Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kralevic Hamlet se účastní pohřbu svého otce, po jehož tragickém skonu zaujímá jeho místo po matčině boku strýc Klaudius. Jako nový král na Hamleta naléhá, aby se co nejrychleji oženil s Ofélií, Hamletovi se však ve snu zjeví duch jeho otce a prozradí mu, jak se ve skutečnosti věci mají. Zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života… Italský režisér Franco Zeffirelli se v kinematografii prosadil adaptací Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (1966), kterou pojal jako nečekaně dynamickou, až bujarou zábavu, zasazenou do renesančních kulis. Ještě úspěšnější byl Zeffirelli s filmem Romeo a Julie (1968), v němž obvyklý patos a sentiment nahradil dramatickým spádem a strhující citovou naléhavostí. Podobný realizační klíč, využívaný také v jeho operních a divadelních inscenacích, zvolil tvůrce v roce 1990 i ve filmovém přepisu Hamleta. Shakespearovy dialogy, plné sofismů a metafor, jsou zde většinou kráceny tak, aby děj měl co nejrychlejší spád. Za stejným účelem jsou z původního textu škrtnuty některé vedlejší motivy (tažení norského kralevice Fortinbrase). Na první pohled možná překvapující obsazení Mela Gibsona do hlavní role má rovněž svůj původ ve snaze přiblížit starý příběh divákům, zvyklým na kánony akčního filmu. Zeffirelli se pro Gibsona rozhodl po zhlédnutí filmu Smrtonosná zbraň: scéna, v níž se zhroucený policista Riggs nemůže odhodlat k sebevraždě, byla pro něj moderní a výborně zahranou analogií známého monologu „Být či nebýt.“ Zatímco tragédie veronských milenců v Zeffirelliho podání koncem šedesátých let korespondovala s tehdejší revoltou mládeže proti konvencím a předsudkům rodičovské generace, nový Hamlet není osobní výpovědí ani osobitou interpretací. Příběh váhavého mstitele je inscenován s příslovečnou Zeffirelliho kultivovaností a výtvarnou vytříbeností, a jako takový se kromě řady dalších cen dočkal dvojnásobné nominace na Oscara. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (122)

curunir 

všechny recenze uživatele

,,ŠIALENSTVO KNIEŽAT NESMIE CHODIŤ NESTRÁŽENÉ." __ Hamleta som videl kedysi veľmi, veľmi, veľmi dávno ako maličký chlapec (zrejme TV premiéra na niektorom z českých kanálov) a aj keď som mu vtedy ešte veľmi nerozumel, zapôsobil na mňa na toľko, že keď som mal možnosť si ho teraz znova pozrieť žasol som koľko scén z neho sa mi presne vrylo do pamäti a pri jeho sledovaní sa mi znova po toľkých rokoch vynárali. Zhliadol som ho však v českom dabingu, čo ma hlavne na začiatku dosť zamrzelo a iste je to voči Shekespearovy kultúrne barbarstvo, na druhej strane bol však dabing vcelku vydarený a zaujímavý bol aj preklad, ale ako tu už ktosi predo mnou podotkol, občas mu bolo ťažšie rozumieť. Inak nemám proti tomuto spracovaniu žiadnych výčitiek, vychutnával som si každú chvíľku a záver je svojou určitou odmeranosťou o to viac pôsobivý (citlivejšej dušičke aj slzička ukápne). Sústredená Zeffirelliho réžia, skvelo hrajúce obsadenie (Close, Bates, Holm a jeden z najlepších Gibsonových výkonov) a patrične komornejší, no o nič horší Morricone. ()

