Tókjó no jado
An Inn in Tokyo
An Inn in Tokyo
Obsahy(1)
Hostinec v Tokiu je posledním Ozuovým dochovaným němým filmem, stejně jako posledním snímkem o potulném dělníkovi Kihačim, jenž se tentokrát s dvěma synky během hospodářské krize snaží najít práci a pomoci svobodné matce, jež si získá jeho soucit. Jde přitom o mistrovské dílo s řadou rysů Ozuových pozdějších, konceptuálnějších snímků. (Letní filmová škola)
(více)Recenze (3)
Osudy otce a jeho dvou synků, nakonec zoufalý otec něco ukradne k snědku, svěří děti ženě a jde se udat. ()
Jsem až překvapený jak silně film působil i přes snahu hudebníka Massima Pupilla mě u projekce ukolébat k věčnému spánku. (LFŠ24) ()
Poslední dochovalý němý film Jasudžiró Ozua z období předválečné ekonomické krize v Japonsku. Vznikl tedy v době, kdy se už 7 let ve filmech mluvilo. Avšak ani Ozu na tom tehdy nebyl finančně dobře, a to může být i jedna z příčin. Nicméně snímek, který předbíhá italský neorealismus, je jedním z nejlepších němé éry vůbec. "Tokijský hostinec" je příběhem o třech dospělých (1 muž, 2 ženy) a třech dětech (2 chlapci, 1 dívka), tokijské průmyslové periferii a rozhodování se, zda jídlo nebo nocleh, protože z kontumace psů se na obé často nevydělá - zvlášť, když touha po oficírské čepici je příliš velká. Závěr filmu je překvapivý, neevropský, za spásu duše se bojuje na poli pochybností (viz různé varianty na "zločin a trest"), tak jasno jako Kihači (Takeši Sakamoto) nemůže mít ani pánbůh. ()
Reklama