Sluneční jas

Jeden den hrdinou, druhý den zrádcem... Tenhle film dokonale vystihuje zrůdnost a absurditu všech totalitních režimů. I přes malý rozpočet autentické zobrazení utrpení z dob fašismu a komunismu. Ralph Fiennes exceluje v trojroli (jaktože tenhle chlap ještě nemá Oscara?) a zdatně mu sekundují i další (třeba William Hurt). (14.02.2011)

Se Szabóovým dramatem jsem měl ten samý problém jako s Lelouchovým snímkem Jedni a druzí. Je to podobně dlouhé a megalomanské. S celou řadou motivů, které by si zasloužily podstatně hlubší pohled. Na jednu stranu je stopáž 180 minut na jeden film únavná, na druhou stranu se tam objevuje hned několik generací a obrovské množství postav, které nemají dost prostoru. A vypořádat se v jediném filmu s habsburskou monarchií, maďarským nacionalismem, fašismem a komunismem je nad síly i tak dobrého režiséra, jako je István Szabó. Na čtyři hvězdičky to pořád ještě stačí, protože režisér shromáždil kvalitní herecký ansámbl a Ralph Fiennes v hlavní trojroli je tak dobrý, že film utáhne. Jen to chtělo čtyřdílný seriál, kde by každý jednotlivý díl měl stopáž celovečerního filmu. Celkový dojem: 75 %. Největší dynamiku a diváckou atraktivitu má pochopitelně prostřední část díky postavě Adama Sorse jako olympijského vítěze a nejlepšího šermíře země. Osudy první a třetí generace nejsou v kontextu dějinných událostí nijak výjimečné a jejich peripetie jsou celkem předvídatelné. (11.07.2010)

„Nebudeme ničit talentované lidi. Stačí, že je vyděsíme. Nakonec s námi stejně budou spolupracovat.“ Před projekcí jsem měl obavy z obludné stopáže, resp. nudy vzhledem k tématice a žánru. Na druhou stranu jsem tajně věřil Szabóovi. A opět mě nezklamal! Jistě, najdou se tu zápory jako jazyková stránka, nepříliš vydařený casting mladých herců, ze kterých později „vyrostou“ jejich hvězdní kolegové a trochu natahování směrem ke konci filmu. Ale jinak je to až obdivuhodně pohromadě držící 3-hodinová/generační/režimní sonda do života jedné maďarské židovské rodiny a jejích osudů. Technicky výborně zvládnutá a nejinak tomu je v případě herců (nutno zatleskat především Fiennesovi za jeho trojroli, z nichž každou dokázal vyjádřit dostatečně odlišně). Hodnotím solidními 4* a Szabó mě Slunečním jasem definitivně utvrdil v tom, že si zaslouží místo mezi mými top 10 režiséry. „Lid si žádá svobodu, má ji mít. Je to jednoduché.“ – „Lidé nechtějí svobodu, chtějí jen jistotu.“ (24.12.2014)

Nemůžu jinak: István Szabó je bůh! A Ralph Fiennes taky! Tohle je TAK krásný film! Nádherně natočený, velkolepý a přitom komorní. Kvalitní scénář, výprava, kamera, herci, prostě všechno. Jak jsem tak uchvácená koukala, napadlo mě, že kdyby dal můj milovaný García Márquez svolení k natočení Sto roků samoty, tak by to pan Szabó zvládl dokonale! Proč ten Márquez? Protože 100 roků samoty taky mapuje historii jednoho rodu, a jednoho města (země, světadílu) a protože je tam postava babičky, silné svobodné ženy, která se prostě drží a zůstává rovná, ať se děje cokoli...A proč Szabó?Protože by uměl vytvořit dokonalou atmosféru hodnou knihy, barevnou, krásnou i mrazivou a uměl by vybrat ty správné herce, jako se mu to daří ve všech jeho filmech (nejradši mám Mefista). (12.01.2010)

Hodně utahaný, nikoli však nezajímavý snímek o pohnutých osudech tří generací maďarských židů. Bohužel krom výtečných a propracovaných postav, které jsou skvěle zahrány, tu není žádný spád. Troška živější režie, prostříhání některých scén a podbarvení hudbou by jen prospělo. Nepřítomnost hudby mi vadila nejvíce, když již po dlouhé době zazní, tak na hranici slyšitelnosti a to ještě jen pár vteřinový motiv. Největším kladem je vynikající výkon Ralpha Fiennese v trojroli. (15.04.2005)