovať útlak akousi prosperitou a že to naše je lepšie než to vaše, to je choré a preto vznikal imperializmus, ktorý svojho času Francúzi, Briti, Španieli, či iní silno tlačili. Masakre striedali len ešte väčšie nepokoje, či ešte väčšia nepoddajnosť. Francúzi mali možnosť urobiť z Alžírska krajinu, kde by boli všetci spokojní, mohli im chcieť pomáhať, neurobili to, išlo tam o kolonializmus a tak sa domáci vzbúrili. To, že sa teraz zrejme nemajú podľa našeho videnia nejak dobre, to je výsledok, že to nezvládli ani oni, ale to sa dalo čakať, lebo všade bola len nenávisť, nikde spolupráca, domáci doplácali neskôr aj na svojich. No to je proste len špecifikum, nie vždy to tak musím byť a určite nemôžme považovať boj za oslobodenie za niečo zlé. To je ako keby sme povedali, že Apartheid bol správny, lebo teraz sa majú tamojší zle a dokonca ešte vraždia belochov alebo že Slovenské národné povstanie proti nacistickému režimu, ktorí vraždil Židov, Slovanov, Rómov a iných len preto, že ich chcel vyhľadiť alebo iných zotročiť, bolo zlé. Problém je, že aký odboj, akou formou je správny, nad tým môžme skôr polemizovať. Lebo v medzinárodnom meradle sa často stáva, že niekde niekto chce rozhodnúť pokojne a mierovo a nie je mu to umožnené a inde sa privierajú oči napríklad nad molotovovými koktailami hádzanými do polície, či vojakov. ()

Reklama

Freemind 

všechny recenze uživatele

Velmi dobrý naučný film, velmi průměrné drama. Coby normální historický snímek to neobstojí hlavně z důvodu velmi slabých herců a politicky angažovaného scénáře (mám alergii na zneužívání záběrů plačících dětí), samotná situace a vývoj události v Alžírsku však byly natolik akční, že se u sledování tohoto snímku asi sotva budete nudit. Lehce stravitelná hodina dějepisu XX. století. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

S dokumentárnou precíznosťou pohľad na udalosti krvavých rokov, ktoré predchádzali vzniku Alžíru. Oceňujem hlavne snahu o realistické stvárnenie taktiky partizánskeho boja povstalcov, ktoré dokonca miestami budilo dojem ako keby išlo o autentické zábery. Na druhú stranu si ma však snímok nedokázal nijako pocitovo pripútať ani vo mne vzbudiť nejaký bližší záujem či už o postavy alebo o tieto smutné udalosti. Tiež niektoré akčnejšie scény sa mi zdali pomerne výrazne naivne-amatérsky zahrané. Za najväčší prínos snímku považujem jeho veľkú bohatosť na informácie a myšlienky, ktoré v súčasnosti naberajú na význame (napr. ohľadom multikulti spoločnosti), a s ktorými si už každý divák musí naložiť po svojom. 70/100 ()

borsalino 

všechny recenze uživatele

Velmi přesvědčivý, až skoro dokumentárně zpracovaný film, o vzniku samostatného Alžíru. Na filmu je strašně moc vidět, jak obě strany konfliktu používají stejné argumenty, kterými omlouvají ztráty na životech běžných obyvatel, jak je silná touha po pomstě a jak násilí produkuje zase jen násilí. Dialog se zaměňuje za kladení podmínek a daleko více než o zájmy lidí, jde o zájmy politické a osobní ambice. Je to velmi nelítostný film, který rozhodně stojí za shlédnutí. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (18)

  • Film byl po dlouhou dobu zakázán ve Francii. Ve Velké Británii a USA byl sice promítán, ale ve zcenzurované verzi s vystřiženými scénami mučení zajatců. (DaViD´82)
  • Režisér Pontecorvo získal na film dotaci i od alžírské vlády. (Hans.)
  • Film je na 120. místě v seznamu 500 nejlepších filmů všech dob podle časopisu Empire. (Terva)

Reklama

Reklama