Sběratel polibků

Poměrně obstojný thriller, který sice nedosahuje kvalit žánrových bratříčků a sestřiček, ale i přesto obsahuje pár povedených scén (útěk lesem). Druhou hvězdu strhávám za závěrečné "šokující rozuzlení", protože když si při první scéně tipnete, že je daný člověk vrahem a on nakonec je, tak to přeci jen trochu pokazí zážitek... (15.06.2012)

Žádné mrazení, překvapivé rozuzlení, ani nečekaná honička se nekonaly. Na trhrillery Mlčení jehnátek či Mesiáš tenhle kousek nemá ani v nejhlubším zatemnění mysli. Nejsem fanoušek krvavých scén, spíše mě upoutá atmosféra drtící mou psychiku, ale její absenci ve Sběrateli polibků, mohlo zachránit pár krátkých závěrů na zmučenou mrtvolu, kterou jsem tam ani nezahlídla. Poslední dobou zjišťuji, že místo shlédnutí thrilleru je lépe sáhnout po knížce, z které vyšel. (08.01.2006)

"Miloval jsem je obě. A ony milovaly mne. Jenom to nevěděly." Takových žen je spousta. Všechny po mně touží a ani o tom neví. Jenže já jsem línej. Nebudu je unášet, mučit ani znásilňovat. Od toho je tu Casanova. S tím je docela zábava. Má hromadu krásek ve sklepě, kterým se věnuje dnem i nocí a ještě přitom stíhá bouchat v práci přesčasy. Prostě frajer. Nicméně docela napínavý to bylo a tradiční poučení to přineslo - nevyhazovat odpadky večer. To Casanova vysvětlil bravurně. Taky jsem se dozvěděl, že kickbox je trapná náhražka za sex, ale o tom budu muset ještě popřemýšlet, než se pod to podepíšu. (06.12.2021)

Jsem fandou mrazivých thrillerů a kriminálek, ať už na Jehňátka nebo Sedm bych mohla koukat pořád a pořád mi u toho pojede po chrbátu husina. Není divu, že v devadesátkách se o podobný úspěch snažila hromada filmů - navodit atmosféru u které tuhne krev v žilách a otázka, kdo je vrah, vám nedá do konce vůbec spát. Tento film byl vždycky do tohohle pytle řazen, ale byla jsem vždy trochu skeptická - a věděla jsem proč. Je to totiž poměrně dost křečovitý pokus o navázání na úspěchy už zmíněných filmů. Film plný pitomostí a nepochopitelného uvažování postav. Film, kde v klíčových momentech hl. postavy osvítí nejspíše duch svatý a oni mají případ vyřešen. Film ve kterém je zhruba taková atmosféra, kterou byste rozehnali plastovým čúrem. Nudila jsem se, nemrazilo mne, vlastně mě ani moc nezajímalo kdo je vlastně vrah. Což bych řekla, že je u tohohle žánru poměrně zásadní záležitost. Kdo se chce bát, kdo se chce zažrat, kdo chce vidět něco pořádného... ať mrkne na něco jiného. (09.07.2018)

Musím se především pochlubit: četl jsem knihu! A není to kniha ledajaká, jsou v ní taková hrozně malá písmenka, vůbec žádné obrázky a je to dementní kravina! Film byl pro mě pochopitelně ještě větším zklamáním a stín předlohy ve tvaru přirození nepřekročil. Zejména casting považuji přinejmenším za velké nedorozumění. Přemýšlím, je-li možné, zda mé znechucení nepramení částečně z toho, že jsem si při četbě představoval Alexe Kříže jako malého šedovlasého mužíčka s velikým červeným kloboukem s bílými tečkami, prznitel Casanova byl nahý cikánský houslista s nechutnou bradavicí na nose a Kateřina vypadala skoro jako moje ženské já. I když… uznávám, že na slečnu Judd se dívá o něco lépe, než na chlupatého tlouštíka s bujnou blond hřívou a prsy. (15.06.2012)