Hamlet

,,ŠIALENSTVO KNIEŽAT NESMIE CHODIŤ NESTRÁŽENÉ." __ Hamleta som videl kedysi veľmi, veľmi, veľmi dávno ako maličký chlapec (zrejme TV premiéra na niektorom z českých kanálov) a aj keď som mu vtedy ešte veľmi nerozumel, zapôsobil na mňa na toľko, že keď som mal možnosť si ho teraz znova pozrieť žasol som koľko scén z neho sa mi presne vrylo do pamäti a pri jeho sledovaní sa mi znova po toľkých rokoch vynárali. Zhliadol som ho však v českom dabingu, čo ma hlavne na začiatku dosť zamrzelo a iste je to voči Shekespearovy kultúrne barbarstvo, na druhej strane bol však dabing vcelku vydarený a zaujímavý bol aj preklad, ale ako tu už ktosi predo mnou podotkol, občas mu bolo ťažšie rozumieť. Inak nemám proti tomuto spracovaniu žiadnych výčitiek, vychutnával som si každú chvíľku a záver je svojou určitou odmeranosťou o to viac pôsobivý (citlivejšej dušičke aj slzička ukápne). Sústredená Zeffirelliho réžia, skvelo hrajúce obsadenie (Close, Bates, Holm a jeden z najlepších Gibsonových výkonov) a patrične komornejší, no o nič horší Morricone. (02.12.2009)

Hamlet nie je hrdina v pravom zmysle slova, ako sa ho mnohí snažia podávať a väčšina povrchne chápe. Je to veľmi rozporuplná postava v shakespearovsky plnokrvnom príbehu; masa tém a myšlienok zjednotená v určujúcom konflikte. Interpretácia Franka Zeffirelliho, podporená chápajúcim hereckým ansáblom (Mel Gisbon !!!) ide presne týmto, vôbec nie jednoznačným smerom - využíva bohatosť predlohy v maximálnej možnej miere, nebojí sa postaviť do opozície. Nie je to zrovna bezchybné umelecké dielo preplnené podprahovými odkazmi, symbolikou a emočne nabité do prasknutia. Je to moderný, odvážny a samostatný kus driny, zúročený v jednej z najlepších a určite v najoriginálnejšej verzii právom nesmrteľného príbehu. (20.01.2006)

Shakespeara mám svým způsobem rád, protože dává průchod lidským emocím a chtíčům. Něco málo jsem od něj přečetl, něco málo viděl v divadle. Gibson jako Hamlet je překvapivě uvěřitelný a ani nehraje takový ten svůj Lethal Weapon standart (ten mám rád, sem by se ale nehodil), což mě překvapilo. Pár scén je zde povedeně vygradovaných (představení či konec) a výborně zahraných. Jedno z neoprávněných negativ je jazyk, kterému je těžko rozumět. Jinými, ale už oprávněnými, je podle mě spíše divadelní výprava a hlavně chybějící či nevýrazná hudba. Tak jako tak, dobrá adaptace. -"Oh villain, villain, smiling, damned villain!" (03.06.2008)

K filmu mě přivedl mix Zeffirelliho, Morriconeho, Gibsona (toho nemám rád, ale byl jsem zvědavý na Hamleta v jeho podání) a Close. A také mě zaujala věta na obalu, a sice že tato verze je rozhodně nejoriginálnějším zpracováním klasického příběhu. Nakonec se mi ale zalíbil z přesně opačného důvodu - že to nebylo vůbec originální, ale naopak klasicky dobře vystavěné, bez nějakých excesů, pokusů o šokující modernizace nebo tak něco. Herci nezklamali, akorát Morricone trochu jo. Žádné Tenkrát na Západě 2 se nekoná. Jinak mi ale tato verze v ničem nevadila. (02.07.2010)

No nebudem si nic namlouvat, film sem si opravdu nepoustel kuli tomu, ze je podle hry od Shakespeara, ale pustil sem si ho kuli skvelymu obsazeni. A bohuzel se stalo presne to, ceho jsem se obaval. Dve hodiny se vicemene keca, navic tim divnym shakespearovskym jazykem, takze jsem kolikrat ani nevedel, o cem ze to mluvi a co resi. Navic se vetsina deje odehrava na hrade a silne to pripomina divadlo. Prirovnal bych to ke Karamazovejm, je to divadelni, ale zaroven perfektne atmosfericky. Skoda, ze to zajimavy by dalo tak na hodinku deje, takze vetsinou sem musel jen cumet, jak postavy furt dokola neco melou, kazdej se desne trapi a misty to az nudi. Nastesti tu jsou skvely herci, Gibson podava jeden z nejlepsich vykonu, takze je skoda, ze musi furt dokola mlit ty nezazivny kecy, Helena Bonham Carter tu jeste nevypada jak strasidlo, takze ta jeji trochu naivni asi princezna nebo co ji dobre sedla a Glenn Close hraje taky solidne. Takze celkove v ramci filmu podle Shakespeara nadprumer, ale jako nejaky historicky drama to moc neobstoji, na to je to silene ukecany. (04.04.2009)