Neuvěřitelná cesta

Škoda, že jsem tenhle film neviděla před dvaceti lety, asi bych ho milovala. Teď už se mi to samozřejmě hůř hodnotí, dospělýma očima už tyhle věci nikdy nemají takové kouzlo. Neuvěřitelná cesta je ale výborným příkladem toho, že zatímco na začátku devadesátých let tkvěla síla filmu pro děti v jednoduchém příběhu a hlubší myšlence s lehce morálním ponaučením, v současnosti mi to přijde naopak - příběh nepochopí skoro ani máma s tátou a myšlenka se většinou někde ztratí. Za to, že v tomhle filmu krásná myšlenka je, za pohledy psích očí, které se mi nikdy neomrzí a za to, že mě tenhle film donutil si několikrát osušit oči moje (skoro jsem se styděla:-)) dávám silné tři hvězdičky. (14.04.2014)

Tohle byla další simply escort mission. Jenže i na nich se kupodivu může lecos stát což už sám vím z těch dřívějších moc dobře. Ono se snadno řekne rodinný film a komedie k tomu... Rodič pak obzvláště pokud film sám neviděl si může říci, super , konečně něco nezávadného pro ty menší. No jo. Jenže aby to mělo šťávu i zde tvůrci přihodí nějaké to dramátko, případně se o to postará samotná knižní předloha. V kresleném Lvím králi tak lvíčkovi hned v úvodu umře tatínek a ač film mohl být sebe kouzelnější, vtipnější a plný písniček, brečící potomek z dobré poloviny z něj už nic neměl... Takže i ty rodinné filmy jsou někdy risk a nejinak je tomu zde. Potomka to opět rozbrečelo byť tam nešlo o nic extrémního a samozřejmě vše dobře dopadlo. Technologie v devadesátkách byly jinde než jsou dnes, takže zvířátka ve filmu mluví ač mají zavřené tlamičky. Dnešního zhýčkaného diváka to může zprvu trochu rušit, ale za čas si na to zvyknete. Úžasná ale byla souhra těch dvou pejsánů a kočičáka. Jak za sebou běhali severoamerickou divočinou a přes pláně. Příroda vůbec ve filmu je úžasná. Naši hrdinové navíc cestou potkají další kupu zvířátek, takže je opravdu na co se koukat. Film je námětem podobný jako byla Lassie, Goro bílý pes atd... Akorát tady se domů snaží dostat hrdinové tři. Oproti těm dvou výše zmíněným filmům ale s lidmi prakticky nepřijdou do styku a celou cestu domů jdou divočinou plnou nástrah a obyvatel divoké přírody. Dávám za tři ostny z dikobraza. * * * (29.05.2022)

Začínám na sobě pociťovat degeneraci mých (zbylých) mozkových buněk, protože čím jsem starší, tím se mi podobné filmy líbí víc a brečím už jen při pohledu na obrázek. Ale kdo mě zná, ví, že pro psy mám ohromnou(mírně řečeno) slabost, takže film o věrnosti psích miláčků a kočky (která je na tom téměř stejně) mě dostane na kolena. A co se stalo? Ano, jejich velké dobrodružství mě dostalo tam, kam chtělo, tj. co nejrychleji k mé fenečce a pořádnému mazlení :o) A já za to co? Haf-děkuji :o) (22.06.2010)

Jednoznačně nejkrásnější zvířecí příběh co znám. Líbilo se mi to jako malému, líbí se mi to i teď a bude se mi to líbit i příště, a pak taky, pak taky a ještě potom. Prostě tato cesta dvou psů a jedné kočky mě naprosto ohromila a pokaždé na konci uroním nějakou tu slzu. Pro mě nestárnoucí příběh pro celou rodinu, ke kterému není co dodat. (05.06.2011)

"My name is Chance. I know, it sounds odd, but most names do if you think about it long enough... maybe even yours. I was abandoned when I was very young. I lived on the streets scrounging for food sleeping wherever I could; that seemed like fun at first, but pretty soon, it landed me behind bars. But I don't like to talk about that; let's talk about after that... when I got my second chance... and my name. You see, this family came along, and I guess you can say they rescued me, because they adopted me and brought me to live at their house. But it was their home, not mine. Still, it was an improvement over that other place: lots of space, fresh air, plenty interesting things to explore, and all the underwear I could eat." (05.04.2019)