Jeden život

U snímků, jako je Jeden život, se často těžko od hodnocení odděluje důležitost vyprávěného tématu od umění ho správně vyprávět. Tady s tím ale nemám příliš problém. Snímek necílí na první dobrou, představuje věci komplexně, a když udeří na emocionální noty vší silou, je to zasloužené. Navíc když je postava Anthonyho Hopkinse konfrontována s mučivou pravdou o osudu lidí, které se mu nepodařilo zachránit, nepouští se do srdceryvného sebelítostného monologu, nesnaží se lacině zapůsobit na diváka, místo toho se projde k oknu a zadívá se do krajiny. Nuance hrají roli. Hopkins opět stvrzuje renomé jednoho z nejlepších herců současnosti, je navíc výborný a úchvatný, i když má k dispozici jen polovinu filmu. A Johnny Flynn mu zdatně sekunduje. Jen ti čeští herci v tom svými výkony chvílemi tak trochu dost trčí jako bolavý palec. To vědomě dávám stranou. (26.05.2024)

Jen zcela výmečně mě dokáže film rozbrečet. Ten hrozně silný příběh, který je zde vypravován, k tomu herecké galapředstavení sira Anthony Hopkinse, je silný doušek emočního vypětí, kterému jsem i já podlehl. Při představě kolik dětí z ČSR přežilo po válce a kolik jich Winton zachránil až bere dech. Kdo má rád životopisné snímky velmi vřele doporučuji. (03.03.2024)

I když to ve všech detailech nebylo přesné, dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí, třeba o důležité úloze Wintonovy matky (skvělá Helena Bonham Carter). Celý film směřuje ke slavnému setkání Nicholase Wintona se zachráněnými dětmi ve studiu BBC a emoční zásah je to bez debat. Anthony Hopkins zaujal neskutečnou vitalitou. (08.03.2024)

Z těch dvou linií filmového příběhu Nicholase Wintona mi dlouho přišla zajímavější ta z období let 1938-39, kdy probíhala ona úžasná záchranná mise. Ten příběh je určitě velmi silný, ač si nejsem úplně jistý, že to vykreslení reálií uprchlických táborů v Československu bylo úplně přesné. Na druhou stranu se mi moc líbilo, jak film pěkně připomenul fakt, že Winton na celou záchrannou akci nebyl zdaleka sám – a dokonce na rozdíl od svých spolupracovníků většinu času ani neriskoval život v okupované Praze. Pokud jde o dějovou linii z konce 80. let s Anthonym Hopkinsem coby stárnoucím Wintonem, film emočně graduje v oněch známých chvílích, kdy se Winton v televizním studiu setkává se zachráněnými dětmi. Musím říct, že mi z těch scén šel až mráz po zádech. Nemohu se ovšem ubránit dojmu, že to byla právě možnost zrekonstruovat jeden z nejslavnějších momentů v historii BBC, co bylo hlavní motivací pro vznik tohoto filmu. Vše ostatní, co se můžeme v této lince filmu vidět, je sice díky velmi věrohodnému herectví Hopkinse funkční, ale scénáristicky to není nic světoborného. (23.02.2024)

Jeden život sází především na silné ústřední téma. Příběh Nicholase Wintona je fascinující a jsem rád, že jsem se o celé československé akci, i když s velkým zpožděním, mohl touhle formou něco dozvědět. Bohužel mám pocit, že tvůrci až příliš spoléhají právě na námět a samotné zpracování je v mnoha ohledech neuspokojivé. O Wintonovi se toho člověk příliš nedozví, nemá šanci jeho charakter prozkoumat do větší hloubky, a některé jeho činy (v obou časových rovinách) tak působí trochu z ničeho. Pasáže z minulosti jsou navíc dost uspěchané, chybí jím větší napětí a trpí i na herecké výkony některých zúčastněných, které mi přišly až strojené. Zvlášť u mladého Wintona je ten rozdíl oproti skvělému Hopkinsovi až propastný. Z filmařského hlediska jde tedy o mírné zklamání, ale co naplat, snímek mě i přesto třikrát dohnal k slzám. Ačkoliv to celé mohlo být mnohem komplexnější, tomuhle filmu o čisté lidskosti prostě ty slabší 4* dát musím. Ale pokud chcete o Wintonovi víc informací, hledejte jinde. 7/10 (03.02.2024)