blitzer 

všechny recenze uživatele

Nedávno jsem zhlédnul Branaghovu adaptaci, která se mi dost líbila, a proto jsem chtěl vidět i tuhle, Zeffirelliho, abych měl s čím porovnávat. Zásadní poznatek je, že obě verze jsou naprosto odlišné a skvělé zároveň (společné mají snad jen to, že se přísně drží původního Shakespearova textu). Zeffirelliho verze mi přišla taková vážnější, s důrazem na čisté dodržení předlohy. Hodně se mi líbilo dobové prostředí (nádherné exteriéry i interiéry hradního komplexu), které je u Branagha poněkud upozaděno (a to i přesto, že je děj situován do 19. století - tenhle prvek jsem moc nepochopil a přišel mi nevyužit, nicméně mi při sledování nijak nevadil). Ale možná i v tom je Branaghův smínek hravější a celkově má o něco větší jiskru. To samé se dá říct o samotné postavě Hamleta. Obě jsou zahrány výborně, ale opět zcela odlišně. Gibsonův Hamlet je vážnější, smutnější a více uzavřený do sebe, zatímco Branaghova postava je více rozverná a cyničtější (těžko říct, která interpretace se víc blíží představě samotného autora). To mi právě dost imponovalo, proto u mě Branaghova adaptace o fous vítězí. Ke zhlédnutí samozřejmě doporučuji obě ;-) ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Prvé, na čo sa budete sústrediť, je pochopiteľne záujem o to, ako s touto megaúlohou vysporiadal Mel Gibson. Prekvapivo dobre, čo pripisujem faktu, že sa dokázal držať pri zemi a za druhé sa jeho klasický nervózny prejav k Hamletovi hodí. No a potom budete zvedaví, či je Hamlet tak autorsky identifikovateľný, ako Rómeo a Júlia, alebo Macbeth. Tu sa držal trochu pri zemi aj Zeffirelli jeho adaptácia je tak zmesou jeho osobného štúlu a klasického historického akademizmu. Čo je možno aj najlepší prístup, aký mohol zvoliť. Je to samozrejme skratkovité, ale v únosnej miere a je to úplne iné, ako napríklad Olivierov film. Tento Hamlet je viac filmovou záležitosťou, ako divadelnou, čo je ale dané aj dobou, kedy ho Zeffirelli natočil. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Ďalšie zpracovanie nesmrteľnej klasiky od Shakespeara. zeffirelli natočil pomalý film, pri ktorom dáva vyniknúť herectvu hlavých aktérov ktorý všetci hrajú fantasticky a svojim hereckým prejavom zachraňujú nudné miesta. V tomto prípade poklona Melovi Gibsonovi za jeden z najlepších prejavov v jeho kariére. Celkové rozuzlenie tragédie aj jej zakončenie je podané minimalisticky ale celkový dojem je umocnený budovaných charakterov. Samozrejme niekoho môžu odradiť verše ale tie sú práve to čo robí všetky shakespearové hry dokonalé. Tak isto ako som bol raz napísal aj tu je za základ kvalitný podklad a jeho prevedenie na film sa podarilo. Jediné čo mi možno trocha vadilo je to že morriconeho hudba nevynikne tak ako by mala pretože režisér zvolil tichý spôsob kde sa sústreduje na herectvo nie na hudobný podklad. Jedna z najlepších adaptácií vôbec ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

No nebudem si nic namlouvat, film sem si opravdu nepoustel kuli tomu, ze je podle hry od Shakespeara, ale pustil sem si ho kuli skvelymu obsazeni. A bohuzel se stalo presne to, ceho jsem se obaval. Dve hodiny se vicemene keca, navic tim divnym shakespearovskym jazykem, takze jsem kolikrat ani nevedel, o cem ze to mluvi a co resi. Navic se vetsina deje odehrava na hrade a silne to pripomina divadlo. Prirovnal bych to ke Karamazovejm, je to divadelni, ale zaroven perfektne atmosfericky. Skoda, ze to zajimavy by dalo tak na hodinku deje, takze vetsinou sem musel jen cumet, jak postavy furt dokola neco melou, kazdej se desne trapi a misty to az nudi. Nastesti tu jsou skvely herci, Gibson podava jeden z nejlepsich vykonu, takze je skoda, ze musi furt dokola mlit ty nezazivny kecy, Helena Bonham Carter tu jeste nevypada jak strasidlo, takze ta jeji trochu naivni asi princezna nebo co ji dobre sedla a Glenn Close hraje taky solidne. Takze celkove v ramci filmu podle Shakespeara nadprumer, ale jako nejaky historicky drama to moc neobstoji, na to je to silene ukecany. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Mel Gibson nebyl nadšen tím, že v největší scéně filmu, kde zazní jeho legendární hláška, „Být či nebýt“, musí hrát hudba. Ptal se režiséra jestli je tak nevýrazný, že ho musí doplňovat hudba. V amerických kinech pak šla do kin tato scéna bez hudby. [Zdroj: kniha Ennio Morricone a jeho filmový svět - Jan Šmíd] (major.warren)
  • Když v 90. letech uvedla v neděli Hamleta televize Nova, její ředitel Vladimír Železný se o týden později ve svém pořadu Volejte řediteli (od r. 1994) omlouval divákům za zařazení tohoto filmu do hlavního vysílacího času. (Přemek)
  • Mel Gibson později prohlásil, že hrát vedle Paula Scofielda, to je “jako když vás hodí do ringu s Mikem Tysonem”. (džanik)

Reklama

Reklama