Sladký čas Kalimagdory

Občas je to velmi špatné - střih, dramaturgie záběrů, herectví - někdy je to trapné. Občas v tom probleskne vizuální psychedelie šedesátek, jak ji znám třeba ze Zvětšeniny, nebo Zazie v metru - ale je filtrovaná západním Německem - stejná alej jako v začátku Fassbinderova Roku se třinácti úplňky - je to Mnichov? Pěkná je hudba: veselý bigbít; hlavní téma se chytře mění podle ročních období. Weissův text jsem četl, je to pozoruhodná věc - má taky svoje nedostatky - v logice, motivacích, výstavbě. Myslím, že Laholův konec je víc o biorytmu, než Weiss - vůbec je film v epizodě zimy nezvykle napínavý - i kvůli "Magdě" - byla předtím u moře, že je tak snědá-)? Rozzáří obě scény v nichž je-). Jo - a začátek zase trochu zavání etologií - ale to tak silné není. Pozoruhodný film! (27.12.2011)

„Miluji dveře. Každé vedou jinam a netuším, co je za nimi." Neřekl bych fantasy, jelikož magie zde není. Což ale neznamená, že samotný snímek není magický. Jde spíše o podobenství. Poetický příběh, v němž mladý muž Jonáš prochází ročními obdobími tak, jako člověk od narození prochází jednotlivými životními etapami. A když přijde stáří, podzim života, je čas najít si místo k dlouhému a nerušenému spánku. Hravost, barvy, život, vášeň, ale i vztek, zadumanost, nevrlost. Jedna z nejpůvabnějších scén se odehraje pod stolem a asi nejlepší je jaro, kdy ztřeštěné Jonášovo chování nemá hranice. A tichá zima v horách s útulnou chalupou je jako medvědí brloh, kde lze odpočívat až do jara. Ostatně Jonáš nezestárnul ani o chlup, ale vytvořil si patřičné tukové zásoby jako medvěd, aby zimu ve zdraví přežil... (06.05.2021)

Podivuhodný film o ešte zvláštnejšom človeku. Magda sa v ňom síce iba mihne a aj Gogáľa som si uvedomila až neskôr, ale je plný poetiky a trošku aj drsný. Kto chce vidieť svoj život v rýchlosti 92 min má možnosť - vnímať svoju detskú hravosť, dospelácku nenásytnosť i stareckú neznášanlivosť v rýchlej postupnosti za sebou. (15.07.2009)

Metaforický film o točení sa dokola v rytme ročných období. Príbeh zachytáva vášňou predchnuté ľudské aktivity: od lásky až po rôzne kratochvíle a koníčky. Priebeh je nemenný. Všetko začína detskou hravosťou a bláznivinami z náhle vzbĺknucej radosti (jar). Vyvrcholenie nastáva uprostred príbehu: rozkošou z fyzického uspokojenia sa objektom vášne (leto). Nastáva únava z potreby nejako svoj vzťah (koníček) inštitucionálne legitimizovať. Časté je dopovanie sa, len aby sa tá opakovaná nuda nejako doklepala. Cigy, trúnky a vylihovanie (jeseň). Ak sa človek dostal až do tejto fázy zistí, že pôvodné anarchistické výboje aj tak napokon takmer vždy skončia v rezignácii s vlastným osudom, dobrovoľným únikom od rebélie mladosti k stredostavovskému odfukovaniu pod duchnou na chalupe. V objatí hôr a dlhodobej známosti. Interpretačná otvorenosť diela ale ponúka aj iné vysvetlenia. K výhradám o nedokonalej adaptácii - v úvodných titulkoch je uvedené, že film prevzal len niektoré motívy Weissovej knihy. Koprodukcia s NSR tentoraz príliš neprospela. Prostredie neladí s príbehom a nemeckí herci svoje zástoje brali skôr profesionálne, bez výraznejšej emočnej zaangažovanosti. (31.01.2015)

Grotesktný príbeh mladého muža, ktorý žije podľa ročných období. Originálny námet má však v tretej štvrtine problémy, našťastie dokáže dobehnúť do úspešného konca. Laholovi ( premiéry sa nedočkal, zomrel počas dokončovacích prác ) sa podaril natočiť film plný rozmarnej utópie podporený lyrikou aj vďaka talentu nemeckého televízneho a divadelného herca Rüdigera Bahra ( dabing Ivan Mistrík ? ). Nemecká koprodukcia je na filme poznať vďaka reáliam, v ktorých sa natáčalo. (13.07.2018)