Oněgin

Perfektní zpracování Puškinova románu "Eugen Oněgin". Stále dokola říkám, že je to na režisérech a na hercích. V tomto případě hvězdné obsazení filmu (Ralph FIENNES a Liv TYLER). Režisérkou filmu Martha FIENNES (sestra charismatického herce). Proč charismatického ? Vzpomeňte na "Anglického pacienta" a na velitele koncentračního tábora ve filmu "Schindlerův seznam" a zvláště na scénu z nádraží, kdy Liam Neeson (O.Schindler) nechával z hadic lít do vagónů na vězně studenou vodu,aby je v nepředstavitelném vedru ochladil, a kdy najednou velitel tábora pochopil, že jim Schindler neškodí, ale pomáhá. Promítněte si v duchu jeho pohled, kdy beze slov vyjádřil pochopení i překvapení ! Tehdy jsem poznala, že je to "pan herec". A v "Oněginovi" je takových situací mnoho... Je to nádherný film, který ukázal "ruskou duši" v tehdejší společnosti i "lišnovo čelověka" (zbytečného člověka), na kterého čekalo jenom zoufalství a samota. Povedlo se, moc se to povedlo ! Díky ! (29.12.2009)

Skvělé zpracování legendárního románu ve verších od Alexandra Sergejeviče Puškina Evžen Oněgin. Skvělá ponurá atmosféra ruského venkova, kam se odebere znuděný dědic (Ralph Fiennes) venkovského statku svého strýce. Pozná zde dívku (Liv Tyler), která se do něj zamiluje, ale on její lásku neopětuje.... když se potkají po letech na večírku v Petrohradě, tak se role obrátí..... Výborný debut Marthy Fiennes. (21.11.2007)

Přestože se Britové snaží uhájit alespoň trochu té nenásilné evropskosti jak mohou, tak americký podpis je až příliš čitelný. Typická ruská dívka Liv Tyler? Ty interiéry a exteriéry, nevím, jestli se v Rusku vůbec štáb objevil, typuji to spíš na Británii se studiem a mimochodem nejtypičtějšího romantického hrdinu všech dob, melancholického, na osud spílajícího, toho, který má vše a nic a který navíc v předloze vlastní všechny typické znaky ruské smetánky(energie, rozervanost, vlastenectví, cit, žal, oheň v ledu), hraje naprosto nudný, prkenný a suchý Angličan. Hudba si na původní jen hraje, je to jak karaoke. Nejvíce na člověka působí originální verše(ještě aby ne), ale podstatu Martha Fiennes vůbec nezachytila. Když chcete dobře zpracovanou klasiku, musíte hledat lupou. (19.04.2011)

Ten konec, ten prostě...! To nemyslí vážně? Jako když usnete v půli věty. Režie Martha Fiennes, sestra Ralpha. No, berme to jako ne zcela zdařený debut, i když koukat se na to dalo. Nevím, neznám předlohu (až je mi hanba to přiznat), atmosféra asi vystižena byla, výkony byly průměrné, ale ten konec, ten uspěchaný a necitlivý konec, ten to prostě všechno zkazil a normálně mě naštval, do té doby to šlo až nad očekávání dobře a s hodnocením bych šla rozhodně mnohem výš! (07.02.2010)

Láska, která vzplála příliš brzy. Láska, která vzplála příliš pozdě, aby mohla být vetkána do srdcí dvou osudově střetávajících se a osudem času míjejících se "milenců." Nenaplněný vztah, horoucí city vyznání vyřčené v poslední kapitole. Veršovaná korespondenční milostná dostaveníčka se stávají jediným možným poutem mezi líbeznou křehkostí a spanilou zranitelností víly Taťány, která jakoby se vznášela v mihotajícím se světě múz a rozmařilým bonvivánem, charismatickým elegánem Evženem Oněginem. Kamera ladně „tančí“ zasněnou kouzelností vizuální scenérie, aristokraticky se snoubí s lahodným tichem rajské harmonie hudební podmanivosti. Křídla lásky v dlaních povrchního a snobsky odmítavého Oněgina, který není hoden opětovat city Taťány. Křídla lásky v dlaních Taťány, vdané ženy z povinnosti, která jest Oněginovým návratem rozrušena, neboť ho nepřestala nikdy milovat, avšak věrnost lože manželské ctí nade vše. Chvíle lásky, která dozrála v čase nesprávném, aby její bohatství mohlo opanovat srdce obou zamilovaných. Mistrovské, poetické, podmanivé, procítěné do posledního obrazu. (10.07.2013)