Million Dollar Hotel

První hodinu jsem nedokázal pochopit a pak jsem to už tak nějak vzdal. Je šance, že kdybych ztroskotal na pustém ostrově a měl k dispozici jeden jediný tento film, tak bych po několika reprízách tomu dokázal přijít na chuť. Ale ta šance je opravdu velmi nízká. A hlavně by to byl důkaz toho, že už mě hráblo. 10% (07.08.2020)

Jedna postava ve filmu prohlásí, že hranice mezi brakem a uměním je velice tenká a to skvěle pasuje k tomuto snímku. Wim Wenders je jako malý nezbedník, který tuto pomyslnou čáru přeskakuje sem a tam a nedokáže se rozhodnout, co vlastně točí. Artový brak, nebo brakový art?:) Jasné je jen to, že na oné hranici se nedokáže udržet ani pár vteřin. Nejlepší scéna filmu je odbyta hned na začátku a pak už je to jen předlouhá nuda. Zvláštní agent Skinner přijíždí do hotelu plného bláznů vyšetřovat smrt zámožného mladíka. V tuto dobu konečně hlavní hrdina Tom Tom osloví dívku svých snů. Scénář skutečně nepřináší nic převratného kromě bizardních postaviček, které jsou až moc černobílé. Detektivní dějová linka se s tou milostnou spíše vyrušuje než ,aby se doplňovaly. Jedním z mála kladů je skvělá hudba U2 a také potěší herecké výkony Mel Gibsona a Milly Jovovich, kterým těžce přehrávající Jeremy Davies nedokáže stačit. Určitě by se ve filmu dala hledat alegorie na dnešní společnost, ale popravdě já ji hledat nechci. (05.05.2007)

Jedna hodně dlouhá nuda. Gibson tam moc není a Daviese ani Jovovich nemám rath. Nejlepší mi přišel Peter Stormare, jehož postava týpka, co si myslí, že byl člen Beatles je vtipná a jediná, která za něco stojí. Jinak thriller to teda rozhodně není, to nevím, kdo na to přišel. NEJLEPŠÍ HLÁŠKA - Tom Tom: Zajímalo mě, jestli Skinner může být větší cvok než Dixie. Dixie hrál v kapele The Beatles, ale oni o tom nevěděli. (14.06.2012)

Přemýšlím, proč mě tento film od Wima Wenderse s výjimkou úvodu a závěru skoro vůbec neoslovil a výjimečně nesedl. Nemá silný příběh, až na závěr mu schází uzemňující momenty, pohybují se zde samé podivné a navrch většinou nesympatické postavy, postrádá to hutnější atmosféru, postrádá to napětí, skutečného vtipu, který by na mě fungoval, jsem tu moc nepostřehl (byť se o to ten film evidentně snaží)... Hutná myšlenka zde přichází až v závěru a ač právě díky silnému závěru s geniálními kamerovými záběry se nakonec přikláním k velmi slabým 3 hvězdičkám, nemohu si pomoct – ten závěr tu na mě působil jako z úplně jiného filmu a spíše jako z nouze cnost, aby nakonec tahle podivná dvouhodinová šaráda z hotelu plného fetujících i střízlivých šílenců dostala alespoň na poslední chvíli možnost sdělit i cosi hlubšího... Od Wenderse jsem už snesl mnohem delší filmy, které trvaly v některých případech i 3 až 5 hodin (viz. Až na konec světa), ale tento mě stihl nudit i přes relativně kratší stopáž a už po 40ti minutách jsem začínal tušit jistý problém. Jedním z mála pozitiv vedle kamery byl pro mě herec v roli FBI agenta Skinnera a až po skončení filmu jsem s milým překvapením zjistil, že jde o slavného Mela Gibsona. Tak jo, kdyby nic jiného, s výkonem proslaveného hereckého velikána ve výrazné vedlejší roli tady můžu být vážně spokojený. [55%] (30.11.2021)

Další úžasný film Wima Wenderse a já jsem opravdu potěšena, že se mi taky jednou líbí něco, co většinu nechává chladnou. Absurdní příběh s podivnými postavami daleko za hranicí normality mi hodně připomínal Hotel Splendide, policejní detektiv v podáni Mela Gibsona zase postavy Davida Lynche. Z počátku zcela absurdní příběh zasazený do detektivního rámu se odvíjí jakoby odnikud nikam, ale vnitřní logika vyplave na povrch na samotném konci. Pro mne zcela bezkonkurenčních 100% a připomínám úžasnou postavu pátého a veřejnosti neznámého člena skupiny Beatles, stvárněnou Peterem Stormarem. (06.06.2008)