The Red Queen Kills Seven Times
The Red Queen Kills Seven Times
Režie:
Emilio MiragliaKamera:
Alberto SpagnoliHudba:
Bruno NicolaiHrají:
Barbara Bouchet, Marina Malfatti, Pia Giancaro, Sybil Danning, Carla Mancini, Marino Masé, Alfonso Giganti, Nino Korda, Bruno Bertocci, Claudio Trionfi (více)Obsahy(1)
V rodině Wildenbrucků již dlouhá léta panuje legenda o dvou sestrách, které se jednou za sto let vrací zpět k životu, aby zabily šest obětí, a sedmou symbolickou obětí má být jedna ze sester. V roce 1972, jak dědeček sdělil své vnučce Evelyn a Kitty (Barbara Bouchet), má přijít čas krvežíznivých sester. V módním salónu, kde Kitty pracuje, ze začíná zjevovat postava v rudé kápi s bílou maskou a lidé začínají umírat. Kitty má podezření, že tato žena chce za každou cenu zabít právě ji. (Chatterer)
(více)Videa (1)
Recenze (25)
Rozhodně jeden z těch lepších giallo filmů se zamotaným dějem, dobrými herci, velkým počtem pěkných žen (přičemž některé si jsou dost podobné, orientace opravdu není úplně nejlehčí - jak již napsal Koly) a takřka až cimrmanovskou pointou (já nejsem tvoje matka, já jsem tvoje dcera). Pro fanoušky povinnost, ale ani pro ostatní nebude Červená dáma ztrátou času. ()
Poviem to hneď na rovinu, mám veľmi rád Gotický horor, a keď sa skĺbi s giallom, tak som plný očakávania.Na začiatku, keď bolo rozprávanie o legende, tak som vedel, že príbeh ma bude baviť a naozaj bol zaujímavý. Červená dáma, ktorá vraždí v štýle bodám rýchle,bodám všade. Herečky sympatické a kamera je tiež slušná.Niektoré scény boli strašne uhladené a bolo jasné, že je to zámer. Niektoré scény mali v sebe kúsok nezmyselnosti a vraha nebolo ťažké uhádnuť. Ale aj tak jeden s príjemných osviežený v týchto dvoch subžánroch. Kangax si King. ()
Film robený v zlatých časoch gialla, kde je všetko, čo fanúšik môže očakávať. Skvelý zamotaný príbeh, štýlový killer v plášti a starobylou dýkou, na základe starej legendy, a s nemenej štýlovým smiechom, krásne ženy, gotické prostredie hradu, vcelku krvavé vraždy a parádne rozuzlenie. Klasika, ktorú si vždy rád pozriem. Och, a tá hudba od Bruna Nicolaia je nemenej dokonalá! ()
Velmi obstojné giallo, které je výborně technicky zpracováno. Zejména kamera, barvy a kostýmy jsou výtečné. Atmosféra není nijak napínavá ani strašidelná, jedná se spíše o docela hodně zamotanou detektivku, kde až do samotného konce vůbec divák netuší, jak to všechno je a kdo je vrah. Vraždy jsou na giallo z roku 1972 obstojné, jedna je naprosto výtečná, nápaditá a notně krvavá (ta na železné bráně ...). Nahota se objeví spíše cudně v podaní myslím dvou hereček, nic extra. Giallo jako žánr není pro mne úplně to pravé ořechové a tady jsem se časem už dost nudil. Ale pro příznivce jednoznačně doporučuju! ()
Skvelé giallo, jedno z najlepších, čo som videl. Trpí pravdaže klasickými dobovými/žánrovými neduhmi ako mizerný scenár, neúmyselne komické scény a toporní herci (našťastie je to taliansky, takže odpadajú hrozné anglické postsynchrony), no má úplne bohovskú hudbu (aj keď dookola hrá jedna téma), zaujímavý námet, dobrú atmosféru, mrazivú vrahyňu, skvelé kostýmy a nádherné herečky, ktoré sa nehanbia tie kostýmy zo seba zhodiť. Pre fanúšikov žánru a celkovo talianskych hororov povinnosť. ()
Reklama