Hřbitov pro cizince

To nic, Pepo. To je jen castingový přehmat. Tenhle televizní film není až tak důkazem toho, že zažitý komik Josef Dvořák nemůže ztvárnit pevnou charakterní roli, i když se na něj zvyká zle nedobře. Dvořák hraje v rámci možností docela dobře, ale rázem byl nesympatický až protivný. Jeho vysloužilý pilot postrádá zajímavý náhled. Do toho to utahané, v podstatě nulové tempo. Přitom ostřílený režisér Jaroslav Dudek nezahálí a po celou dobu produkuje zdatný experiment spočívající v průniku do duše jednoho vitálního komika, ale zkrátka uniforma Dvořákovi neladí, do toho ty jeho uši a umělcův trpitelsky roztrhaný výraz. Nepřišlo mně to vůbec působivě zahrané. Další podobně zaměřená role už samozřejmě nemohla následovat. Vzhledem k laciné televizní produkci je ošizena i výprava. Dokáži si představit film v lepší úpravě, kdy se mohlo přidat množství divácky atraktivních lokací, případně nějaká ta akční scéna, i když u scenáristy Hubače, je něco takového scifi. Krátce po listopadu, kdy se úplně rozpadla tvůrčí a umělecká infrastruktura, film mohl působit jako návrat k televizní kvalitě. Po téměř čtvrt století od uvedení filmu na obrazovky, už to tak nevidím. Je však zvláštní, že film mám spojený jen s Dvořákem, přitom v něm hrála celá plejáda skvělých českých herců, ale ani jednoho si nevybavím nijak markantně. Tenhle post-war film se táhne jako žvýkačka, nemá úplně nemožné aranžmá, pro celé pojetí příběhu je vlastně vyhovující, ale mně připravil jen rozvleklou nudu s hercem v hlavní roli, který do role válečného veterána ani příliš nepasoval. Jak už jsem naznačil, jednou vodník, navždy vodník. 10% (19.05.2015)

Když jsem viděl tuhle televizní hru začátkem 90. let, nijak zvlášť velký dojem na mě neudělala a bylo by to na průměrné tři hvězdičky. Po 18 letech jsem si ji zopakoval a výsledek byl o trochu lepší, nicméně i tak nesdílím všeobecné nadšení, protože mé původní výhrady zůstávají. Plný počet hvězdiček by si Hřbitov pro cizince zasloužil za svůj námět a téma, protože letcům ze západní fronty vděčíme opravdu za mnohé a politická elita v poválečném Československu se k nim zachovala nanejvýš nespravedlivě. Problém je v tom, že zpracování ale má své mouchy, především mě odrazuje taková ta figurkovitost, zvlášť výrazná u záporných postav stoupenců režimu a členů státního aparátu. Někdy to má rozměr grotesky a netuším, do jaké míry chtěné. Donašečka, která odposlouchává rourou kamen, nebo úředník národního výboru ztvárněný silně přehrávajícím Rudolfem Hrušínským ml., to jsou vážně jen figurky, které plně nevystihují složitost a bídu tehdejší situace. Zachraňuje to především Josef Dvořák, překvapivě civilní a sympatický ve své roli muže, který se dlouho pokouší se systémem sžít, až zjistí, že existuje hranice, kterou nechce překročit. Celkový dojem: 70 %. (25.05.2009)

Co dodat?! Bezezbytku se ztotožnuji s prvními třemi řádky komentáře uživ. Radek99. Zde není moc co dodávat. Jedno z nejpalčivějších témat v našich dějinách a kostivec ukrytý po dlouhou dobu ve skříni. Snad pouze toto: TOTO a podobné snímky a nikoliv estrády, superstar a jiné ....čoviny by mělo běžet na našich Tv v prime timu. P.s. a ano, naprostý souhlas s uživ. Radek 99, tohhle by si bez jakýchkoliv diskuzí zasloužilo (ba přímo volá) po celovečerním filmu. P.p.s co se týče tohoto tématu, nadále pro mě osobně zůstavájí nedostižným number one Polákovi Nebeští jezdci a přestože tento Tv počin Jaroslava Dudeka nelze s nimi porovnávat a nebylo by to ani zcela fér ( každý se k tématu postavil jinak) rozhodně dělá čest našim pilotům a ukazuje sílu a zrůdnost našeho systému v tehdejší době. Nic proti pánům Svěrákům, ale jejich Tmavomodrý svět se rozhodně s těmito snímky rovnat nemůže. Na to byl příliš učesaný, podbízivý a z každého třetího záběru na člověka křičel kalkul zvaný oscar......a tak nějak se pozapomnělo na skutečnou podstatu věci. (19.05.2011)

Byť jde "pouze" o televizní film, je to v mých očích jeden z nejdůležitějších a nejvýznamnějších porevolučních filmů. Téma pronásledování československých letců z řad RAF v tzv. poúnorové době sice částečně zpracovává Svěrákův Tmavomodrý svět, ale je to právě televizní inscenace Jiřího Hubače a Jaroslava Dudka, která našim letcům staví důstojný pomník, jenž jim byl dlouhá desetiletí neprávem upírán. Není třeba nějakých drastických scén, přesně volená a mířená slova vydají za mnohem více. Mrazivý zážitek umocňují civilní a životní výkony Josefa Dvořáka, Jiřího Bartošky (v záměrném kontrastu s dobovými komunistickými odrhovačkami) a absolutně nepatetický, přesto velmi působivý závěr. Tohoto filmu si nesmírně vážím a každým rokem mám z něj čím dál větší depresi. (17.11.2013)

Kdysi při premiérovém nasazení jsem z tohohle dílka byl nadšenej, dnes už tolik ne. Jedno se ale musí nechat - tenhle film vstupuje do dějin televize jako jeden z mála skutečně hodnotných hereckých výstupů Josefa Dvořáka. Je logické, že tahle tématika se po roce 1989 v dramaturgii musela nutně objevit, ale s odstupem častu se mi to zdá až příliš černobílé a přitažené za vlasy. Co se týče vyrovnávání s minulostí, s podobnou tématikou a od stejného scénáristy je mi bližší Zámek v Čechách. (04.12.2011)