Tina Turner

Výbornej životopis. Emoce, drama, všechno vystřelený na maximum. Geniální Angela Bassett v hlavní roli, Laurence Fishburne taky hodně výraznej výkon. I když Tina Turner není moje srdcová zpěvačka, její příběh patří mezi ty důležité ženské osudy. V době premiéry měla před sebou ještě několik dobrých let, ale nebylo by nic, kdyby se nerozvedla a nepostavila se na vlastní nohy. Klasická #WomenPower (23.04.2024)

Film, který je nadprůměrný nejen díky hudbě, kterou (ač nejsem její fanatická obdivovatelka) mám moc ráda. Když zapomenu na hudbu, je to o zoufalství a o neschopnosti vymanit se ze zničujícího vztahu. O cestě za poznáním sebe sama. Cestě plné ran, bolesti a ponížení. Jsem ráda, že si Tina Turner dokázala určit svoji cenu a může dál. „životem“ sice otlučená řádit na jevišti. (07.05.2005)

Som človek, v ktorého živote ženy vždy hrali významnu a krásnu rolu a zvlášť v tomto filme o ktorom vieme, že je skutočným príbehom o nádhernej žene bojovnici, ktorá sa dokázala niekoľko krát odraziť od dna, aby nakoniec ostala už len na tom vrchole. Tina, keď ťa vidím aj v toľkých rokoch ako stojiš rozkročená s krásnymi nohami a spievaš prekrásnym hlasom tak mi tuhne nielen krv v žilách.A moja topkova mysičko, súhlasím s tebou, že všetko zlé je na niečo dobré, ale nie v tomto prípade, lebo taký skvost ako Tina, by objavil rýchlo niekto iný a Ike bol len jej nočnou morou, ale Laurence Fishburne ho stvárnil výborne, lebo pár krát som vstal z kresla a chcel mu rozbiť držku ja. (23.07.2009)

Jsou to tak 2-3 roky, co jsem film viděla poprvé a věděla jsem, že ho budu chtít vidět znovu...Angela Bassett je v něm za mě naprosto excelentní a mrzí mě, že nezískala ke Globu i Oscara. Ten příběh je za mě tak silný a již mnohokrát se opakující, ale Bassett i Fishburne mi tam tak skvěle sedli, že to můžu vidět klidně za pár let znovu... (11.09.2022)

Papírové ubrousky vždy při ruce, každou chvíli je třeba utírat nějakou tu krev z tváře. Angela Bassett dobrá, písničky taky dobré, hadry pěkné a záviděníhodné, kroucení zadkem jakbysmet, zbytek se mohl klidně vystříhat. Vraťme se ale pět na počátek, k Ikeovu sadismu, který se zdá být nosným tématem filmu. Ostatně profitují z toho oba: Ike bezprostředním činem a Tina následným popisem. Ike to vidí zřejmě takto: "Představa, že mám tělo, jehož statut je jiný než moje tělo, je pro perverzi podle všeho charakteristická, přestože zvrhlík cítí jinakost cizího těla." (Klossowski Pierre: Sade můj bližní). Pro Ikea se Tinino tělo stalo od svého neoddělitelné. - Zapomeňme ale na Ikeův sadismus a zůstaňme u Ikea muzikanta a pusťme si jeho geniální hudbu, třeba z poslední desky ("Rising with the blues") "Goin' Home Tomorrow", tam je to všechno. (01.02.2020)