Million Dollar Hotel

Nenechte se odradit faktem, že scénář k tomuhle Wendersovu filmu psal ten angažovaný trapák "Bono" ze sračkoidní kapely U2. Film je to totiž existenciálně silný, vizuálně nádherný, poetický, hluboký a... zkrátka geniální. "Bona" od té doby, co jsem film viděl poprvé, už nepovažuju až za takového trapáka, a jeho hudba už mi nepřipadá tak sračkoidní. Meditativně nostalgický příběh skupiny podivínských a více nebo méně šílených individuí, obývajících zašlý hotel na okraji centra Los Angeles, podbarvený krásnou meditativně nostalgickou hudbou. Hlavním pilířem filmu je fantastický a strhující výkon Jeremyho Daviese, kterému zdatně sekundují například zvláštní (opravdu hodně "zvláštní") agent FBI Mel Gibson, pátý člen The Beatles Peter Stormare, v malé (ale výrazné) roli Julian Sands (jeho replika o umění je trefná) a ve své životní roli i ošklivá transka Miloš "Milica" Jovović, která se tu ovšem famózně blýskne v roli psychicky labilní pouliční holky, ve které jí to místy přiznávám docela slušelo (respektive tahle role jí slušela/sedla jako ulitá). Film, který mě nikdy neomrzí a nebýt Lisbon Story, byl by mou Wendersovou jedničkou. (12.03.2014)

Spoilery!Celkem milá exkurze do hotelu plného vyfetovaných retošů s příjemný průvodcem - bývalou zrůdou Gibsonem. Kdo lépe může zrůdám rozumět?! Bohužel s nárůstem empatií přichází i neschopnost, podívat se na případ očima detektiva. Vyústění příběhu je nakonec velmi přímočaré a primitivní. Stojí za ním jedno zlomené srdíčko. Celý děj ani smysl snímku mi nepřišel nikterak komplikovaný. Moc nechápu, co velkou část uživatelů vede k myšlence, že by se mělo jednat o něco nevstřebatelného a komplikovaného. Naopak chápu, že se zde dost lidí rozplývá nad hudbou. Ta byla opravdu vynikající a dost zvyšovala diváckou atraktivnost. Sem tam vzduchem prolétla dokonce velmi pěkná myšlenka. Na snímku je ovšem nejlepší navození drogové psychedelické atmosféry, která vás až do závěrečných titulků neopustí. Já byl spokojen. Příjemný filmový zážitek, který není rozhodně určen pouze feťákům a příležitostným feťákům, nýbrž i prudce inteligentním lidem mého formátu. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka harfuska. (29.11.2016)

Hodně vyjímečnej film. Domácí atmosféra filmu je vytvořena mikrosvětem uprostřed velikého města, které nemá s hotelem takřka nic společného. Hotel plný bláznů, vyšetřování vraždy jednoho z nich a milostný vztah mladého blázan k introvertní, záhodné dívce, která je taková špinavá děvka, ale s půvobem zraněné laňě, kterou člověk touží ochránit. Postava Eloise Aschové se zapsala k mým nejzamilovanějším. Je krásně zahraná a vykonstruovaná, rodící se vztah mezi dvěma mladýma lidma zajímavě pojatý. Trochu mě zklamal výkon Jeremy Daviese, dohromady takové milé, habaďůra kolem obrazu nestojíc za nic, ale kvůli Elois to stojí za to vidět. Ani bych neřekl, že je to nějaký zvláštní úlet, chápal jsem film a přišel mi jako civilní vyprávění o životě lehce potrefených lidí. (27.10.2003)

Ne že by se mě tato ujetá směska postav nezamlouvala, ba naopak. Také netvrdím, že atmosféra je špatná, opozitum jest názorem mým - je opravdu vyvedená. Hudba - inu perfektní. V čem je tedy ten zádrhel? Asi nejspíš v tom, že gradace vyprávění je téměř nulová, že dějově je to o dvou větách, vše vlastně stojí jen na naroubovaných extempore různých vedlejších postav. Chybí mě tu něco víc, takto vnímám jen hlavní element - pobavit. Ten se bohužel nedaří naplnit bez občasné změny tempa. Co o to, pozvolnost až snad monotónnost jest Wimovým trademarkem - nicméně musí to mít ten správný obsah, aby to atmosféricky a emočně fungovalo. U MDH to bohužel nešlape. 65% (07.02.2010)

Million Dollar Hotel je hodně velká podivuhodnost.Ten film na mě zapůsobil snad pouze právě jen tou svou nepopiratelnou zvláštností,zato ovšem hodně silně.Absolutně netuším,co tímto snímkem autoři chtěli vlastně zdělit,ovšem já se vůbec nenudil,ba dokonce mě bavilo sledovat onu přehlídku ztroskoranců,bláznů,feťáků a další řadu těch nejbizardnějších postaviček na tom jistě jednom z nejšílenějších míst vůbec.Samotný příběh byl též sice na jednu stranu naprosto jednoduchý,ale zároveň i totálně psychedelický,nekompromisní a mimo realitu.Do toho všeho zapadají i naprosto "mimózní" výkony všech zúčastněných herců.Wim Wenders vybral ty největší podivíny Hollywoodu(hrál Jeremy Davies vůbec někdy někoho normálního) plus vytvořil naprosto atypickou roli pro Mela Gibsona.Celý film se nese v chladné atmosféře mimoreálného myšlení,celé je to ponořeno do psycho hávu,ze kterého není rozumné cesty ven.Opravdu velmi zvláštní,naprosto nekomerční film,který sedne asi jen málokomu,ale sílu má obrovskou. (19.05.2009)