Hřbitov pro cizince

ZNIČILI JSTE VŠECHNO, ZA CO JSME BOJOVALI. Jiří Hubač napsal po roce ´89 dva silné scénáře ze stejné doby (ještě Zámek v Čechách) a dalo by se říct, že to docela potřeboval. Tohle je silnými hereckými výkony podpořený příběh o tom, že zapomínat se prostě nemá. Není to fráze, je to prostě holý fakt. PRAVÁ VEJŠ! (04.08.2003)

Jura Bartoška s Pepíkem Dvořákem si spletli světové strany a lítali nad špatnou částí Evropy. Po válce takový omyl dostanou od soudruhů pochopitelně sežrat - Pepíček má alespoň dělnický původ, tak nad ním lze přimhouřit oko a nechat ho šaškovat v holičské oficíně. Ale co s takovým kapitalistickým, imperialistickým, buržoazním ksindlem, movitým (kdysi) a vzdělaným člověkem, inteleguánem (!) jako je Jura? S takovým by se přece ani správný socialistický pes nebavil, ani kdyby měl Jura kolem krku uvázanou kotletu! Bezdůvodné křivdy vůči třídnímu nepříteli se vrší jedna za druhou a happyend by v tomto případě očekával jen momentálně zaostalý naivka. Téma filmu je silné, ale zpracování v mých očích pokulhává za očekáváním - taková umělá inscenace bez špetky někdejší poetiky a živočišnosti československých filmů. Osud hlavních hrdinů mě nedokázal patřičně dojmout (když to srovnám třeba s O. Vetchým v "Tmavomodrém světě") a vedlejší postavy jsou pouhými šablonami až karikaturami. A co je nejvíce zarážející, už tak krátká stopáž je z poloviny vyplněna budovatelskými písněmi, anglickými písněmi, církevními písněmi, zkrátka je divák nucen imrvére sledovat ksichty pějících pyjonýrů, soudružek, soudruhů milicionářů, soudruhů dementů a sólo v kostele si střihne i Pepíček Dvořákovic, který se ovšem krutě netrefoval do playbacku. Poselství filmu si zaslouží 5 frček, za to nemastné-neslané provedení bohužel musím 2* strhnout. 64% (19.05.2011)

Vynikající film z období těsně po revoluci. Je zajímavé, jak na mě osobně působili oba hlavní hrdinové. Jindřich v podání Jiřího Bartošky byl pro mě tvrdý chlap a hrdina, trošku připomínající Františka Slámu z Tmavomodrého světa a Vilda (skvělá charakterní role pro Josefa Dvořáka) byl svým naturelem i volbou hereckého představitele asi nejbližší postavě Prcka z Nebeských jezdců. Každopádně je to krásný film s vynikajícím obsazením, bezvadnými výkony a silným příběhem, ukazujícím divákům obrovskou nespravedlnost, jaké se dostalo zahraničním vojákům po návratu do Protektorátu... "Vy jste zničili všechno za co jsme bojovali. A víš proč? Protože jste zrůdy. Zrůdy nelidský..." (28.11.2011)

Tak na tenhle film si moc dobře pamatuji. Příběh zde není moc důležitý, jako jak herci a tvůrci CT, komicky rychle obrátili kabát, za bolševika mu pokorně sloužili, a náhle na ně v cizině koukám, jak hrají protikomunistické postavy, a říkám si to jsou ale děvky, a dělají z toho bezostyšně ctnost....Jak se po čase vlivem osobních změn, i změn ve společnosti náhle mění můj pohled na téže film, či knihu....A zde jsem překvapený, že nyní už to vidím jako dobrou nadsázku, která byla typická pro první fázi socialismu v ČR. Nyní to vidím (17.11.2013) jako velmi nadprůměrný film, a tak z jedné hvězdičky jsem změnil hodnocení na čtyři. Báječně jsem si přitom zazpíval i dobové šlágry české i anglické. (19.05.2011)

Nádherné a kruté poselství všem komoušům a a jejich pohotovým přisluhovačům. Havlova slova o právním státě, který se neuskutečnil, díky jistému ambicióznímu ekonomovi zde nabývají reálný obraz včetně děje. Žádný národ nemá hrdinů tolik, aby je poslal do zemědělství, dolů a nedej bůh do gulagů. Žádný národ by neměl mít takové svědomí z hoven a sraček, že kálí na památku svých padlých za svobodu. My jsme to pochopitelně dokázali. My dokážeme absolutně vše! (02.01.2011)