Pán velryb

Krásné rodinné drama, které se akorát hodí pro zpříjemnění odpoledne. Malá dívčina se snaží celý život získat uznání svého dědy, který však k ní chová opravdu mrazivý vztah - no, mně to přišlo jako ze života (teda, ne mého, ale tam kdesi v Oceánii). Chudák holčina! Hudba a kamera je skvělá, ale co si opravdu zaslouží pozornost je malá Paikea, která do své role dala všechno. Film má stabilní děj a (ne)čekané rozuzlení. Zkrátka pořádný film, jak má být. (03.07.2010)

Neuvěřitelně silný příběh (ověnčený řadou mezinárodních cen) odehrávající se na Novém Zélandu, kde se střetává prastará tradice a mýty s moderní realitou. Hrdost předat úřad nejstaršímu synovi je však náhle zmařena a starý Koro se nedokáže smířit s tím, že se jeho syn, který při porodu ztratil ženu a z dvojčat právě syna, v Evropě věnuje umění. Středem jeho trápení z chmurné budoucnosti je malá Pai, která přes veškerou snahu zlomit dědečkovu nevraživost nikdy nebude přijatelná. Poetický příběh s hudebním doprovodem Lisy Gerrard (spolupracovala například s Hansem Zimmerem na Gladiátorovi) má dvě zásadní plus. Novozélandskou krajinu (s tím velmi příjemnou kameru) a hlavní představitelku, mladičkou Keishu Castle-Hughesovou. Bravurně se vypořádává se všemi dramatickými polohami své dědečkem „nenáviděné“ postavy, je neuvěřitelně přirozená, talentovaná a se svojí nevinností přesvědčivá!! Sympatické herečce (zasloužená oscarová nominace za hlavní ženskou roli) s divadelní průpravou patří obrovská poklona a především ona je důvodem, proč tento malý milý film shlédnout!! (22.03.2006)

Boše boše....to faux pas na premietaní diel pána výtvarníka, ajaj :) chúďa pani nádejná (učiteľka)-starý otec to riadne "válel". Neviem, moc ma táto prupovídka o Maoroch a ich legende nedostala-iste, bol to citlivý a krehký príbeh, o príbehoch minulosti, a o pokračovaní v odkaze otcov, ktorý treba odovzdať mladej generácií-ALE AJ TAK. Nepomôžem si, pre mňa sú to aj tak ešte stále iba barbari, ktorí si nevážia ženy, a tento film na tom nič nezmenil...česť jednotlivcom z nich, ktorí aj napriek výchove a okoliu, dokázalo niektoré z ich rigidných zvyklostí odvrhnúť. (17.03.2008)

Nádherný a zároveň jednoduchý příběh z Nového Zélandu o rodu Maorů, jejich mýtech a kultuře. Podmanivá Keisha Castle-Hudges mě chytila za srdce a já ve scéně na školním představení plakal dojetím. Dokonalost tohoto díla dokládá - knihu napsal muž, scénář a režie žena, hlavní představitelka dívka, nejvýraznější role dědečka náčelníka muž. Rovnováha - příběh o přírodě, o lidství, o vzepření se stereotypu v myšlení a o útěku od rodinného neštěstí o vytrvalosti a magii, kterou civilizace pomalu vytlačuje z našich životů. Magická je i hudba Lisy Gerrard. Děkuji Ti Niki Cairo ( jsi nejen krásná navenek, ale hlavně uvnitř, protože Whale Rider mohl vzniknout především v srdci - v mužském na papíře a žena mu dala vizuální podobu ). (18.09.2008)

…a pocházím z dlouhé linie náčelníků, která sahá až na Hawaiiki, kde jsou naši prapředkové. Ti zaslechli, jak Země pláče a poslali muže, který přijel na hřbetě velryby…. Nenapíšu nic nového: poetický příběh o úctě k tradicím starých Maorů s příchutí fantasie a podněty k zamyšlení. Ale… já prostě všeobecné nadšení nesdílím. Prostě film, kde je na úvod 40 minut nuda, nezachrání ani sympatická Keisha. A vlastně se ani nechci stát náčelníkem! PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Více se budeme věnovat bojovému umění. Hlavně stylu – vypláznutý jazyk. Tím totiž říkáte nepříteli ,, SNÍM TVOJE MASO“. Nic pro vegany. (21.02.2009)