Režie:
Guy HamiltonKamera:
Freddie YoungHudba:
Ron GoodwinHrají:
Harry Andrews, Michael Caine, Trevor Howard, Curd Jürgens, Ian McShane, Kenneth More, Laurence Olivier, Christopher Plummer, Michael Redgrave (více)Obsahy(1)
Film Bitva o Anglii režiséra Guye Hamiltona rekonstruuje proslulou kapitolu z dějin druhé světové války, v níž Velká Británie dokázala odolat německým leteckým útokům. Snímek se soustředí na různé britské vojenské osobnosti, řada z nich je inspirována skutečnými lidmi. V červenci roku 1940 německé vzdušné síly bombardují Anglii v rámci příprav na invazi. Když začne Německo, zřejmě nedopatřením, útočit na civilní oblasti v Londýně, Britové začnou v odvetě nečekaně iniciovat nálet na Berlín. Rozlícený Adolf Hitler nařídí Luftwaffe, aby své útoky spíše než na vojenské cíle zaměřila na Londýn a další velká města. Jeho špatný úsudek však umožní Britům obnovit zničené letecké základny. Statečný boj vyčerpaných anglických pilotů Královského letectva a odolnost britské veřejnosti nakonec dohnaly Německo k tomu, aby se vzdalo svých pokusů o invazi. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (215)
Moc mě to nebavilo, chvílemi jsem se moc neorientoval, i kvůli příliš velkému množství postav, takže i slavní herci jako Caine, Shaw a Olivier vystupují pouze chvilku a korunu tomu nasazuje dabing, kde všechny mluví deset herců. Ale Hitler zabíraný pouze z dálky mě pobavil, a připomenutí toho, kdo všechno tam s Brity bojoval, mě potěšilo, stejně jako nahlížení na strategii i z druhé strany. ()
Bitvu o Británii asi neocení člověk, který o ní nic neví. Rozhodně nejde o vhodný materiál pro dějepis ZŠ, například zcela chybí v podobných filmech běžné mezititulky, vysvětlující co, kdy a kde. Pokud ovšem člověk trochu zná historické reálie, nezbývá než smeknout. Skvělá práce, která nekončí jen u výborné kamery, neuvěřitelných hereckých výkonů, pedantické přesnosti všech detailů, skvěle zpracovaných leteckých soubojů (to všechno samozřejmě bez jediného počítače přátelé!), ale projevuje se i v nesmírně citlivě a dramaticky přesně budovaném scénáři. Možná to zní jako protimluv, ale ve filmu je jak ona pedantická přesnost, činící z filmu do značné míry hraný dokument, tak nesmírně přesně budovaný a pointovaný děj, tedy něco, co je naopak doménou filmů hraných. Nejen pro drobné útržky typických lidských situací té doby (válečné manželství, polští letci, vybombardovaný kostel, lidé v metru, děti sledující německé bombardéry nebo napodobující britské stíhače), ale především pro zlom v samém závěru, kdy se původně jaksi reportážně odtažitý pohled na jednotlivé letecké souboje, vybuchující a hořící letadla, umírající piloty, najednou změní v ohled zcela osobní, nesmírně citlivě natočený pomocí třesoucí se neostré ruční kamery... „Never in the field of human conflict was so much owed by so many to so few“ ... Celkový dojem: 95% ()
Jednoznačne sú tu letecké akcie prvotriedne, nie je im čo vytknúť, ale ľudské osudy mi boli bližšie v Tmavomodrom svete. Okrem pár vzťahov a ženskej emancipácie v armáde s neistým výsledkom sa všetko sústredilo na vojenské akcie, a tvorcovia neurobili chybu. Ale žiadna akcia sa nevyrovná zimomriavkovému pocitu z čistého modrého neba v závere. Film je aj poctou letcom všetkých národností zúčastnených na obrane Británie, pričom Poľskí a Československí sú podľa titulkov v počte na druhom a treťom mieste hneď za Britmi. –––– Nikdy v historii lidských konfliktů nedlužilo tolik lidí takové hrstce. (Winston Spencer Churchil) ()
Z pohľadu vážnosti a dĺžke akcie pomerne krátky film, ktorý nám však okrem viacerých leteckých bojových scén neponúka toho až tak veľa. Boje vo vzduchu sú spočiatku zaujímavé, no kvôli slabšiemu trikovému efektu, na svoj vek však ešte celkom slušnému, sa po čase tieto scény opozerajú. Žiadny vedľajší rozvitejší príbeh, popri ktorom by boje prebiehali. Akosi mi to proste na tie hviezdičky nevychádza. 65%. ()
Faktografický válečný film se spoustou úchvatných leteckých scén. Je třeba brát zřetel na dobu vzniku, protože dnes jsou takovéto scény více dynamické (viz. třeba Pearl Harbor Michaela Baye). Tehdy ale měli k dispozici více letadel, takže letecké scény jsou přeci jen skutečnější (hmatatelnější), než sprška CGI efektů. Film trošku postrádá osobitější příběh, díky kterému by se divák mohl s někým ztotožnit. ()
Galerie (123)
Photo © United Artists
Zajímavosti (25)
- V opravdové bitvě o Británii Němci použili i jiné létající stroje, než můžeme vidět ve filmu. Mezi některými jmenujme například Messerschmitt 110, Dornier 17 nebo bombardéry Junkers 88. Když se ale film natáčel, nebyly k dispozici žádné funkční exponáty. (Javert)
- Ve filmu se objevilo 27 Spitfirů různých verzí (z toho 12 letuschopných), jejichž vzhled byl sjednocen na verze Mk.I a II, které byly používány ve skutečném konfliktu. Dále bylo k vidění šest Hawker Hurricanů (z toho tři letuschopné). (ryba443)
- Obdobně jako u Messerchmittů, i filmové bombardéry Heinkel 111 pocházejí od španělského letectva. Bylo použito 32 kusů bombardérů CASA 2,111 (licenční Heinkel 111 H-16 s motory Merlin namísto Junkers Jumo 211). (ryba443)
Reklama