Hamlet
Režie:
Franco ZeffirelliKamera:
David WatkinHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Mel Gibson, Glenn Close, Alan Bates, Paul Scofield, Ian Holm, Helena Bonham Carter, Stephen Dillane, Nathaniel Parker, Christien Anholt, Pete Postlethwaite (více)Obsahy(1)
Kralevic Hamlet se účastní pohřbu svého otce, po jehož tragickém skonu zaujímá jeho místo po matčině boku strýc Klaudius. Jako nový král na Hamleta naléhá, aby se co nejrychleji oženil s Ofélií, Hamletovi se však ve snu zjeví duch jeho otce a prozradí mu, jak se ve skutečnosti věci mají. Zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života… Italský režisér Franco Zeffirelli se v kinematografii prosadil adaptací Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (1966), kterou pojal jako nečekaně dynamickou, až bujarou zábavu, zasazenou do renesančních kulis. Ještě úspěšnější byl Zeffirelli s filmem Romeo a Julie (1968), v němž obvyklý patos a sentiment nahradil dramatickým spádem a strhující citovou naléhavostí. Podobný realizační klíč, využívaný také v jeho operních a divadelních inscenacích, zvolil tvůrce v roce 1990 i ve filmovém přepisu Hamleta. Shakespearovy dialogy, plné sofismů a metafor, jsou zde většinou kráceny tak, aby děj měl co nejrychlejší spád. Za stejným účelem jsou z původního textu škrtnuty některé vedlejší motivy (tažení norského kralevice Fortinbrase). Na první pohled možná překvapující obsazení Mela Gibsona do hlavní role má rovněž svůj původ ve snaze přiblížit starý příběh divákům, zvyklým na kánony akčního filmu. Zeffirelli se pro Gibsona rozhodl po zhlédnutí filmu Smrtonosná zbraň: scéna, v níž se zhroucený policista Riggs nemůže odhodlat k sebevraždě, byla pro něj moderní a výborně zahranou analogií známého monologu „Být či nebýt.“ Zatímco tragédie veronských milenců v Zeffirelliho podání koncem šedesátých let korespondovala s tehdejší revoltou mládeže proti konvencím a předsudkům rodičovské generace, nový Hamlet není osobní výpovědí ani osobitou interpretací. Příběh váhavého mstitele je inscenován s příslovečnou Zeffirelliho kultivovaností a výtvarnou vytříbeností, a jako takový se kromě řady dalších cen dočkal dvojnásobné nominace na Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (123)
"Být nebo nebýt – to je otázka..." A víš co, jdi někam, Hamlete... Do filmu se tohle, podle mě veskrze divadelní, drama ani za mák nehodí. A proč tři hvězdičky a proč jsem se vůbec na to dívala? Inu, protože jsem to chtěla vidět. Číst ho, k tomu jsem neměla odvahu, ale soudím, že by se mi předloha nelíbila. S některými Shakespearovými díly mám prostě problém, kromě tohoto mi vadil např. se Sen noci svatojánské nebo Kupec benátský, naopak líbil se mi Caesar nebo Antonius a Kleopatra. Hm, takového Tita Andronica radši nebudu ani zkoušet. Ale zpátky k hodnocenému a už skutečně jen pár slov, poněvadž s náladou na tohle jeho světoznámé dílo jsem se teda rozhodně dneska nepotkala, strašně, ale opravdu strašně, mě iritovalo... ()
Tomuto filmu bych chtěl napřed hodně poděkovat, protože mi pomohl při skládání maturitní zkoušky z českého jazyka. Jinak Hamleta považuji za nejlepší dílo Shakespeara. Film je určitě nadrprůměrný kvůli hercům, zvláště Gibson, Close a mladá Helena Bonham Carter září. V půlce sice trochu ztrácí dech ale pořád nadprůměr. ()
Ten úvod je hodně pomalý a nepomáhá vtažení do děje, ale s příchodem ducha krále na scénu se to konečně rozjede (i když Gibson občas oči poulí až zbytečně moc) a nakonec se mi to civilní herectví a jistá umírněnost výpravy líbily. Lépe to podtrhuje ducha řekněme té doby, tehdejších mravů a vypichuje všechny ty bolestivé myšlenky o vině a trestu, o tom, že jeden hřích plodí další zlo i u nevinných (třeba bych chtěl vidět film z pohledu Ofélie, která do toho celého byla vtažena naprosto nevinně, aniž by nekomu něco udělala, stala se obětí „vyšší politiky“.). Zazní zde řada myšlenek pro další zamyšlení o životě obecně, o nutnosti poznání sebe sama, o vlastních slabostech, a taky o vztazích mužů a žen... Konečný souboj je natočen hodně napínavě a uvěřitelně. ()
Jsem kulturní barbar, do divadla byste mě nedostali ani párem volů a na klasiku koukám mezi prsty, dokud mi ji někdo nepodá stravitelným způsobem. A tak se ani není co divit, že mě tahle filmová adaptace Hamleta mile překvapila, jakkoliv výkony herců byly divadelně teatrální (což byl nepochybně záměr, ale já mám prostě radši civilní, přirozené dialogy než recitační přednes). Pokud jste milovníci divadelních her, oper, muzikálů a podobně, odečtěte si od mého hodnocení libovolný počet procent až do nuly. 3* za film + 1* za fešáka Mela Gibsona. 75% ()
slabý průměr.Film poskytuje víc možností než jeviště v divadle - tam mají herci a režisér opravdu malý prostor.Tady se děj táhl a navíc jako utržkovitě.Postrádala jsem plynulost a větší popisnost..Shakespeare dává spoustu možností !Jen je uchopit.U Velké Británie bych čekala že to nechá ukočírovat lépe.Ta je na historická dramata velice dobrá. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (7)
- Když v 90. letech uvedla v neděli Hamleta televize Nova, její ředitel Vladimír Železný se o týden později ve svém pořadu Volejte řediteli (od r. 1994) omlouval divákům za zařazení tohoto filmu do hlavního vysílacího času. (Přemek)
- Mel Gibson později prohlásil, že hrát vedle Paula Scofielda, to je “jako když vás hodí do ringu s Mikem Tysonem”. (džanik)
- Mel Gibson nebyl nadšen tím, že v největší scéně filmu, kde zazní jeho legendární hláška, „Být či nebýt“, musí hrát hudba. Ptal se režiséra jestli je tak nevýrazný, že ho musí doplňovat hudba. V amerických kinech pak šla do kin tato scéna bez hudby. [Zdroj: kniha Ennio Morricone a jeho filmový svět - Jan Šmíd] (major.warren)
Reklama