Tajemství loňského léta 2: Rok poté

Fuha, tak hned ze začátku můžu říct, že kvalita šla slušně dolů a z moje ho dosti nadprůměrného prvního filmu, tak přicházíme do extrémního průměru, kdy si říkám, proč to nemohlo zůstat u jednoho filmu. Máme tady o dost víc nesympatické obsazení a jejich herecké výkony mě nebavili. Rok poté je vlastně jenom bezduché a ničím zajímavé pokračování, ale aby se neřeklo vraždy dokázaly být pořád dost slušné a ta "atmosféra" ostrovu mi taky přišla vhod. Je to fakt čistě průměrná záležitost... 5/10 (26.07.2023)

Není to však jen ztráta atmosféry, ale i slabé herecké obsazení co zapříčinilo pád filmu do vod podprůměrných. V prvním díle byla hlavním lákadlem Sarah Michelle Gellar, která ovšem zemřela a tak nám zbyla jen Jennifer Love Hewitt, která neměla šanci film samotná zachránit. Sice svými vnady a tvary zapůsobila na mužskou část publika, ale ostatní herci nezaujali skoro ničím. K vidění je jen spousta okopírovaných scén z jiných filmů. O proti jedničce jde o slabý odvar a pošpinění této série. (05.05.2010)

Takhle přesně to dopadá, když se někdo rozhodne vstoupit dvakrát do stejné řeky a ve snaze udělat film ještě lepší, zajímavější, dramatičtější, akčnější, okázalejší, efektivnější, natočí akorát tak tragickou, nudnou, předvídatelnou, po mnoha stránkách nesmyslnou totální kravinu. Zaujal tak akorát Jeffrey "West. Herbert West" Combs a Mekhi Phifer (víte někdo, jak se to jeho jméno vyslovuje?), kterého mám moc rád, ale tady se moc nepředvedl. A ano, musím uznat, že Jennifer to tady sluší mnohem více, než v jedničce. Ale tohle v žádném případě nestačí. V půlce odhalíte největší tajemství filmu, takže jeho odhalení vás nijak nezasáhne. Která postava zařve víte dvě vteřiny poté, co se objeví na scéně. Prostě a jasně tragédie, tragédie, tragédie. Zcela jistě si to už nikdy nepustím. 0.5* (18.05.2010)

První polovina, tedy skoro dvě třetiny, je nezávazné klábosení, které příliš nenaruší ani noční můry Julie, ani první útok hákomana. Pobyt na ostrově za odměnu, kdy jen trochu vzdělanější divák ví, že hlavním městě Brazílie není Rio, a tak něco neklape, se pozvolna překlopí do očekávaného slasheru. Tedy ne že by práce s hákem byla až tak špatná, zejména když projede krkem, ale na střeva ven nedošlo. Neznalý divák si může tipovat, kdo je vrah, já jsem si i po letech tak nějak postupně vzpomínal. Finální scéna u hrobu potěšila, závěr s otevřenými zadními vraty nevyděsil. Slušná kamera, obstojná hudba a sympatická Hewittová uprostřed nesympatické skupinky, která si už od pohledu zasloužila pověsit na hák. Hodnocení ponechávám. (30.03.2020)

„Tajemství loňského léta 2: Rok poté“ je pokračováním, které nijak nepřispělo k budování čehokoli, akorát diváci budou mít pocit, že si zašli na jeden film dvakrát. A je to i tím, že ty postavy jsou stejné. Tím si navíc tvůrci v podstatě anulovali možnost, aby byl divák napjatý z toho, kdo je vlastně vrah, protože ona je ta pointa celkem očekávaná. Nikdo jiný do toho ani zapletený být nemůže. (06.11.2015)