Ohňostroje

Na pohled hezká, ale pod povrchem citově syrová a prostředím brutální nakládačka v nejlepší tradici italskýho filmu, plná svébytnejch postav a postaviček, kde divák má komu/čemu držet palce, a to mě bavilo. Vzhledem k dýlce jsem si to pouštěl po večerech na třikrát, což překvapivě zážitku nic neubralo na síle a člověk měl úplně pocit, že je uprostřed ty zaprášený, horký Sicílie. Spoiler alert: Až do závěrečnejch titulků jsem netušil, že je to inspirovaný skutečnými událostmi, což mě v kombinaci s tím koncem úplně rozebralo. Takovýhle filmy o queer minulosti potřebujeme. Favourite quote: Věci, o kterých nikdo neví, mohou trvat klidně i sto let. (19.04.2024)

Právě takto zvolená hudba byla pro mě ideální a krásně dokreslovala příběh, nebyla vlezlá ani silná a podtrhla tu jemnost a zároveň vnitřní obavu dvou chlapců, kteří se narodili na svět jinak, než měli. Styl a zpracování filmu mi sedlo, jak prdel na hrnec, přesně takto to jistě chtěli tvůrci prostřednictvím herců a všech dalších filmových prostředků vykreslit. Snad až na tu scénu "davu" před hospodou a scénu oslavující vítězství ve fotbale, ale celkově mě to v hodnocení neovlivnilo. Vše bylo hodně uvěřitelné včetně obou hlavních představitelů, možná i tím, že to nebyli svalnatí krasavci z plakátu, ale obyčejní kluici, mladí muži. Díky agnusovi za překlad do cz 1010109 (20.08.2023)

Ve svém režijním debutu vypráví Italský herec Giuseppe Fiorello o dvou sedmnáctiletých klucích, jejichž přátelství přerostlo v lásku, bohužel ale ve špatné době a na špatném místě. Děj se totiž odehrává na Sicílii v 80. letech, kdy je společnost (obzvlášť na italském venkově) silně homofobní.Tempo příběhu je pomalé a ve chvílích, kdy jsou na scéně jen kluci tak i s minimem slov. S tím kontrastují scény s Ninovou rodinou nebo komunitou sousedů a vrstevníků v městečku, kde bydlí Gianni. Ninova rodina je taková klasická italská, vícegenrační, rozvětvená rodina, kde se společně jí, hodně se mluví a všichni se vzájemně podporují a starají jeden o druhého. Gianni žije s matkou a jejím druhem, kterému vadí Gianniho orientace a často se proto hádá jak s ním tak s jeho matkou. Matka Giannihoho miluje, ale nedokáže se úplně smířit s tím, že podle ní ničí život sobě i svým nejbližším. Takže se střídají poklidné, téměř poetické záběry, které ukazují zrození první lásky se záběry plnými konfliktů a horkokrevných, výbušných Italů. Doplňují to dlouhé záběry na vyprahlou sicilskou krajinu, které dokreslují tíživou atmosféru.Asi nejvíc mě zasáhl motiv rodiny, která je milující jen ve chvílích, kdy odpovídáte nějaké zažité normě. Když matka říká Ninovi: „Ne Nino, divné věci by se dít neměly, musíme si dávat pozor,“ šel mi z toho mráz po zádech.Po technické stránce mě zaujala hlavně nápaditá kamera a úchvatné herecké výkony (Gianniho matka byla skvělá!). A k tomu to spravné jiskření mezi představiteli hlavních rolí...Jsem hrozně ráda, že jsem na tenhle nenápadný snímek do kina šla, protože se mi vážně moc líbil a přestože jsem ho viděla už v dubnu, rezonuje ve mně doteď.  PS: Zaznamenala jsem, že film je často přirovnáván k filmu Dej mi své jméno. Přiznám se, že když jsem poprvé viděla trailer, měla jsem z něj podobný pocit a byl to jeden z hlavních důvodů, proč jsme ho chtěla vidět. A jo, i v Ohňostrojích byly chvíle, které působily jako bezstarostný příběh o první lásce. Jen jich bylo zatraceně málo, ale vlastně mi nakonec ani tak nechyběly... (02.07.2024)

Poznala jsem pár míst, kde jsem nedávno chodila, o to silnější to bylo. Doba jaká byla, život na Sicilií tvrdý a pokud tam vzniklo cosi, co se neodpouští, nebylo to k žití. Viděla jsem skvělé herce, které ani neznám, skvělou kameru a konec, který mi během vteřiny vyrazil dech. Tohle budu mít v hlavě dlouho. (04.01.2024)

Režijní debut a rovnou taková paráda. 80. léta, prosluněná Sicílie, mopedy, fotbal, ohňostroje a dva dospívající kluci, co si k sobě hledaj cestu. A nejspíš by jim to i spolu klaplo, kdyby lidi okolo nich nebyli takoví připosraní kokoti. Tradice, kultura, odkaz, hodnoty... a hlavně nevyčuhovat. Jedno dokonalý léto s hořkým koncem. (15.01.2024)