Hráč

Plejáda slavných osobností v množství cameo roliček, ať už větších či menších. Nadnesený humor skloubený s chytrým krimi příběhem a zajímavou zápletkou, nehledě na příjemné rozuzlení. Bezchybné filmové postupy (ostatně se jedná o Roberta Altmana, že ano), obzvláště první narážková osmiminutová představovací (a hlavně kompletně improvizovaná!) scéna bez jediného střihu. Bavil jsem se celé dvě hodiny, každičkou minutu. Ani jednou jsem se nepřistihl, že bych koukal jinam než na obrazovku. Množství narážek na klasiky světového filmu je přímo úměrné množství známých tváří, bavil jsem se jako nikdy. O které jiné krimi toto můžu tvrdit? Moc jich nebude, krásné silné čtyři hvězdy. (29.10.2008)

Dokonalej obrázek společnosti, která žije na základě totálně pokřivených hodnot, ovšem hodnot, který bohužel vládnou v celým světě, ale málokomu je „dopřáno“, aby z nich opravdu těžil – sláva a prachy, který dohromady tvoří moc. Dokud ji člověk má, jde všechno jak na drátkách, ale ve chvíli, kdy se pod ním začne podlamovat větev, udělá cokoli, aby si ji udržel. Je fakt sranda sledovat, jak se to neskutečný množství lidí piňoží, aby dosáhla úspěchu – aspoň se dotknout hvězdy a říct jí, jak ji obdivujete – vždyť, kdo ví, třeba si vás zapamatuje a dostanete roličku. No prostě „Továrna na sny“ – my ass! Za tu sebekritiku a skvělýho Robbinse nejde netleskat, i když přímo unešená nejsem. Altman je prostě vždycky takovej specifickej... (16.02.2012)

Slušná Altmanova generálka před Short Cuts. Méně náročného nebo jednoduššího diváka jistě zaujme a uspokojí už jen ta plejáda známých hereckých hvězd a nahlédnutí do zákulisí hollywoodských filmových studií. Náročnější divák bude zase nejspíš spokojený se zajímavou zápletkou o zločinu, jeho následcích a se zručně vypilovaným scénářem se spoustou zajímavých scén a dialogů. Mně osobně zákulisí hollywoodského showbyznysu nezajímá, herecké primadony neobdivuju, Tim Robbins na mě působí jako krajně nesympatický srábek a groteskně odlehčený, parodicky happyendový závěr filmu mě vůbec nenadchl, radši bych totiž tuhle látku viděl zpracovanou víc vážněji, temněji, aspoň třeba po coenovsku. Ale nic naplat - celkově se mi ten film stejně líbil, bavil mě, zaujal mě a určitě se mi do pozítří nevykouří z hlavy, jako 90% mého běžného filmového repertoáru, kterým si proplachuju mozek. Nejlepší scéna: výslech Robbinse na policejní stanici s téměř psychedelickým závěrem. (16.01.2020)

Pocta klasickému Hollywoodu. Podobné například Basic Instinct, L.A. Confidential nebo Cinatown s tím rozdílem, že Player kromě kriminálního spletence parafrázuje svým jazykem kolébku fimu počátkem devadesátých let, což byla přesně ta doba začínajících obřích rozpočtů a velké politiky, kterou tak dobře známe z dnešních kin. Altman si hraje s žánry, nebojí se spousty narážek, neortodoxních názorů/postojů a sžíravých situací, které musí hlavní hrdinové konfrontovat. Účast tolika filmových hvězd působí exkluzivně a přidává na exotičnosti. Divák tak kromě bravurního scénáře sleduje každou chvíli různá camea a plakáty starých fláků, na zdech. Jeden z klíčových filmů první poloviny devadesátých let a troufám si říct, čím starší, tím lepší, jelikož po tolika letech se k tomu všemu přidává neopakovatelná premisa čiré nostalgie, což v době vzniku nebylo možné. (01.05.2016)

Kedysi sa mi niekto sťažoval, že diváci v kine (slovenskom) boli z tohto diela absolútne zmätení. Ak by som naňho išiel aj ja v dobe jeho uvedenia, nechápal by som zrejme tiež vôbec nič. Niektoré filmy vyžadujú určitú solídnu znalosť kinematografie a aj vyzretosť osobnosti, aby takúto hračku jedného z najlepších hráčov hollywoodu pochopili. Popri chytrom scenári sa môžete zabávať aj naokolo visiacimi plagátmi známych filmov a hľadať ich významy v spojitosti s Hráčom. (26.05.2012)