Režie:
Ken AnnakinScénář:
Peter YeldhamKamera:
Jack HildyardHudba:
John ScottHrají:
Yul Brynner, Trevor Howard, Harry Andrews, Andrew Keir, Charlotte Rampling, Virginia North, Laurence Naismith, Maurice Denham, Zohra Sehgal, Edward Fox (více)Obsahy(1)
V exotickém prostředí Indie první čtvrtiny dvacátého století se odehrává dramatický příběh, v němž dochází ke konfliktu silných individualit. Kapitán Young rozumí indickým kmenům, ovšem stojí na straně britské policejní moci v kolonizované Indii a respektovaný, charismatický Sultán se snaží vést svůj lid v boji za svobodu. Ozbrojeným střetům se nelze vyhnout, přesto se zde nachází prostor pro uznání autority soupeře a smyslu pro čestné chování. (cheyene)
(více)Recenze (24)
Tento snímek skýtá pohled na kolonializmus z několika pohledů - indického lidu a Britů, přičemž mezi hlavními muži armády Jejího Veličenstva jsou také odlišné. Kapitán Young a Sultán jsou charismatickými hrdiny a na jejich výkonech tento snímek stojí. Právě za tohle a ještě za exotické prostředí dávám slabší 4*. ()
Dlouhý souboj s divákovou trpělivostí postavenou před papundeklové kulisy, podivuhodné chování indického Jánošíka, trapné výkony většiny herců (pomiňme jejich neumětelské masky) a naprosto nulový vývoj všech postav. Brynner se snaží, seč může. Jeho charisma jede na plné obrátky, aby v tomhle nepovedeném filmu bylo alespoň na co koukat. I když se po umělecké stránce film nevyvedl, nenápadně jím probleskují střípky hodné zamyšlení. No jo, ale filozofujte u Gothaje s cibulí o hnusotě kolonizování. A na víc, než na Gothaj na stojáka, tenhle film nemá. ()
Angličané internují příslušníky jednoho indického kočovného kmene a hodlají je zcivilizovat, protože mají pocit, že dělají až moc velký bordel. Indové - ký to div - o zcivilizování nijak zvlášť nestojí. Máme tu western odehrávající se v Indii, kde místo bledých tváří vystupují sáhibové a místo Indiánů Indové. Yul Brynner má místo klobouku turban a setsakramentsky mu to sluší... ()
Saloon sice nahradil klub gentlemanů, Ind Indiána, Gurkha modrokabátníka a kdovíjaká železniční společnost Union Pacific, ale každý hned pozná, kdo je Vinnetou, Nšoči a Olda Šetrnej, ač mu tentokrát scénář znemožňuje se sbratřit. Epické drama o tom, kterak neporozumění si mezi národy a snaha ovládat vedou ke zničení toho nejlepšího v obou. Patetické, velkolepé, se statečnými a moudrými muži, přestřelkami, koňmi, i těmi ocelovými, vášnivými ženami a padajícími provazovými mosty. Exotika pro exotiku. Kam příště? Do amazonských pralesů? Do pouště Kalahari? Do antarktických pustin? Na ječící šedesátky? Pro kluka snad dobré, pro muže už poněkud vyčpělé. Vždyť ten Ind je jako naše představa o něm. Ta klukovská představa. Proti dnešní představě je plošší, nereálnější, pohádkový. A jelikož to ten kluk v děství neviděl, muže, v kterého snad aspoň trochu dospěl, se nemůže zmocnit ani nostalgie. ()
Indický klon mayovek. Ušlechtilý vůdce indického kmene (Brynner), který byl nespravedlivě uzavřen se svými lidmi do pevnosti a po útěku se rozhodne bojovat za svobodu, se střetne s ušlechtilým Britem - bývalým antropologem, který se snaží spojit vydělávání na živobytí s pobytem v milované Indii (Howard), přičemž se oba v drsné době snaží hrát fair play. Jenže proti předsudkům o Indech - banditech, kterým se musí vnutit řád a civilizace, není obrany. Proti Mayovi je zde daleko více reality (masakr u vlaku, mučení krásné tanečnice). Velice solidní propojení klasického syžetu dobrodružného příběhu pro kluky všeho věku s drsnou koloniální skutečností. ()
Reklama