Železní bratři

Neuvěřitelný příběh (a to ještě jednoho bratra ubrali, protože tomu by už nevěřil nikdo), který si úplně říkal o filmové zpracování. Wrestling mě sice nikdy nezajímal - a ani nezačne, je to vážně něco nelidsky odporného, ale síla toho filmu je hlavně v psychologii a dynamice rodinných vztahů.  A o úžasném bratrství. Ta rodina rozhodně nebyla prokletá, jak si postupně všichni namluvili - jen otec byl autoritářské hovado (a ano, díky tomu chlapci dřeli a byli úspěšní) a matka pobožná bezcitná kráva (tedy aspoň v tom filmu). Učebnicový příklad toho, že ani ten největší úspěch pocit šťastného života negeneruje. Když tady okolo lidé píší, kolik jich na tom bylo s nimi v kině:  tak u nás dohromady tři. (07.03.2024)

Nikdy se mi nepodařilo podlehnout kouzlu wrestlingu a do dneška ho považuji spíš za divadlo než sport. V tomhle kousku, ale vztah k wrestlingu nehraje roli a prim hraje rodinné drama v retro hávu kde tatík byl docela kretén a postupem času stíha rodinu jedna tragédie za druhou. Natočené je to celkem hezky a ani Effeon v He-Man módu mi tu moc nevadil, ale ve scénáři to kulhá minimálně na jednu nohu a po stránce emocí mě to úplně minulo. Přitom bych čekal že mě to sílou příběhu založeném na skutečnosti (jakkoliv upraveném pro potřeby filmu) strhne tak jako jiná podobná “sportovní” dramata. Bohužel nestalo se…60% (09.03.2024)

Není to sportovní film. Je to velmi okrajově film o pro wrestlingu (což není sport).  Je to film volně inspirovaný skutečnými událostmi, které jsou upraveny a přeházeny (výrazně!) tak, aby z nich bylo co nejpůsobivější depresivní rodinné drama. Scénář a režie jsou téměř bezchybné a herecké výkony taky (s výjimkou toho chlapíka co hraje Rica Flaira). Znovu opakuji: Neřiďte se při rozhodování o návštěvě tohoto filmu tím, jaký máte vztah k pro wrestlingu! (28.02.2024)

Sportovní drama v podání Durkina a A24 není sportovní drama, ale psychologická studie toxického otcovství a psychických problémů v době drsných chlapů, kteří nepláčou. Není snadné přežít takovou výchovu a bude to stát mnohem víc, než si drtivá většina lidí dokáže představit. Závěrečná scéna, ultimátní terapie rodinou, mi vehnala slzy do očí. Ten film je jeden dokonalý filmový tvar, pracující s divákem. Chytře přeskakuje banalitity, nutí vás přemýšlet co se stalo, představovat si nezobrazené emoce. Dělá to zatraceně dobře a furt. A skvěle tak dokáže pracovat i s momentem překvapení. Dlouho jsem neviděl film, který by vyžadouval takovou pozornost a aktivitu diváka, kvůli interpretaci viděného. Kdo jde na wrestlingový film a sportovní drama, je zklamán, jak tu hojně čtu. Je zajímavé sledovat, jak se Durkin v tvorbě svých emocionálně tíživých filmů propracovává od nezastavitelně zrychlujícího se propadu do paranoi přes závěrečný náraz na tvrdou realitu až k emocionálnímu léčení ran. (26.02.2024)

Film, který ve své cca polovině brutálně změní náladu a pere do tebe velmi silný příběh. Čímž nechci říct, že první část stála za hovno, vůbec ne.  Režisérovi se v ní daří představovat celou rodinu byť někdy brutální střih není úplně nejlepší počin jak diváka dostat do sebe. Rodiče bratrů byli neskuteční asociálové a zajímalo by mě jak moc tady bylo realita a filmová fikce u sebe. Je to někde mězi 3-4, herecky kvalitní, ještě kvalitnější je kamera, tu jsem ocenil zejména v ringu při poslední rubačce a když byly "tiché záběry s obsahem". No já nakonec tu 4 dám. (26.02.2024)