MaXXXine

Loni jsem měl období, kdy jsem nakoukával sleazy věci jako Deuce: Špína Manhattanu nebo filmy jako Vice Squad, Brigade des moeurs nebo Město strachu, ve kterém zazní skvělá hláška "Lepší pičky jsem viděl i v zoo u opic.". Prostě filmy o odvrácených tvářích velkoměst v sedmdesátkách a osmdesátkách, kde se to hemží prostitutkami, pasáky a násilníky, přičemž ti druzí a třetí spolu často splývají. A Maxxxine je právě takovým fajn retro výletem do L.A. poloviny 80. let, kde v křiklavém svitu pouličních neónů bují pornobyznys a kterým obchází skutečný sériový vrah a znásilňovač Night Stalker. A kde se jedna slávou posedlá pornoherečka s temnou minulostí pokouší prorazit v hollywoodském hororu, zatímco má v patách vlastního vražedného stalkera, který jako by vypochodoval z gialla. Jenže Maxxxine není vůbec tak bezbranná, jak se na první pohled zdá... Z natáčení porna se tu plynule přechází do sexshopu s peepshow a odtud do hollywoodského studia na natáčení hororu. Filmové odkazy se vrší a krev utěšeně stříká na polici s videokazetami, ale bez ohledu na to, kolik tam rejža West - takový Tarantino z Wishe - narval laskomin, jsem jich chtěl ještě víc. Napínavý thriller ani pořádný slasher se každopádně nekoná a místo šťavnatého finále přijde fraška. Ale i tak je to sympatická, pohodová záležitost, kterou skvěle táhne Mia Goth, mající k ruce i řadu dobrých přihrávačů. P.S.: Dostalo mě, když jsem vycházel ze sálu a přede mnou kráčela nějaká babička s asi patnáctiletou vnučkou. Takhle jsem si cílovku úplně nepředstavoval. (12.07.2024)

Ti West znovu přesvědčivě fetišizuje hororový subžánr let dávno minulých, bohužel tentokrát s tím mám trochu problém, protože zrovna tenhle výsek hororu (osmdesátkový brak odehrávající se v ulicích velkoměsta) nepatří k mým oblíbeným. Asi bych byl subjektivně mnohem radši, kdyby v Maxxxine hrály výraznější roli prvky gialla, na které je v ní částečně zaděláno. Špinavý thriller s kouzelně dementním satanic panic twistem sice akceptuju, ale mou srdcovkou se nestane. A to i přesto, že je to v konkrétních momentech příjemně osvěžující, nekompromisní a ve vší té své demenci i pěkně vymyšlené, jednotlivé motivy do sebe smysluplně zapadnou. (16.07.2024)

Ti West zakončil svou trilogii hororů s Miou Goth velkolepým ultrapastišem, který v jistém ohledu aktuálně dovršuje nejen sérii a autorovu filmografii, ale i celou filmařskou tradici pokleslých žánrů. Všichni brakaři od nepaměti toužili po přijetí a uznání, což v branži znamená mít studiové zázemí a točit v Hollywoodu. Příznačně trilogie o vábení filmařiny a příslibech slávy končí právě tam. West si vyloženě libuje v eklektickém skládání aluzí a referencí. Jeho film dýchá nadšenectvím pro vysoké i nízké a skládá tak vedle sebe aluze sahající od porna po "Čínskou čtvrť", od amerického trashe po giallo i od "Psycha" po "Dlouhé loučení". Plně při tom využívá splněný sen, že je produkčně pod křídly studia Universal, a inscenuje fanovskou tour po ikonických lokacích nejen L.A., ale především venkovních setů proslulých Universal Studios. Při tom vzpomíná na éru VHS, vyzdvihuje žánrovky točené ambiciózními režisérkami a účtuje s pánbíčkáři a moralisty, kteří v 80. letech proti brakařům a jejich dílům protestovali. Pořád ale "MaXXXine" zůstává v prvé řadě požitkářskou žánrovou fantazií, která neusiluje o historickou věrnost (např. režisérky dostávaly prostor u Cormana, ne u velkých studií). Tady je hlavním jmenovatelem vlastní radost tvůrce a ideálně i stejně naladěných diváků. Nabízelo by se až sahat ke slovu "tarantinovské", což by ale jako ve všech případech jeho užití bylo neadekvátní a omezující. Protože zatímco Tarantino dělá ultimativní parafráze svých oblíbených žánrů důmyslným scenáristickým tuningem ikonických momentů, West vyloženě skládá rozjařilou poctu, která si vystačí s fetišistickou rekonstrukcí, jež není o moc scenáristicky sofistikovanější než její vzory, jen radostně poučená a nadšenecky si libuje v nabízejících se možnostech (což dokonale stvrzuje závěrečný vanity záběr). (30.06.2024)

Spokojenost! Od Závěru trilogie režiséra Ti Westa jsem dostal přesně to, co jsem chtěl a co mi bylo slíbeno. Parádní osmdesátková atmosféra teče z každého záběru, do toho hraje fresh hudba a mezitím si Night Stalker zabijí ženy po celém Los Angeles. Překvapilo mě, jak moc je snímek žánrově jiný od svého předchůdce. Režisér si tady opět pohrává se žánry a tak tady máme mix Slasheru, krimi i dramatu. Samozřejmě nesmí chybět pocta hororům právě z 80. let. Fanoušky gore mohu uklidnit, protože zde je několik scén, které dokáží vykouzlit úsměv na tváří. Na druhou stranu, je ho tady mnohem méně než v ''X''. Největším triumfem a zlatým hřebem filmu (i celé série) je ale herečka Mia Goth, která je nepřekvapivě dokonalá. Její MaXXXine tentokrát čelí mnohem větším problémům i díky svým ambicím stát se nejslavnější herečkou. Plus si jí vyhlédl právě řádící Night Stalker. Ve Výsledku by tak měli být spokojení všichni ti, kteří mají rádi ''X'' nebo ''Pearl'' a mají sympatie k Mie Goth. Pro ostatní je to minimálně důvod si tyhle filmy nakoukat. (14.07.2024)

Z Westovy hororové trilogie nejslabší díl, byť jako nápodoba špinavých krvavých béčkových slasherů z 80. let jde z audiovizuálního hlediska o vskutku lahůdkový počin. Film si poučeně hraje s dobovou stylizací (půjčovna VHS, praktické gore efekty), s prostředím továrny na sny a pokleslou zábavu (děj zasazený do Hollywoodu a do filmových kulis studia Universal) a s četnými referencemi na jiné horory a citacemi motivů a klišé odpovídajících žánru. Scénář ale postrádá sofistikovanost a propracovanost prostředního dílu série a spíše se kvalitativně přibližuje oněm starým přihlouplým hororovým brakům, jimž okázale vzdává poctu. (06.07.2024)