Přízraky v Benátkách

Přiznám se, že Orient expres mě příliš nepřesvědčil, ale Smrt na Nilu jsem Branaghovi sežral i s navijákem. Chytrou práci s příběhem a návratnými motivy nezastínila ani spousta pastelového digitálního bordelu. U Přízraků v Benátkách byl Branagh uměřenější a spolehl se na tradičnější obrazové prostředky, které samy o sobě mohou chytřejšímu divákovi neznalému předlohy sloužit jako vodítko k vyřešení případu a které zároveň osvědčily svou účinnost na starších duchařských příbězích: podhledy, nadhledy, close upy, vychýlení rámu a rybí oka. Zkrátka všechny ty věci, které deformují prostor a budují tak strach, nejistotu, pocit vykloubenosti reality. A všechno to se do Christiina mixu gotického románu a detektivky perfektně hodí. Tu pátou hvězdu nedám snad jen proto, že je tohle drama příliš komorní, abych se k němu měl chuť vracet, a taky proto, že v samotném finále už to režisérovi s nadpřirozenem až příliš ujelo. Je jedno, zda jde o svět Sherlocka Holmese v Psovi baskervillském nebo o svět slavného kníratého Frantíka, ale existuje nezpochybnitelná jistota, které by se všichni adaptátoři měli v těchto fikčních světech držet: je v pořádku znejistit nejslavnější vyznavače racionality v samotném jádru jejich přesvědčení, ale na konci příběhu musí následovat obnovení racionálního řádu; nezpochybnitelné poznání, že svět je postavený na zákonitostech, které lze logicky dokázat. Přesto všechno: klobouk dolů, monsignore Poirot. (03.11.2023)

"Tonight. We are all afraid." Potřetí se vrací Branagh do svojí oblíbené role Poirota. Tentokrát si vzal na paškál méně profláklou povídku z pera Agathy Christie. Jsem rád, že od začátku to působí neuvěřitelně atmosféricky. Hercule odpočívá v Benátkách a užívá si zasloužený důchod. Dokud ho ovšem nenavštíví stará známá s případem, který musí vzbudit jeho pozornost. Jedná se totiž o duchařský případ. Koho by to nechalo chladným že? Noc, bouřka, několik postav a nikdo neříká pravdu. Tentokrát to vypadá, že i na nejmoudřejšího detektiva toho bude příliš. Za mě osobně to je z celé série nejpovedenější snímek. Orient Express byl hvězdně obsazený, ale byl natočený s přílišnou inspirací moderním Sherlockem. Smrt na Nilu mělo mě bližší herecké obsazení a krom digitálního Egypta mě dokázal zaujmout více. Benátky však skvěle míchají detektivní zápletku a hororovou atmosféru. Sice bych klidně víc tlačil na ten horor, ale chápu že tohle není ten záměr a ani vhodné pro cílovku. Klidně prosím ještě jedno dvě pokračování. Poirot i látka to snadno snese a je vidět, že Branagha to baví. (77 %) (29.10.2023)

Po vyloženě trapné Vraždě na Nilu jsem s autorem nechtěl mít již nic společného. Nakonec si však myslím, že jsem udělal dobře, dát mu ještě šanci. Sice to opět trvá než se začne něco dít, ale stojí to zato. Detektivka je zajímavá a jistý nádech hororového mystična dramatu velice prospělo. Vzrostlo tak celkové napětí a řešení záhady tak pro mne bylo mnohem zajímavější. Finální dvojité odhalení nemělo chybu a já, přesto že stále nejde o můj oblíbený žánr, jsem velmi spokojen. 75% (10.03.2024)

„After death there's...“ - „Nothing.“ Poirot je vytržen z benátské zahálky a zahradničení, aby racionalitou podpořenou neblahými životními zkušenostmi zatnul tipec nadpřirozenu. „Irresistible case“ se ovšem nekoná. To by se mezi vlhkým zdivem muselo ubrat na divadlem načichlých manýrech a nefunkčním strašení a trochu vyvětrat výraznější atmosférou whodunit nejistoty. Pak by možná postavy nebyly tak mdlé a bez zápachu. Pro Belgičana se zbytky lepidla a rododendronového pylu pod nosem to nicméně přineslo zajímavé poznání, že malé šedé buňky mohou rozlousknout případ, i když jsou pod vlivem. Nebo to bylo díky tomu..? (13.11.2023)

Branagh pokračuje ve stále stejné, genericky odvyprávěné detektivce, která je jak přes kopírák k té předešlé. Jen místo prosluněné delty Nilu s často přespříliš digitálními Pyramidami, tady máme tajuplné Benátky, konkrétně gotický dům plný zvláštních zvuků a nevyřčených tajemství. Ani jeden moment není ničím ozvláštněný, ani jeden záběr a sled událostí není nepředvídatelný. Alespoň má tahle bryskně odvyprávěná báchorka s pár rádoby hororovými momenty a obstojnou výpravou docela slušnou (rozuměj krátkou) stopáž. (16.02.2024)