Pán velryb

Krásné rodinné drama, které se akorát hodí pro zpříjemnění odpoledne. Malá dívčina se snaží celý život získat uznání svého dědy, který však k ní chová opravdu mrazivý vztah - no, mně to přišlo jako ze života (teda, ne mého, ale tam kdesi v Oceánii). Chudák holčina! Hudba a kamera je skvělá, ale co si opravdu zaslouží pozornost je malá Paikea, která do své role dala všechno. Film má stabilní děj a (ne)čekané rozuzlení. Zkrátka pořádný film, jak má být. (03.07.2010)

nemám slov.. příběh Paj a její rodiny a jejich tradice mě pohltil.. líbil se mi vztah mezi ní a jejím dědou.. on.. Koro se nechce smířit s tím, že právě ona jeho vnučka.. a né prvorozený vnuk, který bohužel při porodu zemřel.. může být ten vyvolený.. vůdce, kterýho tak dlouho hledá :) celá jejich budoucí pouť, by měla být v rukách dítěte, ale né chlapce, nýbrž dívky :) příběh je nevinný.. nesnaží se vnutit.. prodat.. ale ukázat, že i když se tradice má zachovat..a dodržovat.. doba se mění.. modernizuje.. i tradici to může postihnout a postihne :) (15.07.2009)

…a pocházím z dlouhé linie náčelníků, která sahá až na Hawaiiki, kde jsou naši prapředkové. Ti zaslechli, jak Země pláče a poslali muže, který přijel na hřbetě velryby…. Nenapíšu nic nového: poetický příběh o úctě k tradicím starých Maorů s příchutí fantasie a podněty k zamyšlení. Ale… já prostě všeobecné nadšení nesdílím. Prostě film, kde je na úvod 40 minut nuda, nezachrání ani sympatická Keisha. A vlastně se ani nechci stát náčelníkem! PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Více se budeme věnovat bojovému umění. Hlavně stylu – vypláznutý jazyk. Tím totiž říkáte nepříteli ,, SNÍM TVOJE MASO“. Nic pro vegany. (21.02.2009)

Nádherný a zároveň jednoduchý příběh z Nového Zélandu o rodu Maorů, jejich mýtech a kultuře. Podmanivá Keisha Castle-Hudges mě chytila za srdce a já ve scéně na školním představení plakal dojetím. Dokonalost tohoto díla dokládá - knihu napsal muž, scénář a režie žena, hlavní představitelka dívka, nejvýraznější role dědečka náčelníka muž. Rovnováha - příběh o přírodě, o lidství, o vzepření se stereotypu v myšlení a o útěku od rodinného neštěstí o vytrvalosti a magii, kterou civilizace pomalu vytlačuje z našich životů. Magická je i hudba Lisy Gerrard. Děkuji Ti Niki Cairo ( jsi nejen krásná navenek, ale hlavně uvnitř, protože Whale Rider mohl vzniknout především v srdci - v mužském na papíře a žena mu dala vizuální podobu ). (18.09.2008)

Prťata mají aktuálně ve škole projekt “Nový Zéland”. Pustil jsem jim tento film, vydržela u něj až do konce a místy svorně kritizovala dědečka (bylo to o holčičce skoro stejně staré, jako jsou ony). Už v pátek jsem jim ukazoval haku, teď vědí, že to je: “Sním tvé maso, vydloubnu ti oči a tvoji hlavu narazím na klacek.” (16.03.2019)