Dobrý člověk

Na mňa príbeh tej chuderky, ktorej sa obráti život naruby a tak sa to rozhodne riešiť drogami, nefungoval a tak nejak mi bolo jedno, či sa z toho vylíže. A keďže sme v Hollywoode, tak môžete trikrát hádať, či sa Florence vylíže. Samozrejme a na konci je šťastnejšia ako kedykoľvek predtým. Ale s dabingom a pri žehlení by to taká nuda snáď byť nemusela. 4/10. (04.09.2023)

Dobrý člověk je vážně dobrý film. Nabízí skutečně zajímavé postavy, velice výrazné herecké výkony, slušnou dávku emocí a podmanivou atmosférou, dramatické okamžiky fungují též přesně jak mají a v závěru dokáže přesvědčivě z citově založeného diváka vyloudit i upřímnou slzičku. Takto to zní tedy moc pěkně, jenže i přes všechny tyto klady není můj dojem z této podívané stejně ale natolik pozitivní, abych z ní byl nakonec nějakým zásadním způsobem nadšený, a problém je to o to větší, že nevím, proč tomu tak vlastně je. Nejspíš je to ale prostě jen tím, že i když celý ten film ve všech těch výše zmíněných ohledech funguje, tak nefunguje tak, aby mě dokázal skutečně oslovit, strhnout a především emočně rozcupovat, což bylo podle mě zásadním posláním tohoto snímku, ale hlavně v tomto směru to jede jen tak nějak na půl plynu a bojí se to jít opravdu až na dřeň, a to jak jednotlivým postavám, tak jejich činům. Tudíž tu máme hlavní hrdinku, která způsobí tragickou dopravní nehodu a divák v podstatě po celou dobu jen sleduje, jak se s tím ona ústřední postava pere, a to ať už v podobě svých vlastních pocitů a závislostí, tak v podobě s vypořádáním se se svým okolím, které se v tom ovšem plácá podobně jako ona sama, tudíž se nejedná o žádnou ,,sluníčkovou´´ podívanou, plnou usměvavých a spokojených jedinců, ale spíš sledujeme skupinu lidských nešťastníků, kteří se snaží zase nabrat život tím správným směrem, což ale není nikdy jednoduchá věc a jde jen o vůli a podporu nejbližších, což se zde také hodně řeší, každopádně tohle všechno ještě tak nějak funguje, jde spíš o to, že nic z toho není zpracováno způsobem, který by se dal označit za opravdu úderný, za vážně dramaticky vyhrocený, jen si to prostě poklidně proplouvá mezi všemi těmi osudy přítomných postav a ve výsledku to tak způsobí to, že místo toho, aby byl divák emočně vyčerpán, tak je spíš jen obalamucen happyendovou pointou, která toho navíc moc nepřináší a vlastně spíš až dokonce nudí. I přesto si nicméně dovolím film přeci jen doporučovat, jelikož jak jsem již na začátku zmínil, své nepopiratelné kvality ve většině ohledech má a že nedokáže diváka úplně emočně vyždímat je sice škoda, ale ne natolik zásadní, aby si zasloužil být podhodnocován. (10.12.2023)

Předchozí režijní počin Zacha Braffa mě příliš nenadchl, takže jsem k jeho novému snímku přistupoval opatrně a bez velkých očekávání, ale nakonec jsem byl vcelku spokojen. Ne, nadšení se ani v tomto případě nedostavilo, na to pro mě nešli tvůrci v tomto dramatu dostatečně do hloubky, protože se až příliš zabývali různými závislostmi a já bych spíše ocenil větší množství interakce a dialogů mezi Allison a Danielem, ale nebyl to vůbec špatný film a ke čtvrté pěticípé jsem před závěrem neměl daleko. Bylo pro mě každopádně zajímavé sledovat, jak je člověk, který způsobil smrt dvou lidí, sám sebou odsouzen k doživotnímu trestu (přestože se svou vinu snaží navenek bagatelizovat, nebo úplně popírat). Vždycky si hned vzpomenu na všechny ty chudáčky, které jejich zážitky z nešťastného dětství dohnaly v dospělosti k vraždě / vraždám a kteří se pak po dobu svého povětšinou mírného trestu otevřeně vysmívají rodinám obětí. Zach Braff to tak zcela jistě nezamýšlel, ale jeho snímek mě k takovým myšlenkám přivedl a já mu to přičítám k dobru. / Poučení: Dnes nemusím nic vymýšlet, použiji citát z filmu: "Srovnávání kazí radost." 3*+ (18.05.2024)

Zach Braff, alias JD, dokazuje, že s cca desať ročnou periódou si dokáže vyrukovať s nejakým kompaktným a uceleným scenárom. A keď je to potrebný, tak to vie aj zrežírovať na slušnej úrovni. Príbeh A Good Person je plných bolestí, kde osobné tragédie postáv sa nedá len tak rozdeliť. Zápasenie so závislosťou na oxycodonu (tabletky na tlmenie bolesti), snaha vyrovnať s nevyrovnateľnou tragédiou, pokus o vyrovnanie vzťahov s pozostalými – film so známymi prvkami príbehu, ktorými sú bohužiaľ stretávame v živote čoraz častejšie. Ten potrebný plus k filmu dáva predovšetkým dvojica Florence Pugh / Morgan Freeman, ktorá odvádza dobrý a uverejniteľný herecký výkon. Osobné hodnotenie: 80% (****) (15.06.2024)

Veľa plaču v tomto filme, ale keď je človek v depresii, je to normálne. Dostať sa zo závislosti na liekoch, keď je jasné kto zavinil smrť dvoch ľudí, je takmer nemožné. A najťažšie je odpustiť vinníkovi a zostať dobrým človekom. Čudne prepletené osudy štyroch ľudí, kde sa každý každému snaží odpustiť. Florence Pugh veľmi prirodzená a Morgan Freeman v jednej zo svojich posledných úloh, proste úžasný. (05.06.2024)