Hamlet
Režie:
Franco ZeffirelliKamera:
David WatkinHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Mel Gibson, Glenn Close, Alan Bates, Paul Scofield, Ian Holm, Helena Bonham Carter, Stephen Dillane, Nathaniel Parker, Christien Anholt, Pete Postlethwaite (více)Obsahy(1)
Kralevic Hamlet se účastní pohřbu svého otce, po jehož tragickém skonu zaujímá jeho místo po matčině boku strýc Klaudius. Jako nový král na Hamleta naléhá, aby se co nejrychleji oženil s Ofélií, Hamletovi se však ve snu zjeví duch jeho otce a prozradí mu, jak se ve skutečnosti věci mají. Zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života… Italský režisér Franco Zeffirelli se v kinematografii prosadil adaptací Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (1966), kterou pojal jako nečekaně dynamickou, až bujarou zábavu, zasazenou do renesančních kulis. Ještě úspěšnější byl Zeffirelli s filmem Romeo a Julie (1968), v němž obvyklý patos a sentiment nahradil dramatickým spádem a strhující citovou naléhavostí. Podobný realizační klíč, využívaný také v jeho operních a divadelních inscenacích, zvolil tvůrce v roce 1990 i ve filmovém přepisu Hamleta. Shakespearovy dialogy, plné sofismů a metafor, jsou zde většinou kráceny tak, aby děj měl co nejrychlejší spád. Za stejným účelem jsou z původního textu škrtnuty některé vedlejší motivy (tažení norského kralevice Fortinbrase). Na první pohled možná překvapující obsazení Mela Gibsona do hlavní role má rovněž svůj původ ve snaze přiblížit starý příběh divákům, zvyklým na kánony akčního filmu. Zeffirelli se pro Gibsona rozhodl po zhlédnutí filmu Smrtonosná zbraň: scéna, v níž se zhroucený policista Riggs nemůže odhodlat k sebevraždě, byla pro něj moderní a výborně zahranou analogií známého monologu „Být či nebýt.“ Zatímco tragédie veronských milenců v Zeffirelliho podání koncem šedesátých let korespondovala s tehdejší revoltou mládeže proti konvencím a předsudkům rodičovské generace, nový Hamlet není osobní výpovědí ani osobitou interpretací. Příběh váhavého mstitele je inscenován s příslovečnou Zeffirelliho kultivovaností a výtvarnou vytříbeností, a jako takový se kromě řady dalších cen dočkal dvojnásobné nominace na Oscara. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (122)
Kočkopes, který neví, zda být filmem nebo divadlem. Je sympatické, jak Zefirelli hledá novou interpretaci.Jeho Hamlet je student žijící v relativním klidu trénovaný na vládce, který v sobě musí co nejrychleji najít rozhodnost a opustit teplo smyslné matky (což Olivierův Hamlet nedokázal). A v tomto případě je Gibson výbornou volbou, protože jako filmový herec ví, jak před kamerou vypadat přirozeně a spoléhá se na akci nikoliv na slova. Jenže Shakespeare patří na divadlo, jeho zbraní jsou slova, slova, slova, a tím, že Zeffirelli brutálně seškrtal text a občas nějakou scénu natočil v exteriérech, nevytvořil nic víc, než takový digest, který se díky distribuci na DVD stal oblíbeným nástrojem učitelek českého jazyka a literatury (společně s Pacinovým Shylockem) - "teď si žáci pustíme nejslavnější Shakespearovu tragédii, hraje v tom Gibson, a přece to je umění, tak buďte zticha, ať opravím ty písemky". Pro film by se měl Shakespeare pořádně odshakespearovat, ale to za zatím bohužel nedaří. ()
Tomuto filmu bych chtěl napřed hodně poděkovat, protože mi pomohl při skládání maturitní zkoušky z českého jazyka. Jinak Hamleta považuji za nejlepší dílo Shakespeara. Film je určitě nadrprůměrný kvůli hercům, zvláště Gibson, Close a mladá Helena Bonham Carter září. V půlce sice trochu ztrácí dech ale pořád nadprůměr. ()
Jsem kulturní barbar, do divadla byste mě nedostali ani párem volů a na klasiku koukám mezi prsty, dokud mi ji někdo nepodá stravitelným způsobem. A tak se ani není co divit, že mě tahle filmová adaptace Hamleta mile překvapila, jakkoliv výkony herců byly divadelně teatrální (což byl nepochybně záměr, ale já mám prostě radši civilní, přirozené dialogy než recitační přednes). Pokud jste milovníci divadelních her, oper, muzikálů a podobně, odečtěte si od mého hodnocení libovolný počet procent až do nuly. 3* za film + 1* za fešáka Mela Gibsona. 75% ()
Donucen maturitní četbou, jsem volil menší zlo. Utrpěl jsem tedy vzdělání v podobě filmu a byl jsem příjemně překvapen. Ze začátku mi sice dobová mluva přišla velmi divná, ale postupně jsem si zvykl. Mel jako Hamlet byl určitě dobrá volba, ztvárnění doby se mi taky velmi líbilo a Helena aspoň chvíli vypadá normálně. ()
Neodpustil by som si, ak by som premeškal príležitosť pozrieť si adaptáciu Hamleta pod režisérskou taktovkou Franca Zeffirelliho. Videl som Hamleta v podaní Laurenca Oliviera i Kenetha Branagha. Nevedel som si však dosť dobre predstaviť v tejto roli Mela Gibsona. To isté platí o Helene Bonham Carter v roli Ofélie. Nakoniec sa ich obsadenie ukázalo, ako veľmi prezieravý ťah, ktorý posunul adaptáciu do polohy, ktorá mi vyhovuje najviac. Nie som znalec Shakespearovho diela, takže si odpustím analýzu adaptácie a vynášanie kategorických súdov. O mojom laickom prístupe svedčí aj to, že všetkým trom adaptáciám, ktoré som videl som dal štyri hviezdičky, aj keď pri bližšom pohľade by sa ukázalo, že nie za rovnaké klady. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (7)
- Když v 90. letech uvedla v neděli Hamleta televize Nova, její ředitel Vladimír Železný se o týden později ve svém pořadu Volejte řediteli (od r. 1994) omlouval divákům za zařazení tohoto filmu do hlavního vysílacího času. (Přemek)
- Mel Gibson nebyl nadšen tím, že v největší scéně filmu, kde zazní jeho legendární hláška, „Být či nebýt“, musí hrát hudba. Ptal se režiséra jestli je tak nevýrazný, že ho musí doplňovat hudba. V amerických kinech pak šla do kin tato scéna bez hudby. [Zdroj: kniha Ennio Morricone a jeho filmový svět - Jan Šmíd] (major.warren)
- Mel Gibson později prohlásil, že hrát vedle Paula Scofielda, to je “jako když vás hodí do ringu s Mikem Tysonem”. (džanik)
Reklama