Svedená a opuštěná

"Muž má právo žádat a žena má povinnost odmítnout." Ale kdo to žádal? Byl to doktor? Učitel? Farář? Ach tak, Peppino poněkud agresivněji požádal Agnese, prorazil její nedostatečně organizovanou obranu, odpanil ji, otěhotněl ji a teď si tu běhnu nechce vzít. Tak tento způsob myšlení mne hodně pobavil, vychytralé jednání dona Vincenza taky a vlastně i celá ta "srdečná" Sicílie. Na světě je prostě krásně, když se všechno dá vyřešit řevem, fackami, úplatky, únosem a samozřejmě svatbou. (16.10.2016)

Ten příběh je jako z jiného světa. Vždyť místní zvyklosti nemohl pochopit ani mladý policista ze severu. Docela by mě zajímalo, jak tenkrát na Sicílii takové spory mezi rodinnými klany doopravdy řešili. Ve filmu všichni aktivní účastníci sporu zažívali doslova a do písmene infarktové situace. Já jsem se však náramně bavil. (10.11.2009)

Presvietená, prašná Sicília, plná upotených mužov, žien v čiernom a ich zvrátenej, pokryteckej morálky nemôže byť dobrou témou pre komédiu. Jedine v prípade, že by zobrazovala dávnu, rokmi prekonanú históriu. A napriek, že ide o film nakrútený pred pol storočím, nie som o tom celkom presvedčený. To je dôvod, pre ktorý som sa ani pri opakovanom sledovaní nesmial, skôr som pociťoval pocit trápnosti nad tým, ako niekde ľudia žijú. Nakoniec sicílske poňatie morálky a cti nie je iba fenoménom Sicílie, ale v miernejšej podobe sa vyskytovalo i u nás. Germiho film je nakrútený majstrovsky a moje váhanie medzi troma a štyrmi hviezdičkami nakoniec skončilo u slabých, ale platných štyroch. Zaujala ma aj typická hudba, ktorá mi pripomenula Leoneho spaghetti westerny. (23.02.2018)

Kvalitní satiricky zlomyslný pohled na tehdejší stav italské společnosti na Sicílii, jejich morálku, zvyklosti a zákony, často vycházející ze zastaralých tradic. Společenská váženost je často úměrně závislá na tradiční míře pochybné rodinné cti, za kterou se tvrdě bojuje. A to i za cenu vraždy při krevní mstě. Pokrytecká morálka je plná lascivních zvrhlých choutek, kdy je žena určena k neustálému nahánění a odmítání. Podlehnutí se rovná především jejímu poklesku na samé dno pokrytecké morálky, kdy jsou oběti veřejně zostouzeny a ponižovány. A to nejen oběti, ale celé rodiny, a jediným východiskem je krevní msta, která ale vše pouze obrací do začarované kruhu. Nebo složitá vyjednávání a zinscenování komplikovaných divadel pro veřejnost, aby se vše zdárně vyřešilo v rámci neměnné společenské prestiže. Velkou hru, plnou proměnlivých postojů ostatních účastníků hry, rozehrává Don Vincenzo Ascalone (dobrý Saro Urzì). V rámci zachování cti rodiny, své, i svých dcer. Nakonec s velkou pompézností a veřejně dosáhne svého cíle. Jeho dcera Agnese Ascalone (půvabná Stefania Sandrelli), je příčinou veškerého dění, když podlehne neodbytnému svůdci, do kterého je zamilována. Poté jím je odmítána, ostouzena, aby pak za něj byla velkolepě provdána. Z dalších rolí: svůdce Peppino Califano (Aldo Puglisi), snoubenec Agnesininy sestry, který se mocně vzpouzí pojmout svou oběť za manželku, Vicenzův syn Antonio Ascalone (Lando Buzzanca), vybraný ke krevní mstě na Peppinovi, ale naštěstí vyhrává jeho neschopnost komukoliv ublížit, Peppinovi zoufalí rodiče Amalia (Lola Braccini) a Orlando Califanovi (Rocco D'Assunta), střídavě se vzpouzející a domlouvající průběh divadla, chudý baron Rizieri Zappalà (Leopoldo Trieste), s nechutí odhalující svou roli v divadle, Vincenzův bratranec (Umberto Spadaro), právník radící s průběhem divadla, Agnesina sestra Matilde (Paola Biggio), nic nechápající původní snoubenka Peppina, policejní šéf Polenza (Oreste Palella), dohlížející na zdařilý průběh divadla, a Pasquale Profumo (Vincenzo Licata), prostředník setkávání obou rodin. Rozverné, vtipné, satirické, ale zároveň i smutné při pohledu na stav sicilské společnosti, jejich zvrácené morálky a falešného vyžadování cti i za cenu prolévání krve. A to vše s velkolepou vrozenou italskou dramatičností prožívání života. (07.07.2012)

Rodinná čest nezná slitování, někdy řve, někdy jen potichu šeptá, pomlouvá, zabíjí, má ráda lidský smutek, rozšiřuje strach, vidí chyby na druhých, nezná lásku, uzavírá se sama do sebe a netrpí výčitkami svědomí. Mnohde stále ještě hraje velkou roli a všude je velmi nebezpečná. Tento film je vlastně celý jen o ní. Naštěstí toto téma nepojal Germi tak vážně a okořenil ho nevelkým množstvím humoru. Zvlášť postava bezzubého chudobného barona je vyloženě legrační. Ono všechny postavy jsou zajímavé a navíc dobře zahrané, ale většina z nich nevyloudí na divákových rtech ani náznak úsměvu. Na SIcílii to zkrátka takhle chodilo a možná ještě stále chodí. Co takhle zpracovat toto téma v některé z muslimských zemí, kde je situace velmi podobná, ne-li horší? Odváží se k tomu někdo, nebo se všichni bojí nálepky "islamofob"? 95% (19.05.2015)