Pes baskervillský

Nemá smysl opakovat už vyslovené. S Ianem Richardsonem i Donaldem Churchillem jako Holmesem a Watsonem jsem zcela spokojen, charismatičtějšího baskervillského psa jsem zcela jistě neviděl, humor je přítomen alespoň v dialozích, zdánlivě je tedy vše v pořádku. Přesto musím říct, že zatímco u verze Psa baskervilského z roku 1958 jsem si liboval, jak je přímočará, verze 1983 poslušně projde všemi slepými uličkami příběhu. Pietně zachovává všechny postavy, které Doyleovi umožnily zpracovat námět na povídku v rozsahu románu, i když příběh zhruba půlku z nich vůbec nepotřebuje. Všechny jsou dobře charakterizované (a často odlišně od starších verzí), jejich jednání je zdůvodněno, ale je jich zkrátka moc a aby se každá postava dostala ke slovu a každá doklopýtala ke své vlastní pointě, film se v druhé polovině místy příliš vleče. Znamení čtyř se stejnou dvojicí se mi líbila přece jen víc. 70% (29.11.2010)

Výborná adaptácia Psa Baskervisllského, ktorá ďaleko preshauje rámec a štandardy bežného televízneho filmu. Film sa, až na zopár detailov, verne drží predlohy. Zachováva vývoj udalostí, postavy, častokrát aj mnohé repliky. Zahŕňa všetko podstatné, nepotrebuje vynechávať. Dokazuje, že sa ten príbeh dá celý elegantne zhutniť do jedného filmu, a pritom s veľmi uspokojivou stopážou. Natáčané v pekných exteriéroch, a vo velľmi prirodzene a živo vyzerajúcich interiéroch (na rozdiel od nepodarenej a lacno pôsobiacej verzii filmu z roku 1959). Pravdepodobne mnoho scén z bažín bolo natočených v štúdiách, no neublížilo im to. Vyzerajú realisticky, a spolu s tou hmlou a výbornou hudbou sú veľmi atmosferické a dramatické. FIlm poteší nielen fanúšikov, ale aj ľudí neznalých predlohy, ktorí majú výhodu, že príbeh a rozuzlenie nepoznajú, pretože film, tak ako kniha, sa veľmi dobre hrá s napätím, zamotávaním, a postupným odhaľovaním skutočností. Ak sa rozhodujete, ktorú z filmových adaptácií Psa Baskervillského si vybrať, tak jednoznačne odporúčam túto! (11.12.2018)

Dielo Arthura Conana Doyla leží v troch zväzkoch SPKK z konca päťdesiatych rokov v mojej knižnici. Je to detektívna klasika a ako každá klasika sa ťažko prevádza na filmové plátno. Asi je to tým, že väčšina divákov má veľmi konkrétnu predstavu ako by malo prostredie diela vyzerať, ako by mal hrdina vyzerať a konať, takže vôbec nie je jednoduché týmto divergentným názorom vyhovieť. Videl som staršiu verziu z roku 1959 a dnes televíznu verziu z roku 1983. Je nepomerne lepšia, postavy sú bližšie mojej predstave a už nepotrebujem vidieť žiadnu ďalšiu verziu. Okrem toho klasické diela ostávajú aktuálne iba v prípade, že sa zaoberajú nestarnúcimi témami. Takou detektívka určite nie je. Preto som ani pri tomto vydarenom prepise nesiahol po štyroch hviezdičkách. Aj keby sa za to prihovárali Cowley so Spikingsom. (11.01.2020)

Dost volné zpracování, ale zásadní věci změněny nejsou jako ve verzi s Cushingem. Třeba připsaná postava Briana Blesseda potěšila, ten člověk prostě neumí mluvit, jen křičet. Ian Richardson je velmi dobrý Holmes, Watson už trochu slabší, Martin Shaw potěší pěkným americkým přízvukem. Lacey jako Lestrade tu má daleko víc prostoru než v románu. Pro zajímavost, jen o 4 roky později si zahraje naopak s Brettem ve Sign of four. A právě Brettova verze Psa je pro mě stále tou nejlepší, ačkoli zdaleka ne dokonalou. Nejlepší verze je prostě knížka. (01.10.2017)

Nejzdařilejší zpracování nejzdařilejšího příběhu o detektivovi z Baker Street. Atmosféra by se dala krájet jako mlha z blat, pes působí opravdu hrůzostrašně, Ian Richardson skutečně JE Sherlock Holmes, Donald Churchill skutečně JE dr. Watson, Martin Shaw opravdu působí jako navrátilec z Ameriky, Stapleton je slizoun prvního řádu a slečna Stapletonová je prostě neodolatelná. 100%. (24.04.2011)