Hřbitov pro cizince

Přestože za nejkomplexnější dokument o českých letcích z Anglie považuju seriál Zdivočelá země, vítám jakékoli zpracování týkající se této tématiky. Únorový komunistický převrat si vybral jako své úhlavní nepřátele krom jiných též ozbrojené složky loajální staré republice. Jednak byli potencionálně nebezpeční (nezpívali a nemávali) a druhak musel nový režim najít lidu nějaké strašáky, aby se lidé báli a nemysleli na to, jak to tomu socialismu nejde. Piloti, kteří dožili konce války se těšili na slavný návrat do vlasti a byli za tři roky nepřátelé lidu. Navrátilci z válek byli vždy obtížně integrováni do zpět společnosti, tak je komunisti šalamounsky postupně všechny šoupli do dolů a pracovních lágrů. Příběh dvou kamarádů setkávajících v době, jež se "vymkla z kloubů", snažících se najít své místo a přežít, vypovídá o své době víc než by se zdálo. Geniální je nápad s odzpíváním dobových budovatelských písní. Z toho mě mrazilo v zádech. Sledujeme postupný rozpad společnosti maloměsta, formující se armádu "nové buržoazie" patolízalů, udavačů, zakomplexovaných prcků a srabů chopících se první příležitosti, aby se pomstili za dětství ústrků od těch silnějších. Osobní msty a vyřizování starých účtů. Co nesmetlo Gestapo, doráží komunistická policie. Co nezlikvidovaly německé koncentráky dodělají naši vlastní lidé. Ve jménu lepších zítřků. Naši dva kamarádi postupně pochopí, že komunisté tu nebudou jen do příštích voleb, že je nic nezastaví a že je to jen každého osobní věc, jak se k tomu postaví. Josef Dvořák, holič, lidumil, to má nejtěžší. Miluje život a lidi. Jenže všechno, pro co žil a bojoval je teď zkrátka v hajzlu...80% (06.01.2013)

V českých dějinách je spousta událostí, při jejichž mapování tuhne úsměv na rtech a v člověku se dostavuje ten nejtrapnější pocit bezmocného studu. To, jak jsme se zachovali k hrdinům, na které by měla být tato země navěky hrdá, je vůbec to nejostudnější, co na nás může z minulosti vybafnout. Film o tom, jak se v těžkých dobách nízcí chovají ke statečným, kolaboranti k hrdinům a prospěcháři k morálně pevným. Ve větší či menší míře to zažíváme v každé době. (23.03.2014)

Člověk si někdy říká, jaké ti lidé v dané přítomnosti měli „štěstí“, že moc nevěděli, co je v dalších letech a dekádách čeká.. Nabízí se srovnání se Sebechlebského Baladou o pilotovi a v něm Dudkův počin vítězí na poli lidského rozměru postav. Výlet uniformovaného lazebníka Pepíčka Dvořáka na Hradčany za Klementem nemá ve své tragikomice chybu.. „Největší bludy hlásaj ty, co jim sami věřej…“ (12.11.2018)

Smutný a opravdový příběh osudu (nejednoho) anglického letce v poválečném Československu. Škoda, že zpracování je tolik televizní a ne více filmové. Skutečně kvalitních filmů na toto téma moc není. Vynikající Jiří Bartoška i půvabná spolubydlící Libuše Šafránková. Musím dokonce uznat, že i Josef Dvořák se tady skutečně překonal a doopravdy hrál, i když jeho projev mi stejně příliš nevoní. (27.12.2013)

Byť jde "pouze" o televizní film, je to v mých očích jeden z nejdůležitějších a nejvýznamnějších porevolučních filmů. Téma pronásledování československých letců z řad RAF v tzv. poúnorové době sice částečně zpracovává Svěrákův Tmavomodrý svět, ale je to právě televizní inscenace Jiřího Hubače a Jaroslava Dudka, která našim letcům staví důstojný pomník, jenž jim byl dlouhá desetiletí neprávem upírán. Není třeba nějakých drastických scén, přesně volená a mířená slova vydají za mnohem více. Mrazivý zážitek umocňují civilní a životní výkony Josefa Dvořáka, Jiřího Bartošky (v záměrném kontrastu s dobovými komunistickými odrhovačkami) a absolutně nepatetický, přesto velmi působivý závěr. Tohoto filmu si nesmírně vážím a každým rokem mám z něj čím dál větší depresi. (17.11.2013)