Oněgin

Rodina Fiennesů se pustila do amerického zpracování ruské klasiky. Když jsem se tohle dozvěděl, jímala mě hrůza už dopředu. Režírovala Martha Fiennes, sestra hlavního představitele. Hudbu měl Magnus Fiennes a ještě je pod filmem podepsaná nějaká Sophie Fiennes. Ale když jsem film viděl, dlouho jsem nemohl vydechnout. Tak vynikající zpracování jsem opravdu nečekal. Tvůrcům se podařilo zachytit přesně tu poetiku a atmosféru Puškinova díla a ruské literatury vůbec. Skvělé herecké výkony, hudba i kamera. Ani jsem nedýchal. Vřele doporučuji! (22.07.2005)

Alexandr Sergejevič Puškin patří k mým nejoblíbenějším autorům, potažmo i samotný romantismus v literatuře všeobecně, a tak jsem byl opravdu velmi zvědav na toto "zlato rodiny Fiennesových" !! Obavy byly na místě, protože (nejen) filmové zpracování i samotné uchopení ruské látky vždy platilo za ty nejsložitější úkoly filmařů, tím spíše v rukou zahraničních tvůrců.. Samozřejmě se mi hned vybavily vzpomínky na přes všechnu jeho tvůrčí invenci neuvěřitelně zpackané, podotýkám čerstvé, zpracování Tolstého, byť on sám je samozřejmě už zástupcem relismu, Anny Kareniny rovněž britským režisérem Joem Wrightem !! Především díky neuvěřitelně skvělé práci kameramanského matadora Remiho Adefarasina Martha Fiennes ždíme z Puškinovy předlohy veškerou poetičnost tak mocně, až se z těch obrazů skutečně tají dech, faktem zůstává, že samotný se choulí v koutě, což však výsledný až impresionisticky nečekaný dojem ještě zesiluje.. Atmosféru carského Ruska nehledejte, ta je prostě zabita britským pohledem na téma, leč ve výsledku jde nejen o skvostný debut Ralphovy mladší sestry Marthy, ale i mimořádně zdařilý snímek.. [ Dabing 7/10 ] Jitka Ježková zaslouží absolutorium, nejsem si však jistý, kde se stala chyba při doslovnosti překladu zejména těch provařených dopisů.. (08.07.2013)

Skrz naskrz podivný film, nechápu smysl jeho vzniku - není to klasická wollywoodská produkce pro mainstreamového diváka, ani originální artová předělávka pro znalce literární předlohy. Ralph Fiennes jako Oněgin je IMHO jeden velký omyl, o Tylerové se ani nezmiňuji. Impresionistický vizuál celého snímku nechápu, Evžen Oněgin začal vycházet po částech ve 20. letech 19. stol., impresionismus vzniká až o 50 let později, kdy byl Puškin dávno mrtvý. Ale když ono to tak hezky vypadá, že... Film klanu Fiennesů je současně dokladem toho, že Puškinovo opus magnum není jen mrtvou čítankovou klasikou, ale nadčasovou poezií, která oslovuje i lidi 21. století. Kdo ale právě zná kvality předlohy, nemůže tuto adaptaci hodnotit více než 3*. (20.04.2011)

Solidně odvedený přepis Puškinovy veršované klasiky se opírá zejména o ústřední hereckou dvojici: R.Fiennese coby Oněgina, který zahodí jedinou příležitost k naplnění svého prázdného života, a L.Tylerové jako nešťastné Taťjany, jejíž pokus vzepřít se dobovým společenským konvencím končí přesně v tom typu manželství, o které nikdy nestála. (26.02.2007)

Moc příjemný, emotivní a osobní film. Nadchla mě kamera, výprava i režije. Ralph(!) zde hraje přesně ten typ, který mě dostává - namyšlený a egoistický chlapík, přesto ale citlivý až běda. Líbí se mi jeho proměna skrz příbeh. Snad jen Liv se mi zdá až moc křehká a plachá. Na konci filmu jsem posměšně strouhala mrkičku Evženovi, ale zároveň jsem nadávala zásadové Taťáně. Film se mi díky atmosféře moc líbil, snad až na některé pro mě kýčovité a hysterické scény. (03.01.2007)