Hřbitov pro cizince

Jiří Hubač ma sklame iba výnimočne. Hřbitovu pro cizince nemožno uprieť úprimnú snahu o priblíženie osudov čs. letcov, ktorí sa po Februári nestačili čudovať, že za dôležitejšie, ako boj proti fašistom, sa pokladala svetová strana, z ktorej ten boj prebiehal. Rovnako nemožno uprieť Jiřímu Bartoškovi a najmä Josefu Dvořákovi obdiv za herecké výkony. Problém TV filmu vidím v jeho ladení a dĺžke. Na môj vkus bol film málo dramatický a už vôbec nie desivý, ako by si téma vyžadovala. Veď čo už môže byť desivejšie, ako keď krysy, ktoré sa navzájom udávali, dostanú moc a tú zneužijú na likvidáciu nemnohých hrdinov z vojny. A to všetko pod rúškom triedneho boja, i keď ide iba o prerozdeľovanie majetkov a moci. Na vytvorenie potrebnej atmosféry by film potreboval aspoň pol hodinu navyše. (28.05.2011)

Príbeh to bol pekný. Mal aj nové poslanie - oboznámiť ľudí, že okrem Sovieteskeho zväzu, bojovali proti okupantom aj vojaci na iných frontoch , ako bol ten východný. Legendami sa stali čs. letci. To, ako dopadli je nám už teraz známe ... Toto je jeden z prvých (ak nie prvý) filmový počin, ktorý zobrazuje tragiku 50-tych rokov. Tie svinstvá boli ešte väčšie, ako boli vôbec ukázané. Tu však v popredí stojí bývalý vojak v službách RAF, ktorého už len kvôli tomu, že slúžil v službách kapitalistického štátu, chceli odrovnať, znemožniť a psychicky zdeptať. Hlavnou postavou tu nie je Bartoška, ale napodiv Dvořák, ktorý tu ukázal, že dokáže aj iné veci, ako šaškoviny v TV estrádach. Nedostatkom boli nedotiahnuté charaktery postáv (Šafránková) a nedokonalý strih. Vsuvky s budovateľskými piesňami pôsobili surovo a rušivo. Celkovo - Mierne nadpriemerný televízny príbeh - 3,5 * (31.10.2008)

Vynikající film z období těsně po revoluci. Je zajímavé, jak na mě osobně působili oba hlavní hrdinové. Jindřich v podání Jiřího Bartošky byl pro mě tvrdý chlap a hrdina, trošku připomínající Františka Slámu z Tmavomodrého světa a Vilda (skvělá charakterní role pro Josefa Dvořáka) byl svým naturelem i volbou hereckého představitele asi nejbližší postavě Prcka z Nebeských jezdců. Každopádně je to krásný film s vynikajícím obsazením, bezvadnými výkony a silným příběhem, ukazujícím divákům obrovskou nespravedlnost, jaké se dostalo zahraničním vojákům po návratu do Protektorátu... "Vy jste zničili všechno za co jsme bojovali. A víš proč? Protože jste zrůdy. Zrůdy nelidský..." (28.11.2011)

Z těch mnoha a mnoha komunistických zločinů, včetně srpna roku 1968, včetně procesu s Miladou Horákovou, považuji za nejodpornější to, jak se rudý zrůdy zachovaly k letcům z Anglie. Vždy, když sleduji na strankách knih, časopisů nebo na televizní obrozovce jejich poválečný osud, chce se mě plakat. Jedni z nejstatečnějších lidí v dějinách naší země, nasazovali své životy pro svobodu své vlasti, aby se po skončení války dočkali komunistickýho teroru, šikany a smrti. Jinak tomu nebylo ani při sledování tohoto výtečnýho filmu. Jirka Bartoška svým fantastickým hereckým výkonem pomohl faktu, že moje emoce dostaly ten večer po dlouhé době zelenou. Není moc slov pro vyjádření mých pocitů, které jsem při tomto snímku měl, snad, možná, asi takhle. Ester Kočičková nazvala komunisty sviněma, následně se ze soudního rozhodnutí pro stížnost komunistů musela omluvit. Omluvila se sviním. A já se ptám, kdy se komunisti omluvili letcům z Anglie ? Kdy na jejich adresu zaslali třeba jen omluvný dopis ? Nikdy ! A víte proč ? Omluva je totiž výsadou slušných lidí a těma komunisti nikdy nebyli, nejsou a nebudou ! (29.10.2008)

„Heleďte se, von nic neudělal.“ „To je horší, než kdyby něco udělal.“ Dvořák v překvapivě charakterní roli, své komediantství udržel na uzdě a podal strhující výkon. Bartoška je bez komentáře, Zawadská umí a Šafránková nezklamala. Sousedka u roury u kamen výstižná až nedostižná. Husí kůže, smích, rozčarování, pohrdání. Směsice pocitů poctivě vybalancovaná. Hrušínský s polštáři pod zadkem, Napoleon u Waterloo. Ale hodně nadlouho. A na všechno z výšky shlíží Klema. Řemeslně skvěle natočený a zvěrstva komunismu jakoby mimochodem připomínající snímek. Včetně dobových sborů, písní, melodií. A paní exprezidentová a epizodní, ovšem nikoli nevýznamné roličce. „Kdo v tomhle státě jednou upadne, i když se zvedne, v životě už se nenarovná.“ (08.11.2008)