Sluneční jas

Myslím, že film zobrazujúci životopisný príbeh jednej rodiny výrobcu alkoholu (niečo podobné ako pichandovci z Tisícročnej včely) si zobral na svoje plecia príliš veľa. Často v histórii skáče, niektoré historické momenty sú viacmenej len spomenuté či zinscenované jedinou scénou (napr. nástup komunistov v maďarsku), pritom menej zaujímavým romantickým vzťahom je venovaný nebývale veľký priestor. Spolu s brutálnou 3-hodinovou stopážou je to jednoducho masaker, ktorým trpí zážitok z filmu. Pritom dejovo má na čom stavať, jednak je tu zaujímavý kus histórie Rakúsko-Uhorska, neskôr Maďarska, jednak športového života v menej tradičnom športe - šermu, jednak pohnuté osudy židovskej rodiny, na ktorú sa to pozvolna valí pomaly z každej strany a je jedno, na akej strane stoja. Krásny príklad, keď sa z vojnovej obete, predtým tichého podporovateľa fašistickej vlády stáva horlivý predstaviteľ komunistickej tajnej polície, ktorý je neskôr pre svoje svedomie nežiadúci. Stavať sa dá aj na vynikajúcom výkone Rapha Fiennesa v hlavnej trojroli. Len škoda toho piplania sa v menej zaujímavých pasážach, ktoré sa nevyhli nude. Výrazne by mu pomohlo aj prestrihanie. (22.12.2022)

Překročení Rubikonu vlastní svobody, minoritní příslušnost bičována jidášovskými polibky režimů. Generační freska osobní neoblomnosti, hrdosti, separace,... zrakem potomků z rodu "Slunečního svitu." Rodinná sága smáčená v očistci režimních syndromů načrtává myšlenkovou pečeť a sochá pomník vykoupením ze stigmat finálním katarzním poselstvím - jakýmsi osvobozujícím myšlenkovým verdiktem hrdosti a vztyčené hlavy. Kronika "slunečných poutníků" zajatých v malosti dobového diktátu, /ne/zalykajících se paprsků mefistovských, pozvedajících onu pomyslnou číši vnitřního omilostnění. 3 hodiny ve společnosti Ralpha Fiennese, který vás odmění vysilujícím, bystrým, elektrizujícím a charismatickým vhledem do trojice charakterových pater příslušníků mužského pokolení dynastie Sonnenscheinů, které nesou rysy heroické pedantnosti i individuální zářezy vlastní rozervanosti. Ralph Fiennes je tím pravým architektem hloubky vnitřních interiérů jednotlivých postav, které si prorážejí v poskvrněném světě étos polemické neoblomnosti, rozbouřené zranitelnosti, vnitřní přímosti, jemné rtuťovistosti i křehkého sex-appealu. Jeho oči jsou aristokratickým palácem, kterým prochází zvláštní svit, studánkou, v níž se odráží komornost mlčení, výkřiky sveřeposti i zdobnost oné posvátné niterné herecké kapacity. (20.01.2014)

Už z bežného náčrtu deja je jasné, že ide o látku vhodnejšiu viac pre seriál, než celovečerný film. Ide zrejme o najhviezdnejšie obsadený maďarský film (i keď ide o koprodukciu), aký bol kedy nakrútený a ide skutočne o veľkofilm s veľkým V. Okrem skratkovitosti má ale problém s tempom, čo znie trochu paradoxne, každopádne stihlo sa vyrozprávať viac menej všetko. Len niekde by ste chceli ostať dlhšie a niektoré udalosti vás zase nemusia zaujímať vôbec. Osobne som si tak najviac užil športové vsuvky, predovšetkým boj o zlatú medailu na olympiáde v Berlíne som si užil do sýtosti. Škoda, že materiál nebol nakoniec prestrihaný aj do seriálu, určite bolo nakrúteného viac materiálu a išlo by tak o ucelenejší obrázok jednej rodiny, aký Szabó ponúkol v tejto trojhodinovej verzii. (31.10.2020)

Dějiny Maďarska a dějiny jedné rodiny. A já se naivně domnívala, že nejdrastičtější part bude druhá světová... komunisti ji hravě překonali! Líbilo se mi celkové pojetí příběhu, výtku bych měla jen k tomu notýsku s tajnou recepturou, ale co naděláme. Herecké obsazení nemělo chybu, Ralph Fiennes zvládl trojroli na výbornou a z ženských rolí musím vyzdvihnout Jennifer Ehle. (06.02.2018)

Nemůžu jinak: István Szabó je bůh! A Ralph Fiennes taky! Tohle je TAK krásný film! Nádherně natočený, velkolepý a přitom komorní. Kvalitní scénář, výprava, kamera, herci, prostě všechno. Jak jsem tak uchvácená koukala, napadlo mě, že kdyby dal můj milovaný García Márquez svolení k natočení Sto roků samoty, tak by to pan Szabó zvládl dokonale! Proč ten Márquez? Protože 100 roků samoty taky mapuje historii jednoho rodu, a jednoho města (země, světadílu) a protože je tam postava babičky, silné svobodné ženy, která se prostě drží a zůstává rovná, ať se děje cokoli...A proč Szabó?Protože by uměl vytvořit dokonalou atmosféru hodnou knihy, barevnou, krásnou i mrazivou a uměl by vybrat ty správné herce, jako se mu to daří ve všech jeho filmech (nejradši mám Mefista). (12.01.2010